Obyčajná tvár

Perks Of Being Wallflower byla a je neskutečná pecka,která je nejsilnější ve své obyčejnosti,uvěřitelnosti a přirozenosti.Teď po pěti letech se Chobsky vrací a přináší prakticky to samé a opět boduje na plné čáře...Wonder je hodně silný film,který dokáže dojmout (a ne jednou),ale opět jeho největší síla je v tom,že po emoční stránce netlačí na pilu a nepomáhá si obyvklými berličkami.Dalo by se říct,že i tady se objevuje spousta klišé,ale Wonder s nimi pracuje tak,že se divák rád nechá převálcovat.Navíc podobně jako POBW je v jádru obyčejným,přirozenným a uvěřitelným filmem s velmi dobrými herci.Osobně se mi hodně líbilo,podobně jako spoustě dalším,že se film netočí pouze kolem Auggieho,což by byla ta nejjednodušší cesta,ale ukazuje i pohledy jiných postav,čímž je divákovi nejen přibližuje,ale i ukazuje,že ne všechno je vždy černobílé a dávat pouze na jeden pohled není v pořádku.Jak jsem v tomhle případě nečekal nic a ani jsem si dopředu nic moc nezjišťoval,přiznávám,že mě Wonder dostalo...úplně a totálně...90% (04.02.2018)

Příběh o deformovaném chlapci sice hraje převážně na city, ale najde se v něm i dost kvalitní tvůrčí práce (nejen co se příběhu, kamery i hereckých výkonů týče). Na můj vkus však byla celková délka filmu zbytečně přemrštěná – našlo se tu dost nudných pasáží. Líbila se mi však celková pointa (za to že se někdo narodí jako … prostě nemůže) a mladý herec podal slušný výkon. Odraz jeho okolí se rovněž povedl ukázat vcelku věrohodně – asi bych se taky styděl za takového sourozence coby děcko – dospělý už na to pohlíží trochu jinak. A proto i když se to místy snaží tvářit jako děsný doják, já to vidím na průměrné ohodnocení… (08.01.2020)

Rozhodně je to film, na který by se měly dorůstající děti podívat a přijmout jeho poselství. Ale rozhodně to není kdovíjak výborná filmařina, protože jednorozměrným charakterům to moc nebaštíme a střípkovité vyprávění občas pálí ve vztahu k celku trochu do ztracena. Hodně tomu pomáhají přirozeně hrající herci a líbilo se mi přepínání do fantazie hlavního hrdiny, ale jinak nic víc než rutinní sentiment pro celou rodinu s nejočekávanějším možným happyendem... Více zde (05.02.2018)

Je doslova osvěžující zajít si v roce 2018 na film s Julií Roberts. Tentokrát září v roli statečné maminky (medvědice). Matky desetiletého chlapečka, který se narodil s výraznou deformací obličeje. A který má konečně, v páté třídě, nastoupit do běžné školy. Jedná se o malý VELKÝ film, jemný, laskavý, lásky plný, dojemný a velmi silný. Ano, jedno oko nezůstalo suché, ale přesto nejde snímek označit za prvoplánovaný doják. To, že jsou děti kruté, všichni víme a přesto nás to pokaždé dostane... A malý Augií je úžasný! Miluju ho!!! Teď a navždy! A nebojte se, jestli ho uvidíte, taky budete. (21.02.2018)

4* tohoto filmu jsem se bál, že jeho úspěch bude v přehnaně sentimentální atmosféře. V tom mě mile zklamal, ale je fakt, že s jeho tématem se nešlo vyhnout určitému klišé a vlhkému kapesníku. Naštěstí scénáristé to zvládli dobře a díky různým úhlům pohledů dokázali empativně proniknout do duší hlavních protagonistů a tím pochopit motivace, které nejsou na první pohled jasné. Výchovný aspekt filmu je cítit a není na škodu, ale podle mě děti - ti malí spratci, by se filmem nepoučili ;-) Ale kdo ví, zkuste jim to rodičové pustit. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 3 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (29.12.2020)