Pán prsteňov: Návrat kráľa

(1001) Obří zklamání, které naznačovalo, že co dál bude Petříček vyrábět za filmy, už nebude pro mě. Bohužel se ho zmocnila touha být větší, ještě větší, lepší, dražší, delší, víc k pláči a víc brutální a tak dále. Nelíbí se mi hudba, hodně míst scénáře, milion konců a vůbec ten velký nafouknutý pocit sentimentality, patetičnosti, hadrapušnosti a vůbec všech těch zhrzených věcí, že film nedopadl tak, jak jsem si ho vysnila. Ale přesto je to pořád velmi dobrý film a když mám svoje záchvaty, tak dívat se na všechny tři prodloužené filmy po sobě je prostě povinnost. (22.08.2010)

Nejlepší z trilogie to asi nebude, ale s těmito soudy počkám až na prodlouženou verzi. Jackson rozhodně dokázal z nelehkého úkolu vytěžit maximum a já mu mohu jen poděkovat za nejúžasnější trilogii všech dob. Přesně takhle jsem si filmového Pána prstenů představoval, když jsem ho před lety četl. A ještě bych rád něco vzkázal všem, kdo žehrají na kvalitu triků: Nejste už nějak moc nároční? Kdybyste ten film viděli před deseti lety, tak byste jen zírali s otevřenou pusou:) (25.01.2004)

Gigantické zakončení celé série se vydařilo nadmíru. Celému filmu dominuje zejména bitva u města Minas Tirith, ta zastiňuje dosud asi všechny filmové bitvy a dává tak nový rozměr slovu "velkolepý". Peter Jackson ukormidloval i tuto poslední část přesně na té vlně, na jaké se svezly i oba předešlé díly a dokázal něco, o čem se dosud jen hovořilo - převést snad až přebujelou Tolkienovu fantazii na filmové plátno a ukázat lidstvu to, co si zatím každý jen představoval. Odteď už asi většina Tolienových fandů při vyslovení něčího jména z tohoto úžasného příběhu nebude namáhat svou představivost při vytváření nějaké představy o hrdinově podobě, ale vybaví si tvář konkrétního herce, jenž onu postavu ztvárnil ve filmu. Ještě dlouho mi v uších bude znít i úžasná hudba z této trilogie a jediné co mě strašně, ale opravdu strašně moc mrzí je to, že se už nemám na co těšit - za rok už žádná "čtverka" nebude... (17.02.2004)

Jackson mě smetl hned na několika frontách, z nichž nejvíce vyčnívá potřeba sahat každých deset minut pro kapesník nebo zvedat čelist z podlahy nad úžasným ztvárněním jinde neviděných fantasy prvků (potřebu hmatat po třech hodinách po nočníku opomíjím ;). A je skvělé, že studnice inspirace zůstala naplněna až do úplného konce! Finiš si zaslouží malou ódu na perfektní načasování, půlhodina co následuje po něm, se nesla v libých tónech rytmického posmrkávání snad skoro všech v sále. Bohužel může někomu připadat příliš zdlouhavá a osobně se obávám, že při třetím čtvrtém zhlédnutí z ní vyšumí kýžený efekt. Hlavní bitva Středozemě je naprosto fascinující, pokud dojde na detaily, ale vrtulníkové záběry na špendlíkové hlavičky uprostřed digitálního vojska už neberou dech takovým způsobem, jako se to dělo u Dvou věží. Přesto platí, že je to jedna z nejlépe ztvárněných bitev ve filmu vůbec a jestli letos Jackson nedostane Oscara, akademikům se určitě po předávání cen přihodí něco moc ošklivého. Celkově cením, že Jackson znatelně přidal na vývoji těch postav, které v minulosti lehce zanedbával nebo jim přikládal menší váhu (to co provádí v Návratu krále se Smíškem a Pipinem nestihl za oba předcházející díly dohromady) a naopak taktně posílá do ústraní postavy provařené – Gimliho a Legolase si pořádně užijete jen dvakrát třikrát. Je konec filmu, trilogie, zrodu nové filmové kapitoly. Není proč se těšit na leden, protože Frodo už tam na nás nečeká. To je tak nepopsatelně smutné, že je jednomu až do breku. Běžte plnit pokladny a doufejte, že ten Hobit přece jen za pár let přijde... (13.01.2004)