Réžia:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrajú:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (viac)Obsahy(1)
Neuveriteľný, ale pravdivý príbeh rozporuplnej osobnosti Zdeňka Tomana, vlastným menom Zoltána Goldbergera, pochádzajúceho zo slovenských Sobraniec. Toman bol mužom mnohých tvárí a mien, šéfom zahraničnej rozviedky a bezškrupulóznym obchodníkom a kariéristom. Poverili ho zásadnou úlohou - zohnať peniaze, ktoré komunistom vyhrajú voľby. A Toman peniaze zohnať vedel. Pre seba, pre rodinu i pre stranu. Šmelinou, vydieraním, obchodmi s vojnovými zločincami aj ich obeťami. Práve on umožnil presun východoeurópskych Židov, ktorí prežili holokaust a unikali pred povojnovými pogromami cez Československo do Palestíny - samozrejme za tučnú províziu. Neštítil sa ničoho. Cena, ktorú za svoju kariéru zaplatil on i jeho blízki, však bola príliš vysoká. Film odkrýva pozadie tzv. tretej republiky, rokov 1945-48 a rozpráva príbeh muža, ktorý významne ovplyvnil vývoj povojnového Československa a o ktorom sa nikdy doteraz nehovorilo. (Forum Film SK)
(viac)Videá (1)
Recenzie (397)
Na celým filmu jsou nejlepší závěrečné titulky. Příběh zajímavý, ale jeho vyprávění nudné, rozvláčné, plné postav, ve kterých se nevyznám a nevytvořím si k nim žádný vztah. Nekonečný proud slov dokáže přerušit jen neustálý zapalování nebo típání cigaret, dýmek a doutníků (fakt by mě zajímalo, kolikrát celkem). ()
Zdeněk Z. Toman je osobností poválečných dějin v Československu, o kterém například zmínka na školních hodinách dějepisu obecně nezazní. Osobně mi až do vzniku tohoto filmu o tomto člověku nebylo nic známo. Přesto pouhý výsek z jeho pestrého života vystačil na dvou a půl hodinový výpravný historický film, na kterém krásné zůstává jenom to zpracování a možná ještě tak retro atmosféra starých hotelů. Nicméně politické zákulisí prvních čtyř poválečných let, činů a zločinů (nejen) šéfa rozvědky, než došlo k onomu (ne)slavnému únorovému převratu, rozehrává mezi Tomanem a jeho spolupracovníky silné pohnuté drama, které mně na začátku chytilo a ani navzdory mnoha zdánlivě nudným politickým dialogům nepustilo. Vzhledem k závěrečnému vyvrcholení s osudovým útěkem, které bylo proti zákonu hned v několika směrech a povedlo se jistě i díky štěstí a náhodě, by bylo možné Tomana označit za vynikající napínavý thriller, kdyby nebyl natočen podle skutečných událostí. Ještě jedna paradoxní pointa přichází v doslovném komentáři, zejména zjištění, jak takový negativní (dobrá, tedy kontroverzní) muž mohl i kladně přispět k vývoji společenské situaci zcela v jiných koutech Země (Izrael), odkud se mu dostalo na dálku přestížní pocty. . . . Ondřej Trojan nepatří k režisérům, kteří točí jeden film za druhým jako na běžícím páse, ale náměty z národní minulosti, které si vybral (zatím) pro tři výrazné české filmy tohoto století, dotáhl pokaždé (a v rámci odlišného žánrového ladění) do vynikající podoby. Odcházel jsem tehdy z kina docela zdrcen z toho, co vše se v naší bývalé krajině dělo, ale současně obohatěn z filmu jako takového a nadchnut i hereckými výkony (z nichž mě zejména Jiří Macháček v hlavní roli velice příjemně překvapil). (90%) [Kino CineMax, Košice] ()
Dvě a čtvrt hodiny dějepisu o docela zajímavé postavě československých (a Izraelských) dějin a upřímně, o mnoho více, než o filmový dějepis se tu nejedná, ale to není z principu špatně, je to totiž výborně natočené a od herců po kostymérnu je to výborná práce. Děj je bohužel na několika místech zbytečně natahovaný a některé zvraty by si zasloužili mnohem víc osudové atmosféry (absolutně v téhle oblasti selhává hudba, mimochodem). Osobně mě ale hrozně štvala neskutečně klišovitě napsaná postava sekretářky, která je omezená jen na to, aby se na lusknutí prstů stala rozhoďnožkou, případně se decentně culila na rozvážné soudruhy, než tohle, raději takové chodící klišé příště jako charakter vyškrtnout úplně. ()
Produkčně kvalitní (obsazení, výprava, atmosféra doby), záživné ale pro užší okruh diváků, do kterého nepatřím. Osobní život hlavní postavy film načrtne, ale z 90% se venuje žvanění a komplotům mezi politiky. Nebavilo mě to ani přes slušnou kresbu postav a zajímavě jiskřivou mozaiku různorodých politických vyznání, motivací a morálních hodnot; ani přes historickou významnost zobrazených událostí. ()
Hvězdně obsazená, leč nijak zvlášť výrazně zfilmovaná lekce z dějepisu (svou strohostí mi to připomínalo Sedláčkovo České století), která se v něco víc (svižné, napínavé a emocionálně působivé lidské drama) přehoupne až někdy v poslední půlhodině, což je u tak dlouhého filmu přeci jen poněkud pozdě... 70 % ()
Galéria (83)
Zaujímavosti (20)
- Filmová letadla nepochybně pamatují zlatou éru Zdeňka Tomana. Rez, mech a lišejníky na jejich trupech hovoří v tomto směru jasnou řečí. Tvůrci by patrně nesouhlasili s tvrzením, že i to, co dnes považujeme za staré, bývalo kdysi novým. (klukluka)
- Scéna, kdy v Černínském paláci ministerstvu zahraničí po smrti Jana Masaryka přikáží smýt výkaly z parapetu, se nestala. Přesněji byl kus desky s výkaly na příkaz vyšetřovatele Vichra uříznut a dochoval se v Národním archivu až do dnešních dní. Deska byla použita jako důkaz při obnoveném vyšetřování smrti Jana Masaryka. Stopy výkalů tedy nebyly z parapetu smyty, jak je ukázáno ve filmu. (Povaxs)
- Vzhledem k přetíženosti Pankráce drželi Tomana v malé věznici StB v justičním paláci na Karlově náměstí, kde panoval poměrně volný režim. Strážci dovolovali vězňům v dobré náladě nebo i za úplatu, aby si zatelefonovali. Toman tohoto využil a během hovoru hovořil anglicky, aby muž v uniformě nerozuměl. Jednoho strážmistra Sboru národní bezpečnosti Toman dokonce přemluvil, aby odnesl dopis se žádostí o pomoc při útěku příteli. Při útěku Tomanovi pomáhali i přátelé zvenčí zřejmě i pracovníci ministerstva a organizace AJDC. Šest z Tomanových přátel bylo po jeho útěku zatčeno. [Zdroj: iDnes.cz] (Povaxs)
Reklama