Ghostland

Pyčo dobrý to bylo ! Konečně po dlouhé době jsem mohla spokojeně a uznale kývat svou žlutou hlavou a pochválit frantíky s vědomím že Pascal to tentokrát konečně nespascal a po všech těch průjemnejch filmech s velkym potenciálem konečně dosáhl svýho vrcholu. Film je potřeba sledovat a musíte mít nějaký to Kví Kvé nebo se Vám stane že nebudete za chvíli vědět která blije a chytnete depresi ze zjištění že jste podprůměrný debil co se v tom nevyzná. Což určitě nechcete jelikož toužíte být průměrný debil co se vyzná a film pochopí. Tak se soustřeďte a nedělejte u filmu X píčovin okolo jako třeba já. Pokud někoho zajímá o čem film vlastně je tak Vám to můžu prozradit jenže se mi nechce takže Vám neřeknu ani hovno jelikož stejně vím že spousta jiných to udělá za mě. A tak jo jednu perlu sviním hodím tááákže - Kdo hrál na PS 2 hru Hunting Ground a pamatuje si hromotluka Debilitase tak ten se určitě u tohohle filmu bude culit jak prvnička když prvně vidí kokota jelikož Pascal se nechal Debilitasem (tak se postava ve hře fakt jmenuje) inspirovat a do filmu nám mrdnul velikánskýho týpka s IQ pokojový teploty co si rád hraje s panenkama a ty živé panenky klidně hodlá trhat na kusy. To není čistě náhodná podobnost to je prostě jasná pocta Debilitasovi. Hlavní hrdinka je šukézní její sestra taky lekačky jsou fajn barák je skvěle bubu a tak dále. Film mě tak nadchnul že jsem se vysrala na psaní čárek v komentáři (zase) a rovnou mám vzkaz pro všechny co mi budou opět psát do zpráv že jsem úžasná a skvělá ale nemám správně čárky. Takže milý kokoti čárku mám jednu luxusně upravenou a na ostatní Vám prcám. Jinak film doporučuju pustit všem ségrám co se s matkou stěhujou do novýho baráku po chcíplý tetičce. Rozhodně se na to stěhování vyserete (24.06.2018)

Pascal Laugier si pred 10 rokmi v podobe skvelých Martyrs nastavil latku vysoko a odvtedy sa mu akosi nedarí prekročiť svoj vlastný tieň. Nestalo sa tak ani v prípade Incident in a Ghostland, hoci sa v princípe nejedná o zlý horor. Laugierovi tu vyšiel jeden prekvapivý dejový zvrat a vydarila sa mu tiež jedna pomerne znepokojivo pôsobiaca scéna (magor vs. bábiky), to je však asi tak všetko, čo divákovi z Ghostlandu výraznejšie utkvie v pamäti a ostatok je iba tradičné (sub)žánrové klišé. (27.06.2018)

Stupidní sračka, s nesympatickým obsazením a dementním dějem, v němž snad každá druhá scéna končí tak, že se to hlavní postavě vlastně jen zdálo (což je asi to nejohranější scenáristické klišé a zřejmě to zde mělo diváka znejisťovat, ale je to prostě jen otravné). Nebavilo mě to a už po pár dnech rychle zapomínám, o co tam šlo, což je vlastně jen dobře. (26.12.2019)

Vypadá to, že se nám Laugier začíná trochu cyklit a už i o jeho duševním zdraví lehce pochybuju. Ghostland je totiž již snad třetí film, ve kterém si libuje na věznění a ubližovní slabším. Pokud pominu koncentrovanou nudu v podobě The Tall Man, máme tu kultovní dílo Martyrs, které je glorifikováno napříč věkovými skupinami i třídním zařazením. S Martyrs mám dávný problém, protože podobné samoúčelné násilí bez určité "hororové" atmosféry, mi příjde krajně odpudivé. Respektive, viděl jsem už kde co, ale Martyrs jsou natočeni tak zvláštně surově, že mi to až dělá problém. Díky Ghostlandu se trochu vyjasňuje koncept autorova vnímání násilí na druhých. Stejně jako třeba Trier má evidentní problém se ženami, Laugier se ukájí v ubližování bezbraným, přičemž společným rysem je únost, věznění, mučení, netvoření, zohavení. Tam, kde není dostatečná kreativita, tam si pomůže teatrálním až cirkusáckým feelingem, neboť za něj se dá schovat leccos. Díky nadšeným recenzím jsem chtěl dát režisérovi další šanci, ale vypadá to na můj trvalejší problém s jeho vyjadřovacími prostředky. (25.06.2018)

Od Ghostlandu nečakajte žiadnu stokrát videnú ducharinu. Názov filmu síce môže byť dosť zavádzajúci, no v príbehu o nahnevaných duchov veru nepôjde. Snímka už behom prvých 15 minút naberá poriadne grády, čo je pri hororovom žánre príjemnou výnimkou vybočujúcou z radu. Na prelínanie realít sa spočiatku pozerá skutočne dobre, no po nejakej dobe si na to zvyknete. Osobne som však dokázal len veľmi sťažka prekúsnuť výslovnú nereálnosť zápletky, kedy za dlhú dobu nikomu zo susedného okolia či blízkej rodiny neprišlo divné, že v inklinovanom dome žije ktosi úplne iný a po pôvodných majiteľoch sa prepadla zem. Za atmosféru a originalitu dávam napriek spomínaným negatívam slušné 4*. (30.06.2018)