Obyčajná tvár

Ve svém žánru naprostá paráda. Možná jen místy lehce přitaženo za vlasy (ale mohlo by to být daleko horší), nicméně jinak feel-good bomba, která je tak pozitivní, že snad každému musí zákonitě zpříjemnit den (nebo teda už nevím, co jinýho by to mělo být:)). Každopádně i filmařsky je to podle mě velmi dobře ukočírováno. Stephen Chbosky po The Perks of Being a Wallflower opět překvapil a evidentně ví, jak pracovat s herci a neudělat už z dost sentimentálního námětu lacinej kýč. Moc mě bavil i neprvoplánový styl vyprávění - člověk by si řekl, že budou pokračovat ve vyprávění rodiče a ono prd. Zároveň se mi opravdu většina věcí ze snímku zdála celkem dost blízká realitě. Především postava ségry mi přišla skvěle ztvárněná (což tu docela málo zaznívá). Jinak samozřejmě obecně sympatické herecké výkony. Byl jsem prostě nadšenej. Hádám, že i knižní předloha by mohla být dost čtivá, určitě ji zvážím. Tak či tak mohu film rozhodně doporučit... a to snad úplně všem! :) (17.01.2019)

Narodil se s vadou obličeje, podstoupil nespočet operací, aby vypadal alespoň tak, jak vypadá. Nemůže za to, nezmění to. „Možná my můžeme změnit, jak se na něj díváme,“ reaguje ředitel školy a divák moc dobře ví, o čem tenhle kousek je a bude. Auggie je přesto fajn kluk, kterého dosud vzdělávala doma máma Julia Roberts (jako vždy usměvavá a spolehlivá). Nyní přichází poprvé do školního prostředí, děti jsou samozřejmě svině, takže nejprve sedí ve školní jídelně sám, postupem času ale obklopený spolužáky. Mezitím se seznamujeme s pohledem druhých osob, takže záhy pochopíme, jak Auggieho vzhled ovlivňuje jeho sestru a další. Američané tyhle cukrkandlové kousky rok co rok potřebují a nutno podotknout, že i umí, výsledek ale potěší kdekoho svou lehkostí, procítěností i humorem, který samozřejmě potřebuje absolutně optimistické vyznění na všech frontách. Na dřeň nikdy nejdeme, několik scén je zbytečných nebo zbytečně dlouhých, ale vesměs převládá spokojenost. A toho času jedenáctiletý Jacob Tremblay jen potvrzuje, že je slušný talent. (23.01.2019)

LEATHERFACE: PREQUEL. Žánr? Naučná sladkobolná americká moralitka pro citově chudé. Film pro děti ve školním věku, protože přesně tím podržtaškovskym stylem je to natočený. Všechno je strašně moc doslovný, výchovný, přeslušnělý, nepřirozený a politicky korektní, že by mi z toho praskl čůrák. Každopádně mě pobavilo, že odlitek držky malýho Leatherface museli dělat na základě klapačky Owena Wilsona, protože ta podoba byla nevídaná. (12.07.2018)

Ze Stephena Chboskyho se rýsuje poměrně solidní odborník na silné lidské příběhy. Byl jsem správně naladěnej na tenhle druh příběhu a přiznám se že jsem se nechal úmyslně dojmout. Malinko mě neseděla role Owena Wilsona, přišlo mě že mají s Julií prohozené role v rodině. Owen zde hraje hrozného podržtažku :) Tématicky podobný film Maska z roku 1985 mě sice zasáhl více, ale mě to vůbec nevadí. 75% (12.02.2018)

Poutavé rodinné drama, která není pouhým příběhem o chlapci se znetvořeným obličejem, ale celkově příběhem o tom, že každá mince má dvě strany a to, jak se někdo chová, má svůj důvod, který nemusí být vždy na první pohled viditelný. Herecky je film perfektní, dokáže dojmout a mini příběhy vedlejších postav mi přišly jako dokonalý nápad. (23.01.2019)