Válečníci

14.2.2010 ~ Aneb jak lidi byli, jsou a vždycky budou hovada, jak je všechno na hovno a o tom, že pomoc je jen na papíře. ~ Píše se rok 1992, ve válečné Bosně hlídkují mírové jednotky UNPROFOR. 'Válečníci' sledují osudy jedné z těchto jednotek a to britské. Jejím úkolem je dohlížet na tamní situaci, ale nevměšovat se do místních rozbrojů. Ale zkuste se nevměšovat do něčeho, co máte stále pod nosem. Vraždy a násilí omlouvané válkou mezi dvěma stranami vylízaných mozků se zbraněmi v ruce. Zkuste v takovém prostředí být den co den, den co den plnit hloupé nesmyslné rozkazy a den co den si uvědomovat, že jste v té zemi naprosto zbyteční, naprosto k ničemu a jen z rozmarů politiků nasazujete životy za lidi, kterým nemůžete nijak pomoci. A pak se vraťte domů a zkuste žít znovu normální život. ~ Tenhle film byl ve své době poměrně hodně propíraný a kontroverzní. Z dnešního pohledu nechápu proč. Vše, ve filmu vyobrazené, mi totiž přijde oproti skutečnosti , jaká si myslím, že byla, až příliš střídmě zpracované. Konflikty z poměrné dávné minulosti jsou zpracovávány čím dál tím realističtěji, ty současnější si to asi z důvodu, aby příliš neurazily, nějak nemohou dovolit, či co. Aneb mohlo být houšť. ~ Z celého filmu mi v hlavě utkvěly jen dvě hlavní herecké osobnosti z několika, okolo kterých se děj filmu točí: Damian Lewis a Ioan Gruffudd. Oběma ty role sedly. (22.01.2012)

Dosť dobre nechápem vysoké hodnotenie Kosminského filmu, ktorý bol podľa mňa mimoriadny iba v tom, že bol mimoriadne dlhý. Začiatok mi pripomenul dlhú úvodnú epizódu z Lovca jeleňov. A potom už nasledovalo iba prekvapenie mladíkov v modrých prilbách nad dianím v miestach styku dvoch náboženstiev. A vynútená impotencia šmolkových bojovníkov, ktorú som už videl v Hoteli Rwanda a v Quo vadis, Aida. Nechápem načo OSN organizuje tieto mierové zbory ? Načo sú vojaci, ktorí nebojujú? Ktorí musia strpieť ponižovanie zo strany kdejakých otrhaných "bojovníkov". A z toho mi vyplýva záverečná otázka, načo nakrúcať o nich filmy? Zaujímavé je, že aj keď nebojovali, ich demilitarizácia a zaradenie do bežného života je rovnako zložitá, ako u bežných vojakov. (18.02.2024)

Samozrejme, že som v tom 1992-om o tomto vojnovom konflikte vedela. Ale včera, keď som si pozrela Warriors mi bolo, a zostalo, tak nejak ťažko na duši. Veľmi silné, pôsobivé a skutočné. Byť v blízkosti smrti je veľmi ťaživý pocit, neviem si predstaviť, aký je to pocit byť blízko smrti, mať možnosť zabrániť jej, ale nemôcť nič urobiť. (16.07.2015)

Poprve jsem měla film k dispozici v kratší verzi a ve velmi špatné kvalitě. Ačkoliv kvůli některým záběrům to možná bylo i lepší. Nakonec se mi podařilo sehnat delší verzi ale zase bez českých titulků. Měla jsem tak trochu obavu, jak se s filmem popasuju, protože od střední školy se válečným filmům vyhýbám. Ale popasovala jsem se velmi dobře (dokonce tak dobře, že jsem se později nebála zhlédnout 5 Days of August) a i když některé scény byly fakt drsné a drsný byl (aspoň pro mě) i závěr, kdy se angličtí vojáci a důstojníci (mj. Ioan Gruffudd, Damian Lewis a Mathew MacFadyen) pokoušeli se svými zážitky a traumaty srovnat již doma v rodné Anglii nebo ( někteří v sev.) Irsku. Jestli srovnali nebo nesrovnali, toť otázka, já myslím, že se s tím, co viděli a zažili, se srovnat jaksi nedalo. Ve zdejších komentářích k filmu se některým nelíbilo, že se jedná místy o hraný dokument. Proč? Bylo to pro ně příliš autentické? Nebo tam měli málo krve a napětí? Domnívám se, že tam bylo všeho tak akorát. Scény – např. jak mladý poručík už to nevydrží zasáhne do konfliktu, ač to od lidí, kteří tady té, s prominutím, pitomé jihoslovanské mentalitě rozumí, měli zakázané, a potom vidí, jak se Chorvati na místo vrátili a co za zvěrstvo provedli a má co dělat, aby svého kolegu (který jeho předchozímu zásahu nebyl přítomen) odvrátil od (nyní již zbytečné) poslední pomoci těmto lidem, která by mohla být i poslední pomocí toho kolegy... – byly velmi sugestivní a dostaly mě natolik, že jsem si musela k jejich sledování, stejně jako hlavní hrdinové tam, dát whiskey (já irskou, oni nějakou skotskou tedy whisky). Nebo jak ta krásná paní (co ji obdivuje a jeden z těch hlavních hrdinů) nedokáže své pubertální dceři rozmluvit návrat domů, kam se chce ta malá vrátit kvůli pro nás tady běžné věci, ale v dané situaci kvůli (pardon) hovadinám (šaty). Dále, jak se rozhodnou vypnout vysílačky, aby mohli převést ty lidi a nemuseli uposlechnout rozkazů svých nadřízených, neboť směli převážet jen raněné a nesměli zasahovat do etnických čistek ( prostě zase jsem se jednou styděla, že jsem Slovan a všem panslavistům bych v ten okamžik ty jejich teorie nacpala ráda někam), a pak samotný závěr... No, byla jsem sice rozhozená, ale tak je to dobře, zhlédnuté by nás rozhodně nechávat nemělo chladnými, ale s filmem víc než spokojená. (22.09.2011)

Bomba! Co Vám mám povídat...Válečníci sice nemají takřka tři hodiny, jako zde píší. Nebo jsem teda viděl jinou (dvouhodinovou) verzi, ale stačilo mi to k tomu, abych si dokázal udělat obrázek. Je to něco v tom smyslu jako Země někoho. Jenže ze strany vojáků OSN. Možná by kdekomu mohla vadit jistá šablonovitost, nebo fakt, že každá z malých epizod skončí stejně špatně a to nepočítám samotný konec. Jenže celková autentičnost je v tom filmu strašně cejtit. Vojáci OSN to tam tehdá absolutně posrali. Nedivím se, že v Chorvatsku je dosavadní problém s EU. Ty národy si tam vždycyk žili po sobě a vždycky si problémy vyřizovali podle sebe. Tady je vidět, že když se někdo někomu sere do písečku, tak to stojí za hovno. Dělá to celá EU, Amerika, OSN a Rusáci stejně tak. Ale menší národy stejně ostrouhaj a bude podle těch větších, včetně nás. O EU bych tu mohl povídat celé hodiny. Stačí se podívat do Chorvatska. Pamatuju ty časy, kdy se po silnicích prodávaly domácí sýry, domácí travarica....kde to je teď ? V prdeli, kvůli Evropský unii. Oni o ně zájem nemají. Vždycky tam žili podle svýho a vždycky jim to k radosti stačilo. To, že tam přišli během jejich osobní války vojáci OSN, tomu vůbec nijak nepomohli. Ještě z těch hrůz vojáci OSN zmagořili a zabíjeli doma ze šílenství. Tenhle film Vám to bez problémů a na tvrdo ukáže. Je dobře, že alespoň někdo těmto organizacím problémy dělá. Když to národ nedokáže. Takhle se to ukáže širšímu publiku a ono si časem uvědomí, kde jsou...když už v tý prdeli dávno dřepět nebudou. (16.02.2010)