Rýchly bežec

Obyčejní, prostí lidé, jež se řídí instinkty a jejichž jediné starosti souvisí s přežitím. Vždyť na ničem jiném ani nezáleží. Tak co to potom vlastně pořád řešíme?! Je fajn se v dnešní uspěchané době skoro na tři hodiny zastavit, sednout k televizi a sledovat, jak žijí lidé v krajině, kde se z našeho hlediska ani žít nedá. Pořád kosa, k jídlu, pokud nějaké je, pořád maso, pořád ty stejné tváře a hlavně – všude kam se podíváš nedozírná bílá planina. Je to syrové, je to věrohodné, ale není to dokument. Příběh není zajímavý. Všichni herci jsou si příliš podobní, aby jste záhy nezačali ztrácet přehled. Kamera rámuje v rámci možností pozoruhodné obrázky, ale bílá převládá a zvlášť v noci bije do očí. Nic z toho však není podstatné. Co je vlastně podstatné? Bezprostřední prožitek teď a tady. Možná usnete, možná to vypnete po dvaceti minutách, ale předtím, než to uděláte (nebo klidně až potom) se zkuste zamyslet. Jen tak, nad životem a pro následný dobrý pocit z něj. 75% Zajímavé komentáře: berg.12, Barak (27.02.2008)

Na to, že je to film s velice jednoduchým příběhem, pomalým tempem, dlouhou stopáží a faktem, že jsem jej viděl v pozdní večerní hodině, musím říct že jsem se rozhodně nenudil. Kdybych se nepodíval kolik minut to trvá, přišlo by mi to jako standardně dlouhý film. Eskymáci jsou si zpočátku dost podobní, ale časem se v nich začnete orientovat. Eskymačky pro změnu vypadají spíš jako nafouknutí tuleni, ale mají svoje kouzlo. Kamera často uhýbá od centrálních bodů obrazu a svou vrcholnou práci dokonává při honičce nahého Atanarjuata (ne že bych byl obdivovatel mužských těl). Pokud hledáte nekonvenční a opravdu filmový zážitek, tenhle snímek je správná volba. (27.03.2008)

4 1/2 - Prekrásny film, ktorý očarí svojou bezprostrednosťou a komplexnou jednoduchosťou. Napriek skoro 3 hodinám vôbec nenudí a plynie si svojim tempom. Všetci (ne)herci svojim naturalistickým prejavom zapôsobia a aj vďaka ním a najmä čarovným exteriérom ožíva táto stará inuitská legenda v plnej kráse so všetkými emóciami. (06.05.2005)

Neobyčejný film, neobyčejný příběh, neobyčejně krásně a citlivě nasnímaný a podaný. Točeno na originálních místech v Iglooliku v Nunavutu. Film neztrácí nic z poetické síly drsné přírody, drsného života i drsných, ale zároveň občas i citlivých, lidí. Neni se čemu divit: tisíc let stará historie, opravdoví Inuité, opravdový jazyk a to vše snímáno umělcem v pravém slova smyslu Normanem Cohnem. (26.04.2005)

Opět jsem se utvrdil ve faktu, že ne všechny filmy jsou pro mě. Přesně toto je ten případ. Takřka tříhodinový snímek, u kterého jsem si po hodině uvědomil, že nevím o čem je. Připadalo mi, že film nemá nijak stanovený příběh a celé mi to přišlo jako sled několika epizod. S "herci" jsem se nedokázal stotožnit a jelikož mi všichni přišly takřka stejní nevěděl jsem kdo je kdo. 2* dávám za vizuální stránku. (09.06.2008)