Obyčajná tvár

Ze Stephena Chboskyho se rýsuje poměrně solidní odborník na silné lidské příběhy. Byl jsem správně naladěnej na tenhle druh příběhu a přiznám se že jsem se nechal úmyslně dojmout. Malinko mě neseděla role Owena Wilsona, přišlo mě že mají s Julií prohozené role v rodině. Owen zde hraje hrozného podržtažku :) Tématicky podobný film Maska z roku 1985 mě sice zasáhl více, ale mě to vůbec nevadí. 75% (12.02.2018)

Jedná se o takový ten typ filmu, kde od začátku do konce brečíte, ale zároveň se smějete. Citová ždímačka, která mi ale vůbec nepřišla prvoplánová. A hodně jsem nad tím přemýšlel a myslím si, že obrovský vliv na té nulové prvoplánovitosti mají právě herečtí rodiče, kde Julia Roberts je coby máma neobyčejného kluka naprosto v pohodě a Owen Wilson, který když se na scéně objeví, pokaždé utrousí nějakej vtip, u kterého se prostě musíte smát. Jinak to ani nejde. 113 minut ubíhá naprosto přirozeným tempem, kde Vám autor nevysvětluje, proč je onen chlapec tak neobyčejný, ale snaží se ukázat, jak bojuje s okolím. A jelikož se jedná o dítě, které se snaží vpravit do dětského prostředí, jedná se o chlup horší prostředí, než u dospělých. (24.10.2018)

Určite nejde o žiadne majstrovské, filmové dramatické dielo, no v tomto prípade hodnotím skôr pocitovo. Emotívny účinok snímku sa mi skrátka dostal pod kožu a koniec ma v tomto smere totálne rozložil... Smutný a dojímavý príbeh o chlapcovi, ktorého chovanie a správanie aj napriek ťažkému životnému údelu, ma totálne očarilo, to bolo presne to, ako si predstavujem vnútorne krásneho človeka. A ten chalan bol vo vnútri tak krásny, ako len málokto, klobúk dole. Myšlienky o tom, čo je naozaj v živote dôležité a ako by sme sa mali k sebe správať, či už to bolo vo forme veršov od toho básnika, alebo potom na konci pri prejave toho riaditeľa, by mali byť vlastné každému - to je tá pravá hodnota. Tak nejak by znela moja odpoveď na tak zložitú filozofickú otázku - ako žiť? Čo sa týka emotívnej stránky, len málo filmov u mňa nastavilo latku tak vysoko. A čo je hlavné, emócie z filmu mi prišli ako prirodzený dôsledok jednotlivých situácií, nenásilné a vo veľmi príjemnej forme. Páčila sa mi aj samotná koncepcia skladby príbehu, najmä perspektíva pohľadu jednotlivých členov rodiny a kamarátov na malého Augusta. Pokiaľ mám dať nejakému dojáku plný počet, tak toto je určite tá správna voľba. (05.02.2018)

Poutavé rodinné drama, která není pouhým příběhem o chlapci se znetvořeným obličejem, ale celkově příběhem o tom, že každá mince má dvě strany a to, jak se někdo chová, má svůj důvod, který nemusí být vždy na první pohled viditelný. Herecky je film perfektní, dokáže dojmout a mini příběhy vedlejších postav mi přišly jako dokonalý nápad. (23.01.2019)

Když už se Wonder snaží o jakous takous subtilnost (asi tak ve dvou či třech scénách), tak stejně přímočaře citově vydírá na 120%. Většinu stopáže však nestydatě tlačí na pilu málokdy vídaným způsobem, za který by se styděla i produkce Hallmarku. Protáčel jsem u toho oči, kroutil hlavou, neodpustil si kousavé poznámky a... A stejně jsem tomu nakonec podlehl se vší parádou. Ach jo. (21.10.2018)