Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý

Nahodilosť chaos, kvalitatívna kolísavosť a neusporiadaná štruktúra filmu sa dajú ospravedlniť tým, že presne vystihujú "zeitgeist" danej doby. Vzaté z toho istého uhlu pohľadu však pochybujem, že tak divoká doba bola tak útrapným prešľapovaním na mieste, akým Jakubiskova snímka väčšinu stopáže rozhodne je. ......... Niekoľko pôsobivých, naozaj výpovedných obrazov vyčnieva nad kopou tuhej, mdlej a otrepanej symboliky, zbytočných scén, vaty. Jakubisko hovorí priveľa a veľakrát bezúčelne a nadužívane, čo aj divoký chaos (ktorý by mohol byť výpovedný a produktívny) premieňa na stojaté vody nedostatku autorskej sebaregulácie. (13.04.2016)

Pred pozeraním filmu ma zaujímalo, ako sa jakubisková poetika a výrazná filmová reč vyrovná s rannou kapitalistickou atmosférou našej metropoly a spoločnosti a nakoľko mi bude pripadať jeho snaha o výpoveď o tejto prapodivnej dobe "trápna" po dvadsiatich rokoch. Takže v prvom prípade som nebol v žiadnom prípade zhrozený, ako mnohí, ale bohužiaľ pre režiséra toto spojenie nemá takmer žiaden komerčný potenciál. No a ten druhý prípad, čiže zostarnutie filmu, som cítil podstatne menej, ako v mnohých českých prípadoch typu Nahota na prodej atď. Samozrejme nesmiem opomenúť ani našu Fontánu číslo dva, ktorá je omnoho trápnejšia. Také trochu undergroundovejšie a nevyjasnenejšie slovenské Thelma a Louisa. Prečo nie. "Teraz je tá správna doba na emigráciu." "Keď je nešťastný američan, nemá kam emigrovať...." Síce tendenčné, ale predsa len v niektorých prípadoch trefné. No a herečky ma vôbec neiritovali. (04.05.2013)

Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý uzavírá volnou trilogii „osudu a šťastia“ (ještě s filmy Vtáčkovia, siroty a blázni a Sedím na konári a je mi dobre). Jakubisko tu již v roce 1992 velmi dobře a aktuálně vystihl problémy, které postihly nově vznikající demokratickou společnost v Československu. Přelom, kdy se mění hodnoty, staré a neměnné struktury se rozpadly a nové se dávají do pohybu, není bezbolestný. V době, kdy už svoboda není tou nejvzácnější hodnotou, ale běžným zbožím, tápou hlavní postavy Ester, Nona a Robert v divokém a dravém svobodném kapitalistickém světě. Michalovič a Zuska výstižně charakterizují podle Bachtina („Groteskní obraz zachycuje určitý jev ve stavu proměny, ještě nedovršené metamorfózy, v stadiu smrti i zrození, růstu i zanikání.“) v tomto filmu Jakubiskův styl, který přizpůsobil danému tématu, jako groteskní realismus. „Hlavní zvláštností groteskního realismu je snižování, tj. převádění všeho vysokého, duchovního, ideálního, abstraktního, do materiálně tělesné roviny…“ (Bachtin) Magický svět tu pak promlouvá postavou jeptišky Margity. V závěru filmu se setkáme se vznikajícím českým i slovenským nacionalismem a právě následné euforické rozdělení Československa zřejmě ubralo filmu na slávě. V roce 2002 měl film obnovenou premiéru v kinech v nově sestříhané director’s cut verzi, zřejmě se záměrem posílit příběh a snížit přesycenost dobovými symboly a oslabit tak zdání autenticity nebo dokumentárnosti a zpřístupnit tak film dnešním divákům. (30.01.2008)

Souhlasím pouze s názvem, jinak film je děsná nuda a děsně natočený. Nicméně doporučuje Mirka Spáčilová : https://www.idnes.cz/premium/sluzby/juraj-jakubisko-lepsi-je-byt-bohaty-a-zdravy-nez-chudy-a-nemocny-film-komedie-perinbaba-dagmar-havlo.A191114_123549_premium-sluzby_bhar (20.11.2019)

Není to zdaleka tak špatný film, jak by se podle některých recenzí mohlo zdát. Docela musím souhlasit s tvůrci pořadu Rozmarná léta č.filmu, ten film tak nějak pěkně shrnuje ty bláznivé roky, kdy nikdo nevěděl, do čeho se vrhnout. Některé zápletky se zdají být příliš vykonstruované a nereálné, avšak není tomu tak. Já znám třeba docela dost lidí, kteří "výhodně" koupili foťák od nějakého pána s autem. Nechybí tu typické postavy a režisérova specifická poetika. Jeptiška je naprosto skvělá. (19.03.2011)