Pán prsteňov: Dve veže

Po několika projekcích kinoverze jsem byl přesvědčen, že po excelentním Společenstvu míří filmová sága Pána Prstenů do kytek dříve než se pořádně rozjela. Sice to zážitek nesporně byl, ale až moc cílený na první signální a "pod povrchem" se nic nenacházelo. Prostě dokonalé řemeslo a "pouze" dobrý film, což je v tomhle případě sakra málo. Je to citově prázdné a nad některými změnami zůstává rozum stát; Michael Bay hadr. K tomu nevyrovnané tempo i celková nekonzistentnost. Jenže poté jsem viděl prodlouženou verzi. Je neuvěřitelné, že snímek, který trvá o 45 minut déle má mnohem lepší i vyrovnanější tempo a díky přidaným rozšířeným scénám získává zcela nový rozměr. Jsou to dva různé filmy jak vyzněním i kvalitou. (20.11.2003)

Nejrozporuplnější díl trilogie... Marná sláva, to že je film opravdu hodně dobrý po všech stránkách, vynikne naplno až v rozšířené verzi, ve které se konečně zacelí jinak dost rozbitá příběhová rovina Smíška, Pipina a Stromovouse; rozvine se příběh Faramira (nakonec jedné z nejlepších změn) a celý film dostane švih. Nikoli švih ve smyslu "dynamický úprk vpřed", ale švih ve smyslu "ano, běží to sice pomalu, ale chtěl bych, aby to běželo ještě pomaleji, neboť je to neobyčejně krásné". Neskutečně mě irituje nepochopitelný Aragornův pád do propasti. Proč? Ale takhle malá skvrnka nedokáže znehodnotit dojem z velkolepé podívané. Monolog krále Theodéna před bitvou v Helmově žlebu je další z momentů, který mi utkví v paměti asi navždy, stejně jako návrat Rohirů ke králi... (25.01.2004)

<- Pravil jsem, že odbočky a možnosti pozorovat komplexní svět Pána Prstenů jej dělají působivějším filmem, než samotná cesta prstenu - Dvě věže mají tohoto asi nejmíň, a tak jsou často označovány jako nejslabší díl trilogie. Je to však křivda způsobená samotným konceptem tří filmů, kdy první způsobuje wow efekt ponoření se do fantasy světa a poslední sklízí katarzi ze všech. Dvě věže jsou v přvé řadě epickou akční řeží nevídaných rozměrů, i velkofilmy jako Spartakus, Statečné srdce, či Gladiátor zůstávají v akčních sekvencích v závěsu za rozmáchlostí bitev z Dvou věží... U tohoto dílu jsem také nejvíc ocenil Jacksonovy opojné záběry "pozemské" krajiny, jenž dělají z filmu tak "nadpozemský" zážitek. Výsledná monumentálnost a velikášství filmu nakonec zahlazuje řadu klišé a patetických fráziček, které zde nabírají svých původních rozměrů a nikterak neshazují úroveň scénáře. Pokračování -> (04.12.2011)

kino verzi všichni dobře znají. já bych se chtěl zmínit o EXTENDED TRILOGY. prsten je stále těžší. dozvíme se kolik je vlastně Aragornovi roků, sledujeme dokonalost elfa a vtip trpaslíka. všichni zde dostávají o trošku více prostoru (i glum) a nic neruší a nevybízí k doměnce, že těch přidaných 43 minut je navíc. dokonalost DTS si vychutnáte v bitvě o helmův žleb a zákonitě se musíte těšit na rozhodující bitvu o přežití středozemě!!!!!!!! (18.03.2006)

Zapomente na trihodinovou kinoverzi. Je to jenom delsi upoutavka, jako byla kinoverze Spolecenstva. Extended cut obsahuje 43 dokonalych minut navic, ve kterych se dokresli postavy a pribeh, to vse v novych souvislostech. Nekomu mohlo vadit chovani Faramira, ovsem to je v extended verzi jasne a pochopitelne vysvetleno. Jsem rad, ze si je Peter Jackson vedom toho, ze kinoverze jsou neuplnou ale dostacujici podivanou pro bezneho divaka. Ovsem to, co predvadi v extended, je labuznicka hostina pro fajnsmekry. I tolik zavrhovany Gimli v roli bavice je najednou velmi prijemnym a vkusnym odlehcenim. Verte nebo neverte, ale ty tri a trictvrte hodiny utika jako voda a filmovy Pan Prstenu se v pravde stava eposem v te nejcistsi podstate toho slova. (12.11.2003)