Postav dom, zasaď strom

Vedle Sedím na konári a je mi dobre nejlepší Jakubiskův film (dle mého názoru, z těch co jsem viděl, a podobné ty kecy, aby mi nikdo nemohl odporovat). Obyčejný frajírek Pavel Nový v životní roli exceluje v nádherném obyčejném příběhu obyčejných lidí zasazeném jak je Jakubiskovým zvykem do nějaké zastrčené obyčejné horské dědiny......Přiznám se, mám Jakubiska rád a jeho styl mi sedí, ač je poměrně svérázný a ne vždy zrovna koukatelný. Neviděl jsem Post Coitum, ale už jen námět mě odrazuje, protože to prostě není ta příroda, kterou tak umí! (31.10.2007)

Vidět to někdy náhodou v televizi, vůbec bych nepoznal, že to točil Jakubisko. Každopádně špatný film to není, přinejmenším je dost zajímavý. Celé je to o muži, který přijede do vesnice někde na konci světa (zase na druhou stranu, je obklopená nádhernou přírodou),nikde dlouho nevydrží, jenže tady se zamiluje, chce tu zůstat a začne si stavět dům. Jenže on necestuje takhle po vesnicích bezdůvodně... Má to poetickou atmosféru, nádhernou přírodu, dobré herecké výkony, ale i tak je to místy nudné a celkově z toho necítím, že by to bylo na ty 4*, a to i přes to napínavé finále. Ale je zajímavé vidět od Jakubiska normální film. 3* (16.11.2019)

Tentokrát umiernený Jakubisko sa pozerá na spoločenské neduhy doby, ako je kradnutie stavebného materiálu a kto si tú dobu pamätá vie, že Juraj nekecá do vetra. Ja to mám teda až z druhej ruky ale nie je ťažké si domyslieť, akým spôsobom sa u nás stavalo. Matúš však nerobí z núdze cnosť, v priebehu deja sa postupne kryštalizuje jeho pochybný charakter a film je teda zaujímavý aj tým, že jeho hlavná postava je nesympatická a z celého ansámblu vychádza najhoršie. Najviac utkvú v mysli slzy Heleny, ktorá ako miestna deva č.1 si môže vyberať, ale ako to už v takýchto prípadoch chodí, vyberie si zle. Nie príliš dejový film akcentujú niektoré silnejšie sekvencie, ako napríklad konfrontácia Matúša s Heleniným otcom a ktoré tak patria v Jakubiskovej tvorbe k scénam najvyzretejším. (26.10.2014)

Jakubisko se dokázal se ctí vyrovnat i s prorežimní zakázkou a propustkou k dílům jako Tisícročná včela či Sedím na konári a je mi dobre (oproti Menzelovi tedy skutečně toto zaprodání dokázal vykoupit opravdu mistrovskými díli) a přitom nezradil ani svůj styl. Přesto z díla stále kouká kompromis, jenž si Jakubiska podmaňuje čím dál více a vzletná a poetická romance s existenciálním podtónem se mění v dosti protivnou moralitu o hodnotách socialistického člověka, které nestrpí žádné výjimky. Jakkoli je děj v závěru dobře vygradovaný a tragické vyvrcholení působivé (i když děsivě nešetrné k nádherné přírodě, což se týkalo i předchozího dění jako jízda náklaďákem čistou bystřinou), přesto se musel Jakubisko sklonit před diktátem shora a vzdát se i ironického a velmi kritického konce, jenž by přesáhl i samotnou epizodu s rozkrádáním majetku. Díky vynikajícím hercům, Hapkově podmanivé hudbě a několika magickým momentům v nádherném prostředí však přece jde o dobový nadprůměr. (04.11.2010)

Jakubisko nám představuje svého hrdinu, který se svou firemní Tatrou dokáže za socialismu postavit dům. Jezdí po okolí a nakládá všecko co vidí, něco využije, něco prodá, celou dobu sice krade, ale sám to tak nevnímá. Smyčka se ale stahuje. Jde tu ale kromě toho ještě o světonázor. Matúš je totiž rozevlátý požitkář, který neřeší vůbec nic a užívá života. Lidé ho mají rádi, on má rád je. Nakonec ani to ale nestačí....75% (24.05.2016)