Réžia:
Ivo NovákScenár:
Ivo NovákKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrajú:
Jan Kalous, Pavel Zedníček, Marie Málková, Věra Tichánková, Ferdinand Krůta, Oldřich Vlach, František Husák, Jan Teplý st., Ladislav KrečmerObsahy(1)
Příběh se odehrává za 2. světové války v Praze. Otec rodiny, která strádá hladem, se spolu se synem vypraví na vesnici za bývalým spolužákem, aby ho poprosil o nějaké jídlo. Cestou chlapci vypráví o tom, jak se ve škole s Lojzim skamarádili. Lojzi se však chová odměřeně a chlapec pozná, že si otec přátelství poněkud přibájil. Dostanou několik brambor a s tímto proviantem se vydají kolem řeky na cestu domů. Nástrahy řeky je ovšem o proviant připraví a oni nakonec domů přinesou něco úplně jiného. (mibara)
(viac)Recenzie (14)
Pozadí války tady vůbec nefunguje, takže ve výsledku je to dost nuda s úplně blbým koncem. ()
Jednoduchá, relativně krátká a přitom příjemná převážně exteriérová inscenace z konce války. Putovaní otce Zedníčka a syna Kalouse za jídlem na venkov na motivy Eduarda Petišky za zvuků hudby Petra Hapky. ()
Půlhodinová realizace povídky Eduarda Petišky se smrskla na nudnou přehlídku žvástů a putujícího Pavla Zedníčka s Janem Kalousem za potravou. Ivo Novák už měl v té době ty nejlepší režijní pamatováky, patřilo k nim věčně v televizi omílané Léto s kovbojem, dávno za sebou a víceméně jen paběrkoval. Realizace je dost laciná a málo dobově přesvědčivá. 2. světová válka v takto umírněném podání nepředstavuje žádnou extra hrozbu, takže putující otec a syn si maximálně podmáčí obuv a zasviní se od krtinců, než v pohodě a bez újmy na zdraví dojdou do svého cíle. Tím je usedlost Oldřicha Vlacha za Prahou, který je podle otcova vyprávění naprosto nejlepší kamarád, akorát při příchodu naší dvojky se chová poněkud odměřeně a za brambory si dokonce nechá zaplatit. Na zpáteční cestě se ovšem proviant v batohu vinou chlapce převrhne do řeky. A naše potulná dvojka si místo něj domů ponese zachráněné kotě z hladiny řeky. A aby to bylo hodně dramatické, potkají četníka (Jan Teplý). Ten je ale veskrze přátelský. Kdo čeká něco dramatického, bude si to muset domyslet. Opravdu je to tak nevýrazné a nudné, jak jsem se to snažil v kostce vylíčit. Herecky se nejedná o propadák. Zedníček je v otcovské roli příjemný, Kalous vždycky spíše vynikal více v dabingu (viz jeho kmenový herec Macaulay Culkin), ale jeho výskyt mně nepřišel rušivý. Problém je v režijním uchopení, které postrádá jakoukoliv dramatickou situaci či linku. Prostě něco, co by tento krátký televizní film probralo z absolutní ospalosti. 4/10 ()
Film je natočený podľa rovnomennej poviedky Eduarda Petiška, ktorá vyšla v zbierke poviedok pod názvom Príbehy o živote, smrti a nádeji. Tento český básnik a spisovateľ opísoval svoje skúsenosti z doby vojny, kedy v roku 1943 bol totálne nasadený ako robotník v Volmanovej továrni v Čelákoviciach. Poviedka „Malá podmienka šťastie" je z 2. svetovej vojny z Protektorátu. Film začína v protilietadlovom kryte v Prahe (Praha bola v priebehu vojny bombardovaná spojencami iba jediný krát, 14.5.1945). Takže aj tá symbolika náletov bola prehnaná. Petiška sa v poviedke snaží poukázať akým spôsobom vojna ale aj okupačný útlak narúšali vzťahy medzi ľuďmi akým spôsobom spôsobili zrútenie samozrejmých ľudských hodnôt a ako sa začali z tohto utrpenia začali rodiť úplne iné nové hodnoty. Ale film za veľa nestál. ()
Televizní road movie z doby Protektorátu, kdy si tatík se synkem z Prahy vyrazí na venkov k bývalému spolužákovi pro brambory. Exteriéry pozdního podzimu sálají zvláštní špinavostí, jinak ten příběh nikterak zajímavý není a nejlepšími částmi je klavírní hudba Patra Hapky. Film je předposledním počinem režiséra Ivo Nováka. ()
Příjemná epizoda z života za války. Vlastně i s happy endingem, byť hrdinové svou cestu zamýšleli zakončit jinak. ()
Slabší kousek....Přidán Hapka... Dětskou roli hrál Kalous, který to před dvěma lety dobrovolně zabalil... ()
Jedním okem tam, druhým ven. ()
Tak mi naprosto uniklo co tím básník chtěl říci. Ještě že to bylo tak krátké. Naprosto tomu chyběla pointa a nahráno na ni rozhodně bylo. ()
Tatínek v podáni Pavla Zedníčka...se opravdu povedl. ()
"Kvůli kotěti by se mi tak chtělo cestovat..." Nostalgické flešbeky do protektorátneho detstva a vidieckych výpravách za poživňou na ktorých bolo treba prehltnúť hrdosť. Dobrý Zedníček a jesenná atmosféra. ()
Minifilm postavený na hereckém výkonu Pavla Zedníčka a scénáři, který svým způsobem pohladí. Mně se to docela líbilo až na ten konec. ()
Jak tam Pavel Zedníček říká ...zpívám a nikdy nevím proč... tak to byl asi tak motiv tohoto milého a jednoduchého příběhu. Nikdy nevíš co ti život (řeka) přinese. Třeba kotě? ()
Docela příjemné herecké výkony. Hlavně Zedníček a Vlach. Nebylo to dlouhé a docela se na to dalo dívat, ale když na vagonech nechají označení ČSD, přestože se to odehrává za časů Protektorátu, tak za to musí v hodnocení jít o jednu hvězdička dolů. ()
Reklama