Ghostland

Nesympatické sestry Beth a Vera, které se během filmu (jasně, mají to v hloupém scénáři) chovají tak, že divák jen protáčí panenky, protože ve skutečnosti se tak hovadsky snad ani nikdo trochu normální chovat nemůže, se spolu s matkou přestěhují do staré vily po tetičce. Dům plný panenek bohužel jen zdánlivě připomene majstrštyk Panenky (1987). Netrvá dlouho a do domu vtrhne podivná dvojice jevící se jako matka a obří mongoloidní syn (jistě, vše se ukáže později v trochu jiném světle) se zálibou v panenkách. Úvodní scéna přepadení je natolik směšná, že jsem váhal, zda film nevypnu. Nakonec se z toho vyklubalo surrealistické a halucinogenní drama bez větší přidané hodnoty. Nijak násilné, gore téměř nulové, napětí prchavé, honičky legrační - hlavně ta poslední. Největší problém však vidím v postavách, jejichž osud mi byl ukradený, naopak jsem se těšil, až budou zmasakrovány - zklamání. Doufám, že takhle si Francouzi druhou hororovou vlnu nepředstavují. Objektivně 2*, ale jednu dávám navíc za Farmerovou, jelikož je to pořád šťabajzna. (23.06.2018)

Hororů o stěhování se do kravské prdele, kde se všechno vždy tak báječně posere, již bylo od dob Amytyville natočeno větší než malé množství.  V Ghostlandu jsme ale vcelku originálně ušetřeni postupného odkrývání nějakého temného tajemství a hlavní postavy se v průseru ocitají dřív než si stačí vybalit. Po brutálním entrée pak  sice přichází očekáváná menopauza, nicméně ta se paradoxně dočká svého překvapivého nahlodání a tady musím říct, že si mě Laugier  definitivně získal.  Mindfucky na podobný způsob  můžu a ač se následující kočkování s úchyly místy neslo v duchu "Tak to určitě", rozhodně jsem se nenudil, bylo totiž vyváženo potěšujícím "Pořád se něco děje".  Jen čtyři prstíky pod sukýnkou pátrají... (21.08.2022)

Horor roku. A to nejen proto, že je to spíš ukrutný psychologický peklo než lacinej lekačkovej festival, ale hlavně protože tam funguje i milión dalších důležitejch věcí. Herečkám bezvýhradně žeru každou scénu, jejich výrazy v obličejích totiž skutečně reflektují hrůzu. Nemá to jedinou zbytečnou dialogovou linku navíc, na pedál se šlape i v zdánlivě odpočinkových momentech. Je to celý zdravě mysteriózní a překvapuje to - zas a znova. Hudba je výrazná, ale neruší... Fakt bych mohl superlativy psát do aleluja. Nadšení jako kráva. P.S. Nečtěte si o čem to je, žádný trailery ani galerii. (21.08.2018)

„Ďakujem, pán Lovecraft.“ – „Howard.“ Pascal Laugier je môj obľúbený hororový tvorca (Sanatórium, Tajomný muž) a na jeho novinku som sa tešil. Prvá polovica je super. Hlavne úvod, ten je fakt drsný a intenzívny (trocha mi pripomenul Ketchumovu kultovku Po sezóne). Potom sa to trocha spomalí a uberie sa to iným smerom, no i tak prevládala spokojnosť. Zhruba v polke filmu ale nastane nečakaný twist, ktorý ukáže udalosti v úplne inom svetle. A hoci je to stále nadmieru brutálne (ale nie až tak, ako Pascalovi Mučeníci), už to neodsýpa tak dobre, ako prvých 50 minút. (05.07.2018)

Pyčo dobrý to bylo ! Konečně po dlouhé době jsem mohla spokojeně a uznale kývat svou žlutou hlavou a pochválit frantíky s vědomím že Pascal to tentokrát konečně nespascal a po všech těch průjemnejch filmech s velkym potenciálem konečně dosáhl svýho vrcholu. Film je potřeba sledovat a musíte mít nějaký to Kví Kvé nebo se Vám stane že nebudete za chvíli vědět která blije a chytnete depresi ze zjištění že jste podprůměrný debil co se v tom nevyzná. Což určitě nechcete jelikož toužíte být průměrný debil co se vyzná a film pochopí. Tak se soustřeďte a nedělejte u filmu X píčovin okolo jako třeba já. Pokud někoho zajímá o čem film vlastně je tak Vám to můžu prozradit jenže se mi nechce takže Vám neřeknu ani hovno jelikož stejně vím že spousta jiných to udělá za mě. A tak jo jednu perlu sviním hodím tááákže - Kdo hrál na PS 2 hru Hunting Ground a pamatuje si hromotluka Debilitase tak ten se určitě u tohohle filmu bude culit jak prvnička když prvně vidí kokota jelikož Pascal se nechal Debilitasem (tak se postava ve hře fakt jmenuje) inspirovat a do filmu nám mrdnul velikánskýho týpka s IQ pokojový teploty co si rád hraje s panenkama a ty živé panenky klidně hodlá trhat na kusy. To není čistě náhodná podobnost to je prostě jasná pocta Debilitasovi. Hlavní hrdinka je šukézní její sestra taky lekačky jsou fajn barák je skvěle bubu a tak dále. Film mě tak nadchnul že jsem se vysrala na psaní čárek v komentáři (zase) a rovnou mám vzkaz pro všechny co mi budou opět psát do zpráv že jsem úžasná a skvělá ale nemám správně čárky. Takže milý kokoti čárku mám jednu luxusně upravenou a na ostatní Vám prcám. Jinak film doporučuju pustit všem ségrám co se s matkou stěhujou do novýho baráku po chcíplý tetičce. Rozhodně se na to stěhování vyserete (24.06.2018)