Deluge

Krásne položený základ žánru postapo. Aj keď k ultimátnemu podaniu, ktoré vytvoril Mad Max ešte dosť chýba. Miešajú sa tu žánre (katastrofický film, western, dráma), no nemal som pocit, že by sa nejako navzájom bili. Teraz už pravdepodobne viac kuriozita, než intenzívny zážitok, no pre milovíkov histórie pohyblivých obrázkov veľmi podnetný titul. A verím, že Emmerich má ten film veľmi rád :) 8/10 (04.05.2021)

Ta první (katastrofická) třetina je na tom všem skutečně nejzajímavější a nejnapínavější, sice k ní dojde bez pořádného úvodu, ale zase je na svou dobu perfketně udělaná a hodně se mi líbila. Bylo fascinující sledovat, jak si tehdy vyhráli s demolicí města. To co následuje pak už ale tak poutavé není, je tam mnoho zbytečně utahaných scén, ale i tak se tu najde pár zajímavých (třeba ten souboj v jeskyni) a popravdě mě i přes tu vleklost pořád zajímal děj. Navíc takový postapokalyptický svět jako tady jsem už dlouho neviděl. Bylo zajímavé vidět, jak se většina lidí semkla dohromady a snažili se společně postavit nové město, a to takřka okamžitě po tom všem... Rozhodně to mělo své kouzlo. Jenom škoda, že to má poměrně zbabělý konec, dalo se to celé domyslet líp. Ale jinak Deluge vůbec není špatný film a jsem rád, že jsem tenhle zapomenutý klenot vůbec objevil. A ještě že se našla ta jedna italská kopie, protože jinak by tenhle film byl asi navěky ztracený... 3* (10.02.2021)

Úvod kde dochádza ku katastrofe je spracovaný parádne, a keby v tomto tempe film pokračoval až do konca, mohla byť z toho podobne dobrodružná pecka ako King Kong. Preto zamrzí, že to celé v druhej polovici upadne do klasickej hollywoodskej melodrámy ktorá je zaujímava asi tak ako Robot Monster. Každopádne pre fanúšikov postapokalyptických filmov povinnosť, kedže sa pravdepodobne jedná o prvotinu v žánri. (21.06.2013)

Pri propagácii snímky Deň potom Emmerich odpovedal na otázku týkajúcu sa nezničiteľnej Sochy slobody, že tento symbol pevnosti Ameriky musel zanechať pri monumentálnej scéne potopy neporušený. Ťažko tomu veriť, že išlo o jediný dôvod, keď presne ten istý záber obrovskej vlny valiacej sa cez pevnú dámu s fakľou vidíme v katastrofickom filme z počiatku tridsiatych rokov. Dej po apokalypse taktiež pokladá základy žánru, rozumej dejové klišé, typu hľadania detí, zoskupovania sa do násilných skupín a okrem toho sa bojuje nielen o prežitie, ale aj o... ženu. Tvorcovia nás netrápia dlhou stopážou, tá niečo vyše hodinka úplne stačí. Pohrali si aj s melodramatickou linkou, záverečná scéna dáva poznať, že im nešlo iba o presladenú limonádu. (13.05.2021)

Tento film byl považován za ztracený, až v roce 1981 byla v Itálii nalezena jeho kopie, ovšem nadabovaná do italštiny. Zpětně do angličtiny byly udělány pouze titulky. Je to jedno z prvních, snad dokonce i první katastrofické a post-apokalyptické sci-fi. Mohutné zemětřesení vyvolá obrovské tsunami, které se prožene napříč americkým kontinentem. Lidé, kteří se zachránili, se snaží přežít v těžkých podmínkách, ať už poctivě nebo nepoctivě. Prvních 20 až 30 minut je určitě nejzajímavějších, hlavně pak zničení New Yorku, tady si tvůrci dali opravdu záležet. Nejprve se začnou hroutit budovy následkem zemětřesení, poté je zkáza dokonána ohromnou záplavou, celou tu katastrofickou scénu jsem sledoval s úžasem, pro rok 1933 je to vskutku parádní zpracování. Jen mne mrzí, že se poté příběh stane obyčejnou romancí o boji mezi muži o jednu ženu. (Jako například ve Five nebo Last Woman on Earth). Na druhou stranu, zde se nakonec znesváří i ženy kvůli jednomu muži, takže alespoň toto bylo zábavné. Nicméně rázem se z (pro mne) parádně rozjetého sci-fi stal hodně nudný romantický film. Dle jednoho uživatele na imdb je film The Day After Tomorrow remakem tohoto filmu a onu část filmu, kdy je zničen New York si můžete vyhledat na YouTube (30.10.2008)