Postav dom, zasaď strom

Vidět to někdy náhodou v televizi, vůbec bych nepoznal, že to točil Jakubisko. Každopádně špatný film to není, přinejmenším je dost zajímavý. Celé je to o muži, který přijede do vesnice někde na konci světa (zase na druhou stranu, je obklopená nádhernou přírodou),nikde dlouho nevydrží, jenže tady se zamiluje, chce tu zůstat a začne si stavět dům. Jenže on necestuje takhle po vesnicích bezdůvodně... Má to poetickou atmosféru, nádhernou přírodu, dobré herecké výkony, ale i tak je to místy nudné a celkově z toho necítím, že by to bylo na ty 4*, a to i přes to napínavé finále. Ale je zajímavé vidět od Jakubiska normální film. 3* (16.11.2019)

...Nevravím, že som z Jakubiska priam nadšený, či ohúrený, ale pozorovanie „šoféra Jozefa Matúša” vo východoslovenskej, fiktívnej obci „BIELA VODA” , je až neuveriteľne, brutálne - úprimné, skrátka, režisér sa dokonalo pohral s námetom, že to vôbec neprekáža tomu, aby sa divák nestotožnil s ktoroukoľvek inou, reálne žijúcou obcou na Slovensku, a to za SOCÍKU, kde takýchto Matúšov bolo všade neúrekom... , a samozrejme Matúšovia ešte nevymreli, a sú stále medzi nami živými ! Normálne klobúk dole pred tým, ako sugestívne tento snímok z roku 1979 pôsobí, je dynamicky nadčasový, nepríjemný, a pravdivý, ako nič iné, čo bolo vtedy práve po ruke. Neriešim ani hercov, ktorí sú inak vynikajúci, tentokrát ma nezaujíma ani technická zložka filmu, od kamery, cez strih a hudbu, až po výpravu, na čo inak vynakladám veľa úsilia, lebo si to zakaždým u všetkých režisérov všímam. Zaujal ma scenár, ktorý je excelentný, že už excelentnejší byť ani nemohol... ! (22.01.2018)

Jakubisko se dokázal se ctí vyrovnat i s prorežimní zakázkou a propustkou k dílům jako Tisícročná včela či Sedím na konári a je mi dobre (oproti Menzelovi tedy skutečně toto zaprodání dokázal vykoupit opravdu mistrovskými díli) a přitom nezradil ani svůj styl. Přesto z díla stále kouká kompromis, jenž si Jakubiska podmaňuje čím dál více a vzletná a poetická romance s existenciálním podtónem se mění v dosti protivnou moralitu o hodnotách socialistického člověka, které nestrpí žádné výjimky. Jakkoli je děj v závěru dobře vygradovaný a tragické vyvrcholení působivé (i když děsivě nešetrné k nádherné přírodě, což se týkalo i předchozího dění jako jízda náklaďákem čistou bystřinou), přesto se musel Jakubisko sklonit před diktátem shora a vzdát se i ironického a velmi kritického konce, jenž by přesáhl i samotnou epizodu s rozkrádáním majetku. Díky vynikajícím hercům, Hapkově podmanivé hudbě a několika magickým momentům v nádherném prostředí však přece jde o dobový nadprůměr. (04.11.2010)

Vedle Sedím na konári a je mi dobre nejlepší Jakubiskův film (dle mého názoru, z těch co jsem viděl, a podobné ty kecy, aby mi nikdo nemohl odporovat). Obyčejný frajírek Pavel Nový v životní roli exceluje v nádherném obyčejném příběhu obyčejných lidí zasazeném jak je Jakubiskovým zvykem do nějaké zastrčené obyčejné horské dědiny......Přiznám se, mám Jakubiska rád a jeho styl mi sedí, ač je poměrně svérázný a ne vždy zrovna koukatelný. Neviděl jsem Post Coitum, ale už jen námět mě odrazuje, protože to prostě není ta příroda, kterou tak umí! (31.10.2007)

Jakoby scénář nabádal diváka socialistického Československa k "přemísťování" majetku "všech" do soukromých rukou. Tak alespoň zpočátku působí jednání stavitele Pavla Nového v roli Matúša, do té chvíle divákem oblíbeného hrdiny. To by bylo ale příliš jednoduché pochopení a hodnocení tohoto filmu. Byla to snad Jakubiskova skrytá kritika toho našeho někdejšího živoření ve vyspělé socialistické společnosti? Možná, ... někde na pozadí jsem ji vycítil. Ale to by nemohl být rok 1979, kdy Juraj Jakubisko film točil, aby snímek z té doby mohl jasně a viditelně naznačovat, že v takovéto společnosti se nemůže mít člověk alespoň trochu líp bez těch drobných krádeží. Rok vzniku a tehdejší politické klima v naší zemi tedy nemohly dovolit, aby takoví "asociálové", jak se jim tenkrát říkalo, mohli beztrestně krást. Dokonce ani ve filmu. Nešlo veřejně připustit, že v naší soc. společnosti není něco v pořádku. Krást se tedy asi může až dnes (a nejenom ve filmu), více jak 30 let po vzniku tohoto filmu, kdy se ze zpravodajství dovídáme o korupcích a podvodech řádově v milionech a spravedlnost "jakoby měla opravdu zavázané obě oči". Inu, ... myslím, že podvádět a krást se nemá, ať je doba a politické klima jakékoliv a na každého jednou dojde. Došlo i na Matúša, i když ne tak, jak se v socialistické společnosti sluší a patří. Matúš se potrestal sám. A ti soudruzi v zelených uniformách utřeli nos. Ten dům opravdu změnil Matúšův život. Jednu hvězdičku přidávám speciálně Pavlovi Novému za skvělý herecký výkon plný optimismu a chuti do života. (31.01.2010)