TEL-EVÍZE (E03)

pořád Volze ty čtyři dát úplně nechci, nicméně oceňuji, že víc a víc drží pohromadě a postupně zvážňuje a přitvrzuje. Hádek sice pořád třese, ale tu smějící se a trapně vtipkující krysu si dává slušně. A pořád nechápu jak se někomu po téhle době může stýskat (pokud teda nebyl zrovna estébák, nebo velkej soudruh)...70% (17.04.2023)

Zatím asi nejslabší díl, hlavně naprosto nereálné "drama", kdy dcera produkčního, která je ve štábu na praxi a  má za úkol jen nosit káble a zakládat filmový pás, odmítne natáčet reportáž nejvyššího významu a v tváří tvář esenbákům a estébákům teatrálně opustí plac, samozřejmě okamžitě zatčena a následky na sebe nenechají dlouho čekat. Zcela mimo realitu, toto mě jednoduše nasralo - neakceptovatelné. (17.04.2023)

Pekárek mrštně klouže na vlně bonzáctví a rád čerpá výhody, kterému spolupráce s STB umožňuje. Kupodivu ale umí i ztratit slovo za kolegy, což bych skoro neočekával. Opět je to značně koncentrované s důrazem na socík a jeho svět, ale vkládané dobové materiály jsou již barevné a čím dál méně ruší. Dějově se to už docela rozjíždí a třetí díl mne dost bavil. Je neuvěřitelné, že nejeden dnešní spoluobčan by tohle chtěl zpátky.  Musel buď přímo kolaborovat s režim a jen díky tomu mít výhody, nebo mu asi vyhovovalo když mu strana a stát diktovaly jak se má chovat a co může nebo nemůže dělat. Ještě, že už je to pryč ! Braňme všemi silami, aby se to tu zase neobjevilo ! * * * * (18.04.2023)

Přijde mi to výborně natočený. A jsem rád, že se Jan Pachl zvedl z prachu. Po Ten, kdo tě miloval, bych ho v takové formě znovu nečekal. Ne, vůbec to není hezká podívaná. Ale udělaný je to skvěle. Ještě by mi k tomu tady mohl třeba Robur čadit ten smrad, kterej dokázal produkovat, a ta iluze depresivních sedmdesátek/ osmdesátek (ty už si celkem dobře pamatuju), by byla dokonalá. (16.04.2023)

No jo, je to čím dál větší humus. Nechci tím říct, že by seriál za mnoho nestál, nebo že mě zklamala třetí epizoda, ten humus vztahuji k zobrazenému politicko- společenskému dění. Já tu dobu příliš nemusím, přestože jsem měl fajn dětství, na které rád vzpomínám. Od mých deseti let trval můj táta na tom, abych sledoval večerní Televizní noviny, a když skončily seznámil mě se svým názorem na všechno, co v nich bylo řečeno, což bylo docela dobrodružné, protože jsem mu musel slíbit, že si to nechám pro sebe. Banánovou nouzí jsem taky netrpěl, já jsem byl vždycky spíš na jablka a maliny z vlastní zahrádky:-), frontu na vánoční kapry musím vystát i v současnosti, takže na tuhle notu příliš neslyším; podstatnější pro mě je to, že si můžu koupit téměř jakoukoliv knihu a podívat se na libovolný film / seriál. No, jenže v poslední době se mě zmocňuje pocit, že se světem i bez vlády jedné strany začíná zase rozlézat cenzura, komikům je opět předepisováno, jaké vtipy mohou a nemohou říkat, nevhodná slova jsou nahrazována různými patvary (nebo mnohoslovnými výrazy), aby se náhodou někdo necítil dotčeně, přepisují se knihy (zřejmě proto, aby se nemusely pálit) a mně se z toho začíná zvedat kufr. Například já jsem mrzák. Kolik náhradních výrazů už vzniklo... Přitom, co je na slově mrzák špatného? Pro mě nic. Že by si někdo myslel, že se mu se změnou terminologie zlepší zdravotní stav? Tak to potom jo, takovým lidem rozhodně držím palec (bohužel, můžu jen pravý). Standa Pekárek byl každopádně opět uvědoměle aktivní, došlo i na hrdinného kapitána Minaříka, zpracování bylo opět solidní, jen jsem si uvědomil, že jsem zatím ještě nepochválil Jiřího Dvořáka za herecký výkon a jeho tým maskérů / maskérek za jejich skvělou práci. Tímto tedy chválím. / Poučení: Nezapomeň včas požádat o autogram, ta možnost se už nemusí opakovat. 4*+ (16.08.2023)