Ghostland

„Ďakujem, pán Lovecraft.“ – „Howard.“ Pascal Laugier je môj obľúbený hororový tvorca (Sanatórium, Tajomný muž) a na jeho novinku som sa tešil. Prvá polovica je super. Hlavne úvod, ten je fakt drsný a intenzívny (trocha mi pripomenul Ketchumovu kultovku Po sezóne). Potom sa to trocha spomalí a uberie sa to iným smerom, no i tak prevládala spokojnosť. Zhruba v polke filmu ale nastane nečakaný twist, ktorý ukáže udalosti v úplne inom svetle. A hoci je to stále nadmieru brutálne (ale nie až tak, ako Pascalovi Mučeníci), už to neodsýpa tak dobre, ako prvých 50 minút. (05.07.2018)

Hororů o stěhování se do kravské prdele, kde se všechno vždy tak báječně posere, již bylo od dob Amytyville natočeno větší než malé množství.  V Ghostlandu jsme ale vcelku originálně ušetřeni postupného odkrývání nějakého temného tajemství a hlavní postavy se v průseru ocitají dřív než si stačí vybalit. Po brutálním entrée pak  sice přichází očekáváná menopauza, nicméně ta se paradoxně dočká svého překvapivého nahlodání a tady musím říct, že si mě Laugier  definitivně získal.  Mindfucky na podobný způsob  můžu a ač se následující kočkování s úchyly místy neslo v duchu "Tak to určitě", rozhodně jsem se nenudil, bylo totiž vyváženo potěšujícím "Pořád se něco děje".  Jen čtyři prstíky pod sukýnkou pátrají... (21.08.2022)

„SVĚT JE STRAŠNÉ MÍSTO...“ /// Ty pičo! Hned vod začátku… frajer co čichne ke kundě a vokamžitě pozná, kdo je Barbína. Krásně mě mrazí… a často soustavně. Holčině slušně hrabe.. nebo tam fakt straší? Co je sen? Co skutečnost? Nejradši bych se taky probudil a sledoval nějakou pohodovou romantiku, třeba vo úspěšný spisovatelce hororů, která žije spokojenej rodinnej život. Ale zpátky k filmu… ten barák je zajímavej a to osazenstvo taky! Tenhle film voceněj (nebo spíš teda asi ne) všechny úchylný panenky Barbie, který čekaj na svýho Kena. Tohle se stát mně, tak vo tom napíšu! Teda kdyby mě to Chocoloušek dovolil. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju v baráku, ze kterýho jsem vysraná. 2.) Často nevím, jestli bdím nebo spím. 3.) Thx za titule „Katru“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (23.06.2018)

Nepříjemně krvavý, jak to žánr vyžaduje. Sadistické představení režiséra a scénáristy Laugniera bez ohledu na příběh a jeho logiku. Děj je zhruba toto: Colleen a její dcera zdědí dům. Ale během prví noci v něm vstoupí dovnitř vrah. Colleen s ním musí bojovat, aby svou dceru zachránila. K tomu se utrpením mění osobnost dívky. Uplyne 16 let a nejstarší dcera Beth se stane známou spisovatelkou hororů.... (04.07.2018)

Francúzska hororová esencia je tu cítiť aj bez toho, že by ste vedeli, kto tento panenkový hukot režíroval. Páčil sa mi hlavný príbehový nápad, ktorý úspešne vyvrátil prvotný pocit, že zápletka je dosť naivná aj na horor. Bohužiaľ toto vyvrátenie prvotného dojmu je vlastne jediným potešením, ktorého sa Vám dostane. Dosť sa tu kričí, nešetrí sa údermi, ale chýba strach a napätie. Všetko je možno až zbytočne nasilu násilné. Čo by samozrejme nemuselo vadiť, keby to boli Hory mají oči alebo Noc s nabroušenou břitvou. Lenže Laugier hold nie je Alexandre Aja. (09.07.2018)