Ghostland

Intenzivní freak house nightmare. Smutek a lidštější emoce Laugierovi nejdou a nejspíš ano nikdy nepůjdou, ale aspoň se mu zde chválitebně zadařilo skloubit pro něj typické ultra-násilí a děsivý hnus s prolínáním snu a reality, útěku z ní do osvobozující imaginace. Nedává to vždy smysl, ale ve výsledku je z toho působivá skládačka, ve které (díky bohu) nejhorší představitelná traumata z minulosti nacházejí úlevu. A tím i vystresovaný divák (po ránu jako první z pěti žánrově spřízněných filmů dne docela hard-core budíček). [Sitges FF] (07.10.2018)

Laugier se vrací s mučednicema, ale tentokrát je vyválel v Lovecraftovi a Tobe Hooperovi, jehož TEXAS CHAINSAW MASSACRE přiznal jako silnou inspiraci v rozhovorech. Bohužel ty snahy o přesah překombinovanými střihy mezi realitou a snem mate natolik, že je vám to vlastně jedno. Retardovaný Leatherface bez masky sice rád čichá ke kundám, což beru jako originální nápad, ale to jeho hekání je místy až nechtěně k smíchu. Chápu, že Laugier chce dostát svému jménu, ale méně je někdy lépe. (24.04.2021)

Na rozdíl od ostatních uživatelů jsem mimořádnou kvalitou Laugierovy režie rozhodně nebyl překvapen, ba naopak. Ve své odborné predikci jsem totiž Ghostland označil za letošní hororový highlight. Pascal Laugier měl nad celým projektem absolutní kontrolu, takže se k potěše hororových fajnšmekrů nenechal svázat konvencemi filmového mainstreamu. Snímek odmítá klasické postupy hollywoodské narace, v důsledku čehož navštěvujeme různé časové a prostorové roviny, kdy zároveň balancujeme po křehké hranici na pomezí reálného a imaginárního. Obdobné zacházení s vyprávěním samozřejmě znesnadňuje jeho pochopení, takže tuto emocionálně zničující cestu skrze Laugierův psycholand v žádném případě nemohu doporučit laickému publiku. Jakožto zdejší hororový expert uděluji snímku Ghostland plných pět hvězd, jelikož se bez jakýchkoliv pochybností jedná o nejlepší horor roku 2018. (12.06.2018)

Pascal Laugier se před deseti lety dostal do povědomí vcelku drsným a brutálním počinem Mučedníci. Jednalo se o těžkotonážní bizár se snahou jít do jakési filozofické roviny. Pro mě ale jaksi bezvýsledně. Na rozdíl Ghostland je sice také extrémní, ale jen o něco méně a navíc s několika dějovými twisty. Ty sice nejsou tak těžké na přelouskání, ale aspoň dokážou maličko příběh osvěžit. Neřekl bych ale tolik, aby se rázem z Ghostland stal kdovíjak výjimečný počin. Krom pěkného domovního interiéru s retro starožitnostmi a tísnivého domácího vězení, které postavám vytvoří párek dvou pošuků, je příběh a scénář dost o ničem. Byla to zkrátka dobře natočená nuda s pár světlými momenty, ale jinak nic víc. Plusem jsou odkazy na Lovecrafta i jeho mihnutí se v jedné snové scéně. (30.08.2018)

Pascal Laugier si pred 10 rokmi v podobe skvelých Martyrs nastavil latku vysoko a odvtedy sa mu akosi nedarí prekročiť svoj vlastný tieň. Nestalo sa tak ani v prípade Incident in a Ghostland, hoci sa v princípe nejedná o zlý horor. Laugierovi tu vyšiel jeden prekvapivý dejový zvrat a vydarila sa mu tiež jedna pomerne znepokojivo pôsobiaca scéna (magor vs. bábiky), to je však asi tak všetko, čo divákovi z Ghostlandu výraznejšie utkvie v pamäti a ostatok je iba tradičné (sub)žánrové klišé. (27.06.2018)