Babylon Berlín
Babylon Berlin
VOD (2)
Série(4) / Epizódy(40)
Obsahy(1)
Berlín v bouřlivých dvacátých letech minulého století – metropole lidí s talentem a ctižádostí, těch, kteří se činí. Pod nablýskaným povrchem však chudý lid usiluje o lepší život. Je to doba organizovaného zločinu a politického extremismu. (HBO Max)
Videá (13)
Recenzie (156)
S1+2: Podmanivý seriál z dekadentního Berlína dvacátých let. Komouši, fašouni, zlato, drogy, sex a charleston ... Seriál je mnohovrstevný, což je paradoxně trochu jeho slabinou. Vzájemný propletenec osudů je občas až otravný a divák zatouží po troše té přímočarosti. Zajímavé je, že kniha naproti tomu takhle přímočará je - málokdy se stane, že film je složitější než předloha. Zarážející je proměna charakterů hlavních postav, které jsou naproti knize diametrálně odlišné. Když si ale zvyknete na to, že film z Mokré ryby bere jen nejzákladnější body a kolem nich rozvíjí jiný příběh, nebo jestliže jste knihu nečetli, budete doslova omámeni atmosférou dekadence a uvolněné morálky. Pohltilo mě to až tak, že jsem vyplázl nemalý peníz za výborný soundtrack na 3 LP ... doporučuji! S3: Nepolevuje se, propojení s předchozím případem, nové prostředí filmových studií, okultisté a houstnoucí politická situace. Opět skvělé scény - okultistická párty, Lota v bordelu, burza. Těším se na další případ. S4: Politická situace přitvrzuje, SA se prohání Berlínem a předznamenávají příchod ještě horších časů, komunisté kují pikle a mafie si jde po krku. Co se absolutně vytratilo, je detektivní rozměr seriálu, který téměř úplně ustoupil do pozadí a Babylon Berlin se stává spíš propletenou a ne úplně jednoduchou historickou freskou. Sice to nijak zvášt nevadí, ale na jednu stranu mi to přijde škoda, protože se ze seriálu trochu vytratilo napětí a tajemství. Standard pěti hvězd si ale stále drží. ()
Volker Kutscher je takový "jakože německý James Ellroy". Stejně jako on buduje (neo)noirovou kriminálku jakožto nepřikrášlený obraz doby skrze zdánlivou kakofonii poválečného rozčarování, proletářských nálad, kabaretní zhýralosti, mravnostních deliktů, dekadentnosti, směsice ideologií a mnoho dalšího. Zdánlivě nesourodé linie proplétá a nahlíží na ně pohledem od spodiny po elity; přesto mu v centru dění vždy stojí hlavně a především rozhárané nejednoznačné charaktery. Záběr to není malý a někdy se až zapomíná na případ samotný. Na zadaptování celkem oříšek, ovšem Babylon Berlín dostal péči, kterou si zaslouží. A tak měřítko, epičnost, výprava, technická stránka (ta speciálně Tykwerův vliv nezapře) i mnoho dalšího, nad tím vším nezbývá než uznale a obdivně pokyvovat hlavou. Obsazení je přesné, je to omamné, nedělá se z diváka debil, kterému je neustále třeba vše vysvětlovat, tu a tam se urodí scéna, kterou prostě nedostanete z hlavy (ano, tou první je hypnotická kabaretní Zu Asche, Zu Staub). Přesto všechno to však trestuhodně dojíždí na jeden aspekt, který se těžko skousává a zcela zvyknout si na něj nejde ani po několika sériích. Odehrává se to sice v Berlíně, přesto se osudy oněch dvou tuctů postav neustále protínají. Oproti předloze to však není tak umně provedeno; ono se to od sebe ostatně dost zásadně liší, společné jsou pouze styčné body, není to ani tak adaptace jako spíše velmi volně na motivy. V seriálu to není opodstatněno "dějově" díky pečlivě připravené půdě, ale prostě jen tak na náhodu neustále zas a znovu. Na ploše několika mála (tý)dnů se opakovaně jeden každý aktér (a zdaleka nejen ti ústřední) "jen tak mimochodem" (ne)přímo střetává s jiným. Ohlušujícím způsobem z toho šustí papír. Je to tak přepáleně "lostovské", nadužívané (to není jednou za pár epizod, ale bezmála scénu od scény), že by to působilo směšně a nevěrohodně i na vesnici, kde žije pouhá padesátka obyvatel a všichni se navzájem znají. Natož v živelné tepající přelidněné kosmopolitní metropoli. Grrr. O druhé sérii to platí také, ale tam je to aspoň o chlup méně časté. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | ()
I když je fakt, že nějaké euro navíc by bodlo, tak se Němcům stejně podařilo vytvořit celkem slušnou dobovou atmosféru s dekadentním Berlínem v hlavní roli. To je první plus. Tím druhým je samotná stavba příběhu, která ze začátku působí sice trochu neurovnaně, ale jakmile se začnou všechny linky proplétát, sedí vše tak jak má. najdete tu prakticky všechno od nelegální pornografie, přes feťáky či zločinecké gangy až po pašování čehokoliv sahajícího až do nejvyšších pater. A třetím pozitivem jsou herci, přičemž mě zaujala pro mě neznámá Liv Lisa Fries. Povedla se i muzika, přičemž song z prvníhio dílu, Zu Asche, Zu Staub, mi bude hodně dlouho rezonovat v hlavě. Sice bych si dokázal představit osekání na šest dílů, ale i tak jsem spokojen a těším se na druhou řadu. 80% ()
Výmarská republika je skvělým časovým údobím pro kriminální seriál s politickým pozadím. Už jen z tohoto důvodu jsem se na tuto záležitost velmi těšil a nebyl jsem zklamán, na druhou stranu ve mně některá rozhodnutí tvůrců dokázala utlumit nadšení, takže jsem sice spokojený, ale na plný počet hvězdiček to nestačilo. Z šestnácti epizod byly sice jen tři výrazně slabší, bohužel, mezi ně patřil i závěrečný díl, který už zašel s akcí do jiného žánru, a tak mi trochu pokazil výsledný dojem. První řadu hodnotím určitě jako lepší, nesmírně mě bavil kontrast mezi krizí ovlivněným denním Berlínem a dekadencí nočního života, stejně tak mě potěšily střety politických názorů (už jen obě bolševické frakce by si bohatě vystačily). Ať už mám jakékoli připomínky, faktem je, že mě seriál bavil a ani na moment jsem se nenudil, takže jsem byl v zásadě spokojen. A abych nezapomněl, ústřední píseň "Zu Asche, zu staub" nemůžu dostat z hlavy, i když se snažím. ()
Galéria (545)
Zaujímavosti (19)
- Max Raabe coby zpěvák Emil Engels zde vystupuje se svým reálným hudebním souborem „Palast Orchester“. (pavelvojta)
- V první sérii Rusové používají samopal M1921 Thompson s vertikálním předpažbím a bubnovým zásobníkem typu „C“ na 100 nábojů. Děj seriálu se odehrává v roce 1929. Ve skutečnosti bylo Sovětskému svazu od listopadu 1941 do dubna 1942 dodáno 75 000 kusů a používán byl v letech 1938–1971 převážně americkými složkami. (Rascal_)
- Roli Emila Engelse ztvárnil populární německý zpěvák Max Raabe, jenž je spolu s hudební producentkou a zpěvačkou Annette Humpe i skutečným autorem seriálového hitu „Ein Tag wie Gold“. (pavelvojta)
Súvisiace novinky
VOD tipy na konec srpna
S příchodem druhé poloviny srpna se nám léto pomalu přehouplo do své finální fáze, a pokud už vám příležitostné deštivé počasí narušuje plány na rozverné venkovní aktivity, nemusíte klesat na mysli,… (viac)
TOP 2017 dle nejoblíbenějších uživatelů
Hrstka nejoblíbenějších uživatelů ČSFD.cz tradičně vybrala osobní trojku nej filmů, uvedených do české a slovenské distribuce nebo na filmových festivalech v roce 2017. A někteří dali hlasy taky svým… (viac)
Poučný a ilustrativní seriál z charismatického, důležitého a každopádně pozoruhodného období německých dějin, kdy kvasil vývoj vědy a techniky, přetvářelo se národní uvědomění, sebevědomí a cítění a zároveň se v souladu s celosvětovou dynamikou přepisovala pravidla pro nucený růst ekonomik a tedy i jejich dopad na žitou realitu lidí a jejich možnosti - a tím i provázanost spekulativní ekonomiky s vysokou politikou a dalšími mocenskými a vlivovými aparáty. *** Škoda jen, že se seriál sám neubránil tržní vypočítavosti, která se promítla do jeho struktury i slabin o poznání chabější třetí série. Zatímco první dvě osmidílné "série" - nabité jak dějem, tak historickými reáliemi, které stojí za to si připomenout a promyslet v dnešním kontextu, a osazené chytrou, o společnosti vrstevnatě vypovídající plejádou živě vykreslených a propracovaných postav - vyprávějí jediný příběh s finálním rozuzlením, a není tedy důvod jejich celek takto štěpit, a už vůbec pak nedává smysl, že na ně třetí série naopak téměř nenavazuje, jen oslími můstky, a jejích dvanáct epizod, do nichž je rozmělněna, je naprosto neopodstatněně vysoké množství, cílící jen na ekonomický zisk ze sledovanosti. První čtyři epizody jsou jen zbytečně roztahanou prázdnou expozicí, která by se bez problémů vešla do jediného dílu, a vyprávění je v třetí sérii celkově neuspokojivé. Hlavní zápletka se nakonec rozuzlí bez indicií zevnitř, externě, bez možnosti diváka se na rozuzlení podílet a na cokoli přijít, protože motiv nebyl součástí aktuálního příběhu, ale ležel v neusouvtažněné minulosti, banální epizodě, která se připomene až nakonec. Postavy působí bezdůvodně jako permanentně vyhozené z konceptu, zdrogované, tatam je jejich minulá charismatičnost a vzájemné dourčování, scény a výměny mezi nimi mají trapné, patetické, exaltované vyznění, které nenavazuje na dřívější chování a není čím je vysvětlit. Děj neplyne, nerozvíjí se kauzálně, vlastně celá série působí spíš jako protahovaná,, postupně se dourčující expozice s finálním vysvětlením obrazu, úplně chybí napětí z vyšetřování či pousování se v ději, budování postav, vztahů, ani závěr nepřinese žádné dovršení ani uspokojení. Řada vedlejších linek navíc zůstane ponechána ladem, nedozvíme se, jak to nakonec dopadlo s Wandtem (byl-li nejen nejmenován policejním prezidentem, ale také zatčen a obviněn a smrt popravené dívky alespoň pomstěna), co bude dál s (možná osleplou) Charlottinou sestrou a jejím mužem, ani s mladší sestrou, ze závěru úplně vypadne postava komunistické dcery generála Segerse a její směle započaté hry na špionku a revolucionářku, jak skončí celá aféra s Lufthansou a Stínovou armádou, nedozvíme se, jak reagovala matka Alfreda Nyssena a jestli se jí povedlo syna zbavit svéprávnosti, či zda na pádu burzy opravdu vydělal a co ona na to, nezjistíme, co bude dál se zatčenými a nezvěstnými postavami na celém tom tajném Wandtově seznamu atd. atp. - zkrátka se dočkáme formálního vysvětlení ústředního zločinu, nicméně veškerá završení a rozuzlení dotčených osobních osudů a životních příběhů zůstanou nevypořádána, divák cítí dluh a neuspokojené důvodné pohledávky. Navíc celá rámovací konstrukce s psychoanalýzou tady najednou působí jen jako sice povinná, ale naprosto nevyužitá kulisa, která už jen mate a překáží. *** A navíc mě v r. 2020 zklamala ta promeškaná příležitost, to, že teď, kdy už je (znovu) zřejmé, že celý ten podvodný koncept světové ekonomiky postavené na nekonečném růstu konzumu, produkce, spotřeby, odpadu a destrukce stále strměji a za každou cenu protežované na úkor solidarity, péče, udržitelnosti, svědomí a morálky se neudržitelně hroutí, na pokraji likvidace celé soudržné a spolupracující lidskoprávní humánní společnosti a na pokraji devastace pro rozvoj rozmanitého života nezbytné udržitelné ekologie celé planety, se tvůrci toho pro dnešní stav věcí tak zásadního ekonomického mezníku v roce 1929 dotýkají tak povrchně a bez ambicí ty souvislosti důkladněji ozřejmit. Celá série mi připadá jako promrhaná příležitost, stín, těžící z minulých úspěchů. -~ () (menej) (viac)