Musíme si pomáhať

Námět perfektní, Polívka, Šišková a hlavně Dušek také. Satirikou míchnuté válečné drama, nejednou správně proplesknuto čecháčkovstvím a podělaností některých z nás, kteří když už je klid, vylezou a hrají si na hrdiny (Pecha). Kdo mi tam nesedl byl ,,Yo Yo Band " na konci. A nesedl mi dost. Dávám poctivé 4 * * * * (31.07.2011)

Kdyby si snad někdo myslel, že Polívka zvládá jen polohy ožrala, buran a šašek.. Hřebejk s Jarchovským o tom, že Čech je spíše vychytralý pomocník než neohrožený hrdina, což vždycky bude ta nejlepší morální vlastnost pro přežití v těžkých časech. Na druhé zhlédnutí si člověk s vědomím dobrého konce může lépe vychutnat komediální rovinu na úkor té dramatické, nicméně o požitku z trhavé, rozostřené kamery, u které jsem si připadal, jako by měl 2,5 promile alkoholu v krvi, nemůže být ani řeč. Ale kdo ví, třeba to byl autorský záměr, tímhle mlhavým viděním na hranici mrákot pohlížet na události, při kterých už jde opravdu o život.. Je smutné, že ústřední motto filmu se v současných politických, úřednických i podnikatelských kruzích už vykládá docela jinak.. (11.01.2012)

Když je průměrný člověk, který se snaží nepozorován plynout s davem a jen přežít ty hrůzy 2. světové války, donucen proti své vůli hrát si na hrdinu, může to dopadnout všelijak. Na začátku je snaha pomoci a udělat dobrý skutek a než se člověk naděje, tak ze strachu o život svůj i své manželky se začne raději paktovat s Němci, jen aby nevzbudil zbytečné podezření, že u něj v tajné spíži za skříní je schován židovský uprchlík. Tenhle film, to je prostě úžasný zážitek, který stálo za to vidět. Ani na okamžik jsem se nenudil, vše jsem prožíval spolu s hlavními hrdiny a hrozně jsem fandil Bolku Polívkovi, aby to vše dobře dopadlo a válku přežil bez úhony. Úžasně zajímavý a napínavý příběh pak doplňují velice kvalitní herecké výkony, Bolek Polívka i Jarda Dušek potvrzují že umějí kvalitně zahrát velké role, a Csongor Kassai jako židovský uprchlík byl ve své roli absolutně přesvědčivý. Zkrátka tenhle film si budu pamatovat asi pěkně dlouho a jen tak z mé mysli nevymizí, nicméně objektivně musím říci, že přece jen film "Všichni moji blízcí", který byl na podobné téma, ve mně zanechal o něco málo hlubší otisk nežli film "Musíme si pomáhat". Každopádně ale nominace na Oscara zde byla více než zasloužená, protože tenhle film, to je úžasný filmový zážitek. Není nad čím váhat, uděluji pět hvězd. (12.01.2012)

"DIVIL BY SES, CO S NORMÁLNÍM ČLOVĚKEM UDĚLÁ NENORMÁLNÍ DOBA." Film o strachu zasetém mezi lidi a deformujícím je k nepoznání. Hřebejk výrazně zvážněl, ale vtip s dojemnými okamžiky mixuje stejně mistrně jako v PELÍŠCÍCH a herci jsou opět perfektní, zejména Jaroslav Dušek, který se konečně dostává do popředí. Zajímavý pohled na Němce, prezentované jako oběti sebe sama. Ale ty rozmazané sekvence mě serou. (09.01.2003)

Velmi dobře natočená místa se střídají s místy natočenými velmi špatně. Nechtěná trapnost, třeba když Josef přesvědčuje Marii, že otěhotnět je jediné řešení, nebo když Horst vede kterýkoli ze svých proslovů mi vskutku hodně vadí. Přestože to opravdu "nejsou žádné Pelíšky", tak by neškodilo méně vtipu. Hřebejkovy postavy vůbec mluví víc, než by bylo záhodno... Úžasná je však hudba, skvělá je i kamera. Příběh je dobře vystaven a má silné poselství. Nevím čím to je, ale u Hřebejka mám zkrátka pokaždé znovu pocit, že jde o poněkud zahozenou příležitost natočit opravdu dobrý film. 75% (18.11.2007)