Válečníci

Silné téma, byť slabší film. K danému tématu (válka v Jugoslávii) pro mě ale rozhodně přijatelnější, než např. Harrisonovy květy, které ve mě zanechaly pocit lehkého pohoršení nad použitím stále živého lidského utrpení obroušeného pro potřeby mainstreamové zábavy (byť jde o melodrama). Žánrové filmy by se dle mého neměly točit o věcech, které jsou ještě živé. Střízlivá televizně dokumentární forma jakou zvolili Válečníci, mi přišla vhodnější. (21.04.2010)

Jednou jsem psal námět na docela slušnou válečnou podívanou, chtěl sem to postavit na citech a emocích a myslel sem, že se mi to celkem povedlo. Ale pak jsem shlédl Válečníky. Všechny prostiválečné nálady mého já tenhle film jenom podtrhl. Surovost a nevyumělkovanost záběrů, naprosto dokonalý scénář který dává naprosto zapomenout na nějaký náznak až kýčovyté emotivnosti. Díky Bohu že se tohle nedostalo do rukou amíků, neb sice by možná přihodili kupu úžasných efektíků, ale to hlavní by pohřbili. Lidskost, opravdovost a reálnost celého děje. Nenašel jsem jedinou chybu, jediný moment díky němuž bych musel zvažovat svoje hodnocení a pokud by bylo možný dát víc než 5 hvězdiček, tohle by byl jeden z mála filmů kde bych neváhal. Zkrátka pokud nemáte zálusk pouze na mega výpravnou podívanou a jde vám spíš o psychologický podtext válečných filmů, pak můžu jedině doporučit. Válka je svinstvo a tahle myšlenka je v každé větě a v každém dilaogu. Absolutní top dámy a pánové! (01.05.2004)

Modré přilby, UNPROFOR k zblití... Stejně jako u Hotelu Rwanda, jsem i tady hluboce přemýšlel, nad významem účasti takzvaných "mírových sil" Běhe celých téměř třech hodin, nezkrácené verze, nepadl ze strany Anglánů, jedinný výstřel. Vím, že za to ti kluci nemohli, samotní měli celoživotní traumata, ale politika a bordel zvaný "nevměšování" dokážou člověka fakt zvednout ze židle. Je to jen důkaz toho, že účast na podobných "mírových" akcích, je totální blbost. Pokud si lidský druh, dokáže vzájemně dělat takové věci, mimochodem jako jedinný v živočišné říši, tak budeme dál sedět u takovýchhle filmů a nervama skřípat zubama. Kdyby šlo dát deset hvězd, tak dám jedenáct! Doporučuji plnou verzi 2 hod. 50 min. (03.05.2015)

Byť se jedná o televizní zpracování, v porovnání s nedávno viděným In the Land of Blood and Honey vítězí na plné čáře. ~ Tematika válečného konfliktu v Bosně a Hercegovině v první polovině devadesátých let minulého století je silná sama o sobě, zde však díky nahlížení na něj z perspektivy britské jednotky, dokumentárnímu stylu a psychologickému rozměru nabývá na intenzitě a emotivnosti. Navíc závěrečné sekvence z doby již poválečné ukazují v celé nahotě následky nevratně pošramoceného duševního zdraví protagonistů, kteří zažili tolik zla, ač jako neutrální síly pouze dohlíželi na situaci a nesměli zasahovat do bojů mezi znepřátelenými stranami. ~ Skutečnost, že jste přímými svědky odporných zvěrstev a vražd nevinných lidí a nemůžete proti tomu jakkoliv zakročit, koneckonců podtrhuje pasivitu a nezájem Západu. Podívejte se na hrůzy války a na válečníky, kteří válčit nesmí. Cynický titul filmu jak hrom! (03.08.2014)

Perfektně zvládnutý film po filmové a z toho plynoucí pocitové stránce. Také dokáže slušně přenastavit žebříček hodnot. Na druhou stranu byl postaven hodně jednostranně. Muslimové jsou ti hodní, Srbové a Chorvati ( sprosté slovo ). Mám několik kamarádů, kteří tam za války byli. Mluvili o tom trochu jinak. Tím nechci zpochybňovat masakry ve Srebrenici a podobně. Prostě kde bylo víc Srbů, tak masakrovali Chorvaty a Muslimy. Muslimové zase Srby a Chorvaty. Chorvati Srby a muslimy. Muslimy tam nemá nikdo rád, protože několik století, tam dělali ,,pořádek,, s pomocí Turecké nadvlády. Film vznikl těsně po té, co NATO napadlo Srbsko, takže politicky byl velmi prospěšný. Řešila se otázka muslimů v Kosovu...Za ty se postavilo Turecko a muslimský ropný svět. Přitom se jedná o stejný zásah, jako v našich Sudetech. A vojska OSN? To je zoufalá kapitola sama o sobě. To se potvrdilo ve Rwandě a dalších zemích. Strach převzít jakoukoli odpovědnost, vede k tomu, že vojáci prostě nemají šanci tam udělat pořádek a jsou tam jen zoufalými pozorovateli. Navíc jim nedají ani pořádné zbraně a techniku, takže místní chudé, třeba africké země nad nimi mají vždy převahu. Trapné pro ,,světovou armádu,,.Ještě slovo na závěr: lidé se běžně takhle nehroutí, jak předvedli Britové ve filmu. Co by potom měli říct Němci co přežili Stalingrad, nebo lidé co si prožili koncentrák. (06.12.2011)