Osudový dotyk

Konečně po čase film po kterém mi zůstal hřejivý pocit u srdce a který si 5 hvězdičkové hodnocení plně zaslouží. Osudový dotek je jeden z nejlepších sci-fi filmů s orginálním příběhem o změnách minulosti a s výborným scénářem. Z celého filmu bych nevypustil jedinou scénu. Kutcherův nejlepší film. Nádherný film, který lze každému doporučit a svým příběhem nenechá nikoho chladným. (21.03.2008)

Neskutečně efektní sci-fi thriller o cestování časem s dobře napsaným scénářem, který je dostatečně složitý na to, aby byl zajímavý a poutavý, ovšem přitom bez problémů pochopitelný i snadno stravitelný. Neznámé režisérské duo se opravdu vyšvihlo, atmosféra nemá chybu a celý film působí na diváka i přes možné drobné trhliny v logice (které jsem však při prvním zhlédnutí ani neregistroval) velice silně... Že jde o teenage verzi 12 opic? V podstatě ano, 12 opic je předně lépe zahraný a asi i vyspělejší a vyrovnanější film, ale za to Osudový dotek působí více emocionálně. 9/10 (10.06.2008)

Musím uznat, že tohle je majstrštyk a to jak dějový, tak svou pointou. Byla chvíle asi kolem 40 minuty kdy jsem se trošku ztrácel v dění, ale nějakým zázrakem jsem se zase vrátil do hry a od tý doby jsem příběhu zcela propad. Cokoli říct, by mohlo znamenat prozradit víc než by bylo zdrávo a nejsem zde kvůli tomu abych komukoli kazil filmový zážitek, takže pokud chceš dostat chytrý a emotivní, ale přitom ne žádný filozoficky náročný biják je tohle výborná volba. Ashton Kutcher odehrál svou životní roli o tom žádná. (18.03.2018)

Docela zklamání. Čekal jsem zajímavou podívanou alá Donnie Darko, ale kdepak to. Osudový dotek je lehce sledovatelnou báchorkou zaměřenou na nenáročné mladší publikum, přičemž hrátky s časem tu jsou pouze na efekt a nemají žádnou hloubku. Dívat se na to určitě dá, ale mojí srdcovkou se TBE určitě nemá šanci stát. (24.09.2008)

Pripájam sa k táboru ´12 monkeys pre teenagerov´. Skutočne výbornú prvú tretinu filmu, kedy divák nechápe koľká bije a jej režijne výborne podanú atmosféru pochová zvyšok filmu. Už pri prvej zmene na „dokonalý pár“ sa tejto dokonalosti snaží film prispôsobiť i výtvarnú štylizáciu do príšerne pastelových farieb, následná zmena vedie k fincherovsky temnej štylizácii obrazu (pritom je zábavné si uvedomiť na ktoromže filme to deti boli v kine). Tieto kontrasty však pôsobia príliš okato a v spojení s ukazovaním mazania minulosti po každej zmene mi dávajú pocit, že tvorca zo mňa robí vola. Vadili mi aj niektoré stereotypné klišovité záležitosti spojené s prostrediami v ktorých sa hlavná postava v priebehu filmu pohybuje. V Kutcherovi vidím stále rovnakého Kelsa (That 70´s show), táto rola je podľa mňa nad jeho možnosti. Amy Smart je typická americká fabrikovaná nevýrazná blondýna , ale vzhľadom k širokému spektru polôh, ktoré jej scenár umožnil tu jednoznačne hrá prvé husle. Prirovnávanie k vážnym počinom v oblasti časových paradoxov nie je namieste. Viac než časovými paradoxmi tento film zaváňa starou myšlienkou subjektívneho idealizmu a síce, že ´svet je len v mojej hlave´. Pokiaľ si tiež budete prísne strážiť princíp kauzality, celý film vám pokazí jeho koniec. Totiž, takýmto zásahom by jednoducho nemohlo dôjsť k poslednej scéne na ulici, pretože príčiny prvého vývoja udalostí by neboli odstránené dostatočne (otcova pedofília a Tommyho agresivita), čo by malo za následok vývoj Kayleigh skôr smerom k znudenej čašníčke. Butterfly effect teda odporúčam skôr milovníkom popcornu než serióznym scifistom a druhý raz sa naň určite nepozriem 6/10 (23.12.2006)