Tři kroky od těla

Komedie je to v několika ohledech netradiční. Ať už obsazením, tak tím, že se z velké části odehrává na francouzské riviéře. Zápletka je vcelku v pořádku, téma dědictví resp. podmínek pro jeho získání, bylo velmi populární. Lidé potřebovali aspoň vidinu nečekaného štěstí v podobě skonu bohatého příbuzného. Kdyby se v hlavních rolích objevily třeba osvědčené hvězdy Haas a Ferbasová, nejspíš bych zkritizoval jen zbytečnou zápletku se zločincem. Jenže mě nesedlo i něco jiného. Burian svůj herecký um povýšil na exhibici. Haas byl okouzlující introvert, O. Nový romantický gentleman... . Lamač na mě ovšem působil jako samolibý chytrák, který se rád předvádí. Jeho herectví stojí jen na textu, chudobu, ani emoce jsem mu nevěřil. Nepochybně to byl velmi inteligentní a pro ženy okouzlující člověk...a byl si toho vědom. To ale nejsem schopen ocenit a občas mě jeho projev rušil. Velký režisér...ale mě nepříliš sympatický herec. (13.03.2022)

Vynikající situační veselohra, kde nechybí řada originálních převleků a záměn. Děj filmu se odehrává na francouzské Riviéře, která byla tehdy náležitě oblíbena a také využívána. Karel Lamač s Trudou Grosslichtovou vytvořili velice sympatickou dvojici, která je zajímavá třeba už jen tím, že se odehrává vlastně mimo skutečné identity jejich postav. Svěží konverzační tempo udržuje krok s dějovými zvraty, originální je ve svém provedení i taneční a pěvecká etuda Járy Kohouta. Filmaři tehdy spojili příjemné s užitečným a výsledkem je jedna z nejzábavnějších veseloher. (04.10.2008)

Karel Lamač je mágem němého filmu a všechny jeho výrazové prostředky tomu odpovídají. Je mistrem gesta, nikoli slova. (na rozdíl od Wericha- je mu velmi podobný postavou i tváří). Snad proto se ve filmu místy ztrácí, ba topí. To je na škodu, neboť trocha té sebejistoty by filmu prospěla. Grosslichtová je proto daleko výraznější a řekl bych lepší. Scénář je velmi prostoduchý a víceméně není co hrát, herci celých 90 minut nezvládli vyplnit improvizacemi, nuda zavládla zejména na začátku, pak už se to dalo. Na hranici dokoukání, ale podotýkám, že při důkladnější přípravě by se dala vytěžit špičková komedie. Potenciál by tu byl. 60% (21.07.2012)

Svěží romantická komedie. A už tehdy uměli filmaři velmi dobře natočit scény, které by se dneska daly označit jako cringe. I díky tomu snímek udrží pozornost po celou dobu a fakt mě pobavil. Ačkoliv není bez chyb, a to takových až očividných (reakce na chybějící dialog, světlo, když má být tma atd.). Není fascinující, že se člověk při sledování pomalu sto let starého filmu cítí v některých chvílích trapně za účastníky příběhu a vydýchává některé scény? Celá story je fajn, změna identit, převleky, to fungovalo ještě tisíckrát potom. Snímek má silnou hlavní dvojici, která je ztvárněna výbornými a sympatickými herci. Karel Lamač trošku přibral, ale obstál i ve zvukovém filmu. Tři kroky od těla stále trochu balancují na hraně němého filmu, ale během hraných pasáží je film už plně ozvučen a nejde pouze o namluvené dialogy v jinak hluchém filmu, takže se na to dá koukat jako na normální snímek. Co bych od takto staré komedie nečekal, že bude mít tak vynikající hudbu. Písničky jsou samozřejmě taky cringe, ale podkresová hudba je boží. (05.03.2023)

Tak tuhle komedii jem vůbec neznal a opravdu královsky jsem se u ní pobavil. Dnešní komedie tomuto nesahají ani po kotníky. Zaujalo mně to ústřední duo, které chvilkami jakoby vypadlo z oka pánům V + W. Další věc co mne zaujala, že se to točilo opravdu v zahraničí, což na tehdejší dobu i filmy té doby nebylo obvyklé. Vtipných momentů i hlášek je tam více než dost, ke konci to už krapet začalo ujíždět díky uprchlému zločinci, ale budiž. I tak jsem film v pohodě dokoukal do konce a na konci zůstala spokojenost z nepromarněných 90 minut před obrazovkou. Dávám tedy za 4 miliony ze strýčkova dědictví ! * * * * (30.03.2018)