Réžia:
Peter HyamsScenár:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrajú:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Roku 2010 je k Jupiteru vyslána sovětská kosmická loď Leonov, jejíž posádku kromě Rusů tvoří i tři američtí astronauti. Jejich úkolem je zjistit, co přesně se odehrálo před devíti lety na palubě americké lodi Discovery, jejíž celá posádka zahynula vinou selhání počítače a prozkoumat obrovský monolit neznámého původu v blízkosti měsíce Europy. V průběhu záchranné operace propukne na Zemi vojenské střetnutí mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Osud výpravy je ohrožen... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (258)
Výborné pokračování! Nebudu tu prosazovat, že je dvojka lepší, ale budu prosazovat to, že se mi líbila mnohem více. Zachovává skvělou hudbu a fenomenální mystery atmosféru a nápaditost, naopak zahazuje zbytečné natahování a je mnohem doslovnější v závěrečné pointě, což je pro mě bezpochyby klad. 2010 je po stránce myšlenek a příběhu rozhodně jedno z nejnápaditějších sci-fi, do plného počtu mu však něco chybí. ()
Velice podařená adaptace Clarkovy knihy. Zároveň se však oba filmy (2001 a 2010) porovnávají hodně těžce, protože jsou oba natočené úplně jiným stylem (za to, že jsem dal oběma stejné hodnocení by mě asi někteří lidi nejradši ukamenovali). Tajnůstkář Kubrick tenkrát přenesl spíš mystiku, zatímco rutinér Hyams vsadil na akci a dobře udělal (s gigantem jako byl Kubrick prostě nemůžete soupeřit tak jdete jinudy). Děje se toho opravdu hodně a vypadá to dokonce celkem k světu. Ale úprava scénáře, která se do období studené války hodila v dnešní době nepůsobí jako úplně nejšťastnější volba. Clarke holt uměl myslet pokrokověji. Jo a ještě něco, Roy Scheider je rozhodně lepší Floyd než William Sylvester. Kurica. ()
1984, LA, produkce - na pracovni schuzce ohledne planovani novych filmovych projektu si producenti pro inspiraci trochu prihnuli/pripudrili/priinhalovali a pri pohledu z terasy na hvezdnou oblohu se shodli, ze ani jeden z nich vlastne vubec nepochopil vesmirnou oddyseu od kubricka. a vubec, jak by to asi vypadalo bez opic, zato vsak s jasnym dejem a standartnimi dialogy? moc dobre asi ne, minimalne by to vsak mohlo pritahnout milovniky originalu, ochotnych donekonecna spekulovat o vyznamu obelisku a zaverecne trippy sceny. a kdo to napise/zreziruje? v budove studia uz skoro nikdo nebyl, byla pulnoc. vratny, ktery nadsenym producentum pomahal s hledanim (musime ho najit jeste dnes!) zaslechl podivny zvuk, vychazejici z popelnice pred striznou. popelnici otevrel a za krk vytahl petera hyamse, v nemz ten nejstrizlivejsi z producentu poznal rezisera svetoznamych trhaku jako soudni dvur a kozoroh 1. behem chvile bylo vse ujednano, hyams mel napsat scenar i rezirovat. pri odchodu z budovy se jeste otocil, sundal si z hlavy slupku od bananu, dal si ruku na srdce, zahledel se kamsi do dali a pravil "mam vizi, vizi skveleho pokracovani, ktere bude nejen zcela odlisne od originalu, ale ktere jej zastini. stane se novym meritkem pro posuzovani filmu. a nekde v dali, jako zamlzene a ve snu, vidim jakesi nezretelne postavy prebirajici oscara. panove ted to vidim zcela jasne, ty postavy jsme my...". jeste tehoz roku byl film hotov, neuspel vsak ani u fanousku kubrickova filmu, ani u nikoho jineho. peter hyams byl znicen, nejen ze nedostal oscara, ale rozesla se s nim zena a zacal pit. pri jedne toulce chudinskou ctvrti mesta s lahvi v ruce spatril uz lehce schatraly kostel. otevrel tezka vrata a zamiril si to rovnou do zpovednice. "otce, muj zivot nestoji za nic. muj film 2010, do ktereho jsem dal vsechno, je propadak. co mam delat?" farar na nej ustarane pohledl a rekl "vite pane hyamsi, 2001 je muj oblibeny film a na pokracovani jsem se docela tesil. bohužel vas však musim zklamat, nijak me nenadchl.“hyams do sebe nalil mocny hlt koralky „ale proc! to není mozne, ten film je prece dokonaly, ma zabavne dialogy, jasny dej, happyend, skvele triky a.“ „dost!“ prerusil hyamse farar.“mam toho uz dost. stupidni dialogy, slabomyslny pribeh, nulova atmosfera a samoucelne zakomponovani politiky. triky, ano, ma to moc pekne triky, ale to uz byly i v kubrickove o mnoho let starsim filmu, navic s nesrovnatelne lepsim designem. ne, na tohle opravdu nemam naladu. vite co? bezte pryc, vypadnete a uz se tady neukazujte!“ ()
Před zhlédnutím Druhé vesmírné odysey je třeba zhlédnout také tu první. První a druhá vesmírná odysea jsou dva naprosto odlišné snímky. Zatímco ta Kubrickova působí strašně velkolepě a otázky spíše klade, tak ta druhá je mnohem snadněji vstřebatelná a především hledá odpovědi. Nejlepší výkon opět podal palubní počítač Hall 9000, který prostě nejde nemilovat. Supertajemný monolit opět ukázal, že umí být pěkná svině. A tak nějak celkově to bylo moc pěkné. Dokonce při některých scénkách šel mráz po zádech. Očekával jsem obrovský průšvih, protože jsem byl přesvědčen, že se tahle vesmírná odysea nezvládne vyrovnat svému staršímu předchůdci. Překvapilo mě, že se mu ani vyrovnat nesnažila. Prostě šla svojí vlastní cestou, která nebyla špatná. 3* ()
Řekl bych, že u tohoto filmu je znát, který režisér je génius, a který je rutinér. Zatímco Stanley Kubrick na konci šedesátých let natočil přelomové a legendární sci-fi, tak o takřka dvacet let později rutinér Peter Hyams natočil slušnou, ale v porovnání s Kubrickem, opravdu rutinní záležitost. Ale ačkoliv je rutinní, tak v rámci sci-fi je to pořád docela slušná žánrovka. ()
Reklama