Ghostland

Laugier se vrací s mučednicema, ale tentokrát je vyválel v Lovecraftovi a Tobe Hooperovi, jehož TEXAS CHAINSAW MASSACRE přiznal jako silnou inspiraci v rozhovorech. Bohužel ty snahy o přesah překombinovanými střihy mezi realitou a snem mate natolik, že je vám to vlastně jedno. Retardovaný Leatherface bez masky sice rád čichá ke kundám, což beru jako originální nápad, ale to jeho hekání je místy až nechtěně k smíchu. Chápu, že Laugier chce dostát svému jménu, ale méně je někdy lépe. (24.04.2021)

Mučedníci mě neseděli svou nechutností a sadismem, tohle je ovšem docela pecka otevřenou dlaní přímo do tváře. Mé očekávání prakticky neexistovala. Ghostland měl být jen dalším neškodným horůrkem, který si občas pustím abych si odpočinul od romantických komedií. První zde máme invazi do baráku, pak dalších 30 minut pomalu nevím, která bije aby přišel zásadní zvrat a návrat zase zpátky hodně rychle na zem. Film bych rozhodně mé drahé polovičce nepustil, protože se opravdu nejedná o příjemné pokoukání. Laugier mě bude v budoucnu ještě hodně zajímat. 75% (08.08.2018)

Laugierova tvorba není úplně mým šálkem kávy, ale tohle se mu povedlo. Začalo to brutálním útokem dvou magorů na rodinu ve složení matka a dvě dcery a pokračovalo sice schématickou, ale velice slušně natočenou duchařinou, která měla všechno správně. Jenže v polovině filmu přišel zvrat, který spustil fantastický psycho masakr, kerý jsem si užíval s hubou dokořán. Crystal Reed zatím ve své nejlepší roli, zahanbit se nenechalo ani její mladší já a to samé platí i pro ostatní zúčastněná. Pro mě žánrová událost roku. Zatím. 100% (20.06.2018)

Trochu jsem postrádal logiku, ale co se intenzity hrůzy týče, tak opravdu špička. Je to velmi krutý a nepříjemný snímeček, takže nic pro bábovky. Za mě akorát postrádá nějaký prvek, pro který bych si měl Ghostland zapamatovat a třeba se měl i chuť se na něj podívat znovu. To tam bohužel není. Zůstává mi z toho jen nepříjemný pocit. 60% (15.03.2019)

Nadpis mierne zavádzajúci, duchárinu nečakať! (Chvalabohu). Matka a dve dcéry sú v úvode prepadnuté dvoma ohyzdnými maniakmi. Jedna dcéra sa z toho dostane, druhá sa úplne zblázni, a keď sa po dlhšej dobe celá rodina stretne pohromade, celé to peklo sa začína odznova. Akákoľvek ďalšia veta k príbehu by už bol veľký spoiler, takže tu to stopnem. A môžem začať chváliť. Laugier ma teraz pomaly až šokoval, pretože som nečakal, že sa vráti k svojim začiatkom. Nie je to síce až taký extrém ako dokonalý Martyrs, ale konečne vyšlo niečo, čo sa k nemu aspoň trochu približuje. Bustillo s Maurym začínajú jasne ťahať za kratší koniec. Nádherné, brutálne, psychologické exploitation v najčistejšej podobe. Bohatstvo, toto som si fakt užil. Vynikajúci, totálne vyšinutí záporáci, fyzický a psychický teror, gore, akcia, krik, naháňačky, všetko tu bolo. Akurát to skončilo až príliš banálne, ale to som ochotný prepáčiť, pretože veľa sa tam už vymyslieť nedalo. Pre mňa zatiaľ tohtoročný top, ale do konca roka je ešte ďaleko. (10 rokov trvalo Francúzom, kým sa zobudili, no som rád, že som sa toho dožil). (30.04.2018)