Biela veľryba

Poslední asi čtvrtina filmu působí až hororově a kapitán Achab, ten jeho výraz má nádech přímo satanský.  Nedívalo se mi na to dobře, nepříjemně jsem cítila každé jednotlivé bodnutí harpunou. Všechno působilo tak sugestivně a opravdově, že moc nepomáhalo říkat si, že je to jen film. Výborně natočeno, úžasný Peck, jsem ráda, že jsem díky VRK, dlouho odkládanou Bílou velrybu nakonec přece jenom viděla, ale do druhé projekce nepůjdu. (31.07.2024)

Do krdele, zase jsem v půlce usnula:-(. Negativní postřehy z první poloviny: 1) kapitán Achab působil příliš mladě a málo šíleně, chtělo to víc šedin a víc jizev. 2) Herec v roli vypravěče nemá charisma a jeho sblížení s kanibalem bylo nevěrohodně jednoduché. 3) Námořníci jsou krásně čistí a hladce oholení. 4) Mnoho patetických projevů a opakování již řečeného. 5) Radostně budovatelská hudba při masakrování velryb. V kontextu doby šlo nepochybně o kvalitní film, ale přes půl století mu na atraktivitě nepřidalo, je to z mého hlediska příliš naivní a přehrávané. Zatím tak 60%, uvidíme, jestli se mi povede vidět i druhou půlku a třeba nějaké to procento přihodit. (22.10.2009)

Krvácející velryby, hodně krvácejících velryb – z tohoto filmu by v Greenpeace neměli radost. Radost by z něj mohli mít ti, kterým se nechce číst Melvillův román, Hustonova verze uteče docela rychle. Je to jednoduchý, pro diváky ve své době jistě velmi atraktivní příběh o jednom kapitánovi a jeho posedlostí ulovením jedné velké potvory. Sám jsem předlohu nečetl a tudíž nevím, šlo-li také o lehké dobrodružné čtivo (na Wikipedii se píše i cosi o biblických symbolech, takže asi nešlo :). Scén na souši není příliš, všehovšudy zjistíme něco o vypravěči („Call me Ishmael“) a těžkém údělu námořníka – kupříkladu nikdy nevíte, kdy vedle vás ulehne kanibal vyznačující se podobně krkolomným slovosledem jako Yoda. A pak už „hurá, vstříc mořské nemoci!“. Fakt, že ani po devadesáti minutách strávených na rozhoupané lodi, nemám žaludek na vodě, přičítám vypravěčském umu režiséra, jenž dokázal z poměrně nezáživného pronásledování velryb vykřesat spoustu zábavných momentů. Gregory Peck v roli kapitána nevzbuzuje takový respekt, jak tvůrci nejspíš zamýšleli, role mořských vlků se mu však nejspíš zalíbily natolik, že si kromě příznačně nazvaných The Sea Wolves zahrál menší roličku také v televizní verzi Moby Dicka z roku 1998. Ještě méně zájmu vzbuzuje vypravěč Richard Basehart. Hlavním hrdinou je tak nakonec ona titulní bílá velryba, kterou lze vnímat i v metaforické rovině jako cosi nedosažitelného, za čím se celý život pachtíme, abychom nakonec odešli s křížkem po funuse. Suma sumárum, můžeme být rádi, že někdo přežil a mohl nám převyprávět tento příběh. Technická poznámka závěrem: Živou velrybu jsem viděl maximálně v nějakém dokumentu, přesto bych dlouho neotálel s tvrzením, že „to“, co používali filmaři při natáčení, mělo k velrybě asi tak blízko jako Slunce k Neptunu. Ale je třeba uznat, že se „to“ na svou dobu hýbe vcelku věrohodně. Skoro jako ten Spielbergův žralok. :) 65% Zajímavé komentáře: Pohrobek, JayKey (06.01.2008)

„Srdce veľryby je väčšie ako potrubie vodovodu na Londýnskom moste. Voda v tomto potrubí nie je taká hustá ani rýchla ako krv, ktorá pumpuje zo srdca veľryby.” • Renesančný muž americkej kinematografie, John Huston, sa azda následne pokúsil o čo najzaujímavejšie zobrazenie príbehu o istom mužovi - kapitánovi veľrybárskej lode, Achabovi [Peck], ktorý bol mimoriadne posadnutým velikánskou, bielou veľrybou, prezývanou Moby Dick; konkrétne z akéhosi podhľadu akurát prichádzajúceho námorníka, Ishmaela, [Basehart, predstaviteľ známy z Felliniho Cesty, pozn. recenzenta], kedy sa bude na nasledujúce udalosti nazerať práve iba jeho čerstvou optikou, ako vstupnou bránou na šíre moria a oceány, kde divákovi dokonca hrozilo, že kľudne mohol dostať i "morskú chorobu," tak bolo toto spracovanie autenticky zachytené, i keď si miestami tiež vypomáhalo aj zadnou projekciou v kombinácii s exteriérovými zábermi, čo po spojení dohromady, vytváralo priam harmonický konsenzus, ktorý ma nijako extra zvlášť zase ani nerušil pri súvislom slede nadchádzajúcich situácií, za to sa ale podľa mňa hneď od začiatku postupne a čoraz viacej "tlačilo na pílu," čo som už určite bezprostredne vnímal, ako povedzme nejaký, máličko rušivejší element, ktorý našťastie príliš nebil do očí, že by mi tým pádom úplne pokazil filmový zážitok. • Skrátka, jedná sa o naprostú klasiku, uštrikovanú v podobe dobrodružného kabáta, ktorý vďaka naprosto pevným nitiam, neustále drží pohromade, čiže sa vôbec nepára, aj keď už predsa pôsobí trocha ošúchane, stále si ho môžeme kedykoľvek obliecť, a cítiť sa v ňom znovu pohodlne → presne "kabát," aký zvyčajne i rád nosievam. (06.07.2024)

Oceán za oceánem brázdí jednonohý kapitán Achab v podání démonického Gregoryho Pecka v honbě za Bílou velrybou. A když jí v závěru dostihne, je finální souboj za burácivé hudby Philipa Saintona naprosto dokonalý a strhující. Závěrečná sebevražedná jízda na velrybě nemá chybu. Film zestárl a dnešního diváka bude první půlka spíše nudit, některé postavy jsou protivné (Stubb, Flask), některé naprosto nezajímavé (to se týká zejména hlavního hrdiny Ishmaela). Je třeba spravedlivě upravit hodnocení na tři hvězdičky. (11.02.2013)