Ghostland

Nářez. Tak slušně vypointovanou a takřka artově thrillerovou jízdu jsem od tvůrce hloupě prvoplánově šokujících Martyrs nečekal. Kromě nedbalé ruční kamery (naštěstí nijak extrémně poskakující) jedno pozitivum za druhým - syrově brutální příběh se dvěma... vlastně se třemi parádními dějovými zvraty, jakás takás psychologická hlubina, skvěle namaskované holčiny, dva hodně hodně povedení magoři, esteticky lahodný vizuál (krása ošklivosti), působivá výprava a exteriéry (starý dům plný starých panenek a jiných starých věcí)... Kdybych měl s něčím srovnávat, tak možná s nějakými filmy od Zombieho, ale tenhle je víc poetický a zároveň je jeho drastičnost realističtější, uvěřitelnější. Nevím co víc napsat, jsem okouzlen a unešen. (21.06.2018)

Hororů o stěhování se do kravské prdele, kde se všechno vždy tak báječně posere, již bylo od dob Amytyville natočeno větší než malé množství.  V Ghostlandu jsme ale vcelku originálně ušetřeni postupného odkrývání nějakého temného tajemství a hlavní postavy se v průseru ocitají dřív než si stačí vybalit. Po brutálním entrée pak  sice přichází očekáváná menopauza, nicméně ta se paradoxně dočká svého překvapivého nahlodání a tady musím říct, že si mě Laugier  definitivně získal.  Mindfucky na podobný způsob  můžu a ač se následující kočkování s úchyly místy neslo v duchu "Tak to určitě", rozhodně jsem se nenudil, bylo totiž vyváženo potěšujícím "Pořád se něco děje".  Jen čtyři prstíky pod sukýnkou pátrají... (21.08.2022)

Na rozdíl od ostatních uživatelů jsem mimořádnou kvalitou Laugierovy režie rozhodně nebyl překvapen, ba naopak. Ve své odborné predikci jsem totiž Ghostland označil za letošní hororový highlight. Pascal Laugier měl nad celým projektem absolutní kontrolu, takže se k potěše hororových fajnšmekrů nenechal svázat konvencemi filmového mainstreamu. Snímek odmítá klasické postupy hollywoodské narace, v důsledku čehož navštěvujeme různé časové a prostorové roviny, kdy zároveň balancujeme po křehké hranici na pomezí reálného a imaginárního. Obdobné zacházení s vyprávěním samozřejmě znesnadňuje jeho pochopení, takže tuto emocionálně zničující cestu skrze Laugierův psycholand v žádném případě nemohu doporučit laickému publiku. Jakožto zdejší hororový expert uděluji snímku Ghostland plných pět hvězd, jelikož se bez jakýchkoliv pochybností jedná o nejlepší horor roku 2018. (12.06.2018)

Režisér brutálního filmu Martyrs opět na scéně ! O Ghostlandu jsem si vůbec nic nezjišťoval, pouze viděl postery a podle nich jsem čekal nějakou duchařinu. Díky bohu, že jsem se mýlil. První polovina celkem nic moc, jenže pak se to celé obrátilo vzhůru nohama a přesně jako hlavní postava jsem se i já pochcal a závěrečná půlhodina byla vyloženě psycho ! Poslední film Pascala Laugiera byl pro mě zklamáním, ale tady mi to vše vynahradil. Doufám, že jeho další Horor bude co nejdříve. 70% (04.09.2018)

Dům plný mnohdy dosti nevzhledných panenek byl super! Panenky do hororu kouzelně patří. Některé jsou roztomilé, ale i ty hezké jsou za určitých okolností děsivé, zvláště když si je v nadměrném množství shromažďuje nějaká takřka anonymní staropanenská osamělá tetka z pátého kolene. Super byly jak porcelánové panny, tak ty umělohmotné. Nesmím zapomenout ani na ty hořkosladké živé, permanentně traumatizované "panenky" Beth a Veru, stylizované do hraček, s namalovanými pusinkami do srdíčka, oblékané do šatiček loutek, které slouží ke hrátkám dvou úchylů a které jednoho z nich děsí, ač jsou zároveň mučeny svými krutě přerostlými holohlavými zhruba tak padesátiletými "dětičkami", co si rádi podávají všechny panenky na mnoho nehezkých způsobů ... A cukrářské auto plné laskomin, které jednomu musí po čase lézt pořádně krkem, k tomu! To se pak dívky snaží pochopitelně uniknout jak se dá, SPOILER: klidně i do šílenství a rozdvojení osobnosti. Kamarádka je stejného názoru, panenky byly fajn, i když jinak horor hodnotí jako uječený a bez myšlenky. Já bych tak přísná nebyla, atmosféra vyhrává na celé čáře, ale souhlasím, že něco tomu přecejen ještě chybí.Kdyby se děj a fantazie trochu rozjely a štouchlo to hlouběji do psychologie všech postav, případně se nějaké ještě přidaly, mohl to být i horor roku. Horory se mi obecně hodnotí dost špatně, takže dávám nejisté tři hvězdy a nevím, jestli časem po druhém shlédnutí nepřidám nebo naopak spíše neuberu. Lhostejný mi není ani konec, jenž je u hororů tak klišovitě oblíben. Zlo a utrpení buď nikdy nekončí, neumírá a stále se vrací nebo je závěr otevřený s možností více interpretací, případně je možnost dvou konců alespoň naznačena. Já jsem rozhodně pro to, aby trápení alespoň párkrát jednoznačně skončilo. To bych však asi porušila pravidla tohoto žánru. Fakt škoda, že se to nerozjelo do pořádné efektní jízdy a zůstalo to jen u průměrného pomučeníčka. Přidala bych k panenkám více rozmanitosti, příběhu a podprahovosti. (26.08.2018)