Volha

Konečně seriál, který neukazuje normalizaci jako cukrkandlové mámení, kde se normálním lidem žilo dobře a jen trochu to znepříjemňovali komunisti. Standa Pekárek je zlý hajzl, který dokáže lidem kolem sebe zavařit. Až na to, že je tupý jak podštok a často to ani nedělá záměrně. Je to chlápek s nulovou empatií, inteligencí trabantu a rozhledem jednooké žížaly. Nemá téměř žádné vlastnosti kromě toho, že se chce mít co nejlíp, jezdit autem se slavnými lidmi, souložit se vším, co se hne a sem tam zajít na fotbal. Jeho tupost je tak ohromující, že on nejenže nechápe, ale ani nevnímá svět kolem sebe. Nejde mu o žádné vznešené, ale ani o zavrženíhodné cíle, on prostě chce žít v poklidu s co možná nejvíce výdobytky, které se nabízejí (lhostejno zda legální či nelegální cestou). ____  Nedochází mu do důsledků, co to znamená donášet Stb (i když ji sem tam využije pro svou osobní ubohou pomstychtivost). Často ale někoho práskne nevědomky, protože nechápe, o co jde. Takový člověk by podobně přežíval v každém režimu a zjevně by mu bylo úplně jedno, jaký ten režim zrovna je, jen když by mohl mít své výhodičky. Výmluvná je v tomhle směru závěrečná scéna se zvoněním klíči v listopadu 89, kdy se Standa tak nějak přidá a opět mu nedochází, co se děje a jak ironické je, že zrovna on stojí pod balkonem Melantrichu a cinká klíči.  _____  Seriál je na české poměry neobvyklý počin, nebojí se ukázat, co je nepříjemné a mnohým proti srsti, protože tuhle dobu pamatují a možná nechtějí vzpomínat, jak se tehdy sami chovali. Připomíná dobu normalizační marnosti i šedou atmosféru, kde se dalo unikat povětšinou jen v soukromí (chlast, divoké večírky, sex, koníčky), ale jinak, pokud se člověk nechtěl nebo nedokázal zcela vzepřít (disidenti), musel sklopit hlavu a krok (šílené schůze ROH o ničem). Mizérie společnosti, která pronikla i do jejích zdánlivě nedůležitých členů. …. Perfektně se vyvedlo využití archivních záběrů a jejich efektní zapojení do děje. Skvělou práci odvedli rekvizitáři, kdy sehnal naprosto odpovídající dobové oblečení, nábytek, zařízení, plakáty. … prostě všechno. _______LEHKÉ SPOILERY: Kryštof Hádek jako řidič Standa je ukázkově tupý a často i slizký, ze začátku trochu klukovský, ale pak už jen odporný namustrovaný tupoun a misogyn. Takový hloupý Honza v reálu. Ostatní herci předvádějí sice jednoduché charakteristiky svých postav (ostatně, tak už byly napsané –  zkratka vzhledem k množství postav), ale vystihnou je na malé ploše bravúrně (vrcholem je štěk Evy Holubové coby otrávené šičky). Skvělá byla i chytrá, ale odměřená a někdy nepříjemná režisérka Geislerové, jemný režisér Bohumila Klepla, který se nejdřív snaží trochu vzepřít, ale pak už jen poslouchá, rázná až agresivní servírka Kláry Melíškové, kterou věk a nemoc postupně zklidňuje, nebo – vlastně nenápadně hlavní postava seriálu – produkční Tomáše Jeřábka, což je zjevně slušný člověk, který není bez chyby, chápe svoji situaci zbabělce, nemá odvahu (z jednoznačně pochopitelných důvodů) vystoupit veřejně proti, tak dělá jen sem tam malé disidentské činy a vykupuje je malými ústupky – aby mu tahle dvoukolejná strategie v závěru dvojím způsobem podrazila nohy. Zatímco Standa Pekárek se rychle přizpůsobí a zůstává v ČT, v instituci, jejíž sílu a význam nikdy nepochopil, jako její strážce. Drsně ironický konec. SHRNUTÍ: Už jsme dospělí, tak teď mi popravdě vyprávěj, jaké to tenkrát bylo. (02.05.2023) (menej) (viac)

Tak tady je co komentovat...Protože první díl jsem otráveně vypl před koncem a vůbec se nedivil, když se po něm Volha málem ocitla v černých číslech. Každopádně jsem sledoval tu veřejnou debatu okolo seriálu  a i  podle  zlepšujícího se hodnocení jsem se rozhodl dát seriálu ještě šanci, i když na mě působil už od začátku hodně rozporuplně.  Mám docela slabost pro tyhlety české filmařské návraty do dějin 20.století, především do období komunismu. Ale tady jsem byl trochu zmatený z mixování  pravých a skutečných  osob  a fikce s realitou. Volha se nevydala směrem k většímu  odkazování na pravé osobnosti ČST,  ani cestou čisté fikce jako Vyprávěj.  Trochu mu přišlo, že hodně lavíruje mezi sondou do televize, dramatem, komedií a čistou parodii s karikaturama (slovenský lampasák, snaživý Zajíček). I  když ta doba byla asi směšná sama o sobě, tak mi přišlo jako by seriál chtěl pochytat několik zajiců najednou, nebo nevěděl, čím přesně chce být. Nebo mohla být chyba ve mně.   Pak je tady ta diskutovaný výskyt  vulgarismů, kde se podle některých názorů seriál opět hodně přibližuje realitě, což mě dost překvapilo, ale asi bych se taky obešel bez sexu a oplzlých řečí v tak velké míře.  Co mě ale především donutilo ke sledování byly velmi překvapivé herecké výkony Jeřábka (v kladné a nekomediální poloze) a Klepla, do kterého bych to vůbec neřekl. Ale jeho linka  jemného homosexuální režiséra mě zaujala a Klepl se do něho naprosto skvěle převtělil. A Jeřábkova linka režiséra lavirujícího mezi bratrem v emigrací, disidentem, udržením práce a starostí o dceru byla přímo skvělá a Jeřábek to taky zahrál krásně opravdově a civilně. Někdy jsem se díval dál, jen proto, abych se dozvěděl, jak budou osudy těchto dvou postav pokračovat. Naopak na osvědčeného Hádka, kterého mám normálně rád, jsem si tady musel trochu zvykat, vlastně stejně jako na celou jeh postavu.  Původně mi přišlo, že to dokonce hraje až ochotnicky, ale na konec přesně tohle podání ke Standovi Pekárkovi asi  dokonale zapadlo, jak zmiňují některé ostatní názory. Protože Standa Pekárek? To je prostě fenomén postavy, která nemá žádný charakter. Prázdná nádoba, která se naplní podle toho, co potřebuje doba.  Asi není náhoda, že svému synovi věnoval zrovna Švejka, i když to byl vlastně Škvorecký..D Za všechno hovoří závěr, kdy jde cinkat klíčema, protože Gott cinká taky. Myslím, že scénárista a Hádek provokativně vystihli typickou čeháčkovskou postavu. Hlavně, že máme dvě auta a barevnou televizi.  Hádek míří (už ve čtyřiceti) k velké herecké lize a Standa Pekárek je možná významnější postava než by se mohlo na první pohled zdát. Možná že za pár desítek  let bude brána stejně reprezentativně jako v současnosti právě ten Švejk.  A konec, chtěl třeba  starej Pekárek svým svérázným způsobem zachraňovat vztah se synem byl i díky maskam podanej taky parádně.  I když Kryštof bude mít asi napořád hlas jako hošík, a ne jako fotr.  Ale nakonec mi i to jeho ,,hovádko´´ Pekárek sedlo. A z Dvořáka tady jde místy docela slušný mrazení. Nakonec to nebyla až tak úplně špatná retrovka, i když opět musím zopakovat, že v této oblasti bych našel silnější favority, třeba před lety skvělého Herce nebo legendární Vyprávěj. I když Volha zase zpracovává komunismus trochu jinou formou a má zřejmě  úspěch, takže proč ne. A postava Standy Pekárka je zdá se docela fenomén a jen tak na něj asi nezapomenu a jak už jsem napsal...Jeřábek a Klepl mě dostali, třesu, pánové. Ale vlastně i Vám, Kryštofe. Takže ať žije Standa Pekářek! Na to už musí bejt člověk velkej king. A nezapomenťe: To chce klid a nohy v teple - Od čeho jsme Pekárci? (02.05.2023) (menej) (viac)