Muži v offsidu

Humorný příběh z prostředí fotbalových fanoušků týmu Viktorie Žižkov a Slavia Praha byl kupodivu natočen ve stejném roce, kdy vyšla literární předloha autora Karla Poláčka. Na rozdíl od knihy, plného humoru, skrytých narážek a zobrazení tragikomičnosti maloměstského života, nebyl snímek podle dobových záznamů nijak úspěšný. Jestli je to tím, že byla v kinech silná konkurence nejrůznějších komedií, poněvadž se ve třicátých letech v podstatě, až na opravdu malinkaté výjimky, nic jiného netočilo, je při dnešním pohledu těžko posoudit. Každopádně film uzrál a jako takový záznam tehdejšího života naopak vyniká náramně. Vlastně to plně dává porovnat morálku lidí tehdy a nyní. V knize je dokonce i patrný podtext rasové a sociální segregace, čehož se filmoví tvůrci vymanili. Každopádně jako klasický film svými vtípky a různými skopičinami pobavit umí, i když celková atmosféra není úplně taková, jako v literární předloze. (17.05.2020)

"Haló Praha. Jako poslední číslo odpoledního koncertu z teras na Barrandově vysíláme Pochod fotbalových fanoušků od Emana Fialy. Vzápětí na to soudobým rozhlasem z Vídně zápas Slavia - Vienna.....Haló, rádio Praha vysílá přenosem z Vídně soudobým rozhlasem do Brna, Bratislavy, Košic a Moravské Ostravy zápas Slavia - Vienna. U mikrofonu redaktor Laufer. Pozor, přepínáme na Vídeň. Haló haló, tady je hříště Hohe Warte ve Vídni, odkud vysíláme průběh fotbalového utkání Vienna - Slavia. Zápas je hrán v rámci soutěže o Středoevropský pohár a přihlíží mu asi třicet tisíc diváků. Mužstva jsou už na hříšti, soudce Gereth povolává právě kapitány obou týmů, Svobodu ze Slavie a Bluma z Vienny k losování. Sestavy mužstev jsou tyto: Slavia - Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Šimperský, Černický, Junek, Šoltys, Svoboda, Bára, Joska...." :-) (11.01.2012)

"Celá rodina pohromadě. Smí se to vůbec? Já bych to policejně zakázal." Perla české kinematografie. Nebýt příšerné kamery, která Jindřicha Plachtu zabírá jenom od krku dolů, bylo by to za 5*. Zajímavost: Karel Poláček souhlasil s natočením filmu jen pod podmíkou, že roli pana Načeradce bude hrát jeho přítel, Hugo Haas. (20.11.2008)

Po dočtení stejnojmenné knihy jsem byl zvědav, kterak bude vypadat filmové zpracování. Na začátek musím zmínit, že vůbec nebudu řešit přebytek hudby, jelikož byl klasický film v plenkách po éře němého filmu. Zcela natěšen jsem film spustil. Obsazení bylo vcelku dobré, jen Eman mladší mi moc neseděl. Viděl bych tam nějaké mladší ucho, Jak by se mi tam líbil např. Ladislav Pešek. V té době by na to měl i věk. To stejné jak rád bych viděl páně Marvana místo jako policistu jako pana Šefelína. A paní Hedvičku bych si představoval drobet macatější. Jinak mi obsazení vyhovovalo. Hugo Haas byl výborný. Kolik scén, jsem z knižního zpracování však marně hledal a kolik scén bylo na rozdíl od knihy jinak. Jak rád bych viděl páně Šefelína, jak dle knihy příjde na Emana staršího a zažene jej do rohu, aby až pak přišel Eman mladší. Dle knihy se pak opili v domově, kde jim klučík běhal pro pivo. Ve filmu to bylo v hospodě. Jak rád bych viděl, jak Eman ml. učil slečnu Emilku fotbalu. Jak pak jsou na zápase Česko-Maďarsko místo Sparta-Slavia. Jak po onom zápase Emilka dává fotbalové kázání. A takto bych mohl pokračovat dál... A přesně tyto drobnosti mi chyběly k dokonalému diváckému zážitku. U Bylo nás pět je seriál mnohdy i lepší než kniha. Tady musím říci, že knihu řadím o třídu výše. Byla psaná laskavě, krásnou češtinou a vtipněji. A to mě na ní moc bavilo a proto jsem ji mocně hltal.  Knihy jsem hodnotil hvězdičkami čtyřmi, film tedy musím hvězdičkami třemi. 60% (03.05.2024)

Česká komedie z počátků zvukového filmu. Ovšem to, že se zvukové filmy v Československu točily teprve dva roky, na ní vůbec není vidět! Zásluhu na tom má určitě hlavně Hugo Haas (na třicet rozhodně nevypadá), kterému psal Poláček scénář nepochybně na tělo. "Co se chce po mně? Chce se ze mě trhat kusy nebo co?" se stalo naším rodinným heslem. Ale i (nepochybně) občas improvizující Jindřich Plachta - a pak hlavně Poláčkův jazyk. Pak člověk odpustí i Jiřině Štěpničkové její prkennost. "Ó zelený trávníku, tak jsem tě vídal ve svých snách!" (17.05.2002)