Noviny

V práci jakýchkoliv sdělovacích médií existuje prvek bulváru, který u samotného bulváru dosahuje maxima, a v samotné činnosti zpravodajů tak existuje menší nebo větší podíl paparazzionismu neboli slušněji řečeno hledačství pokladu, senzace. Čím více existence média a zpravodaje (novináře, fotografa, kameramana atd.) závisí na výdělku, tím menší roli hraje etika, pravda a ohled. Hlavní pro média ve skutečnosti není samotná informace a její maximálně objektivní a hluboké zpracování a šíření – to si může dovolit pouze nezávislý filosof nebo speciálně za to placený sociolog. Hlavní pro média, obzvlášť ta samoživící se, je novota, ojedinělost a rychlost. Nakolik tomuto tlaku peněz, mechanismu fungování média a potřebě šíření samotné informace nebo moderně řečeno memu podlehne každý konkrétní mediální pracovník, je dáno jeho vlastním světonázorem, životními potřebami a okolním děním. Tento film je hlavně o samotných novinářích a jejích postojích spíše než o novinách a o zprávách, a spíše než mechanismus novinového vydavatelství ukazuje vnitřní "kuchyň" jeho pracovníků. Film sice má všechny složky, počínaje zajímavým tématem a zkušenou režií a konče slušným obsazením, ale nakonec pro mne ztratil na přílišné snaze vměstnat do filmových 24 hodin maximum novinařiny. V tomto případě by filmu prospělo vyčištění a vykrystalizování anebo prodloužení do menšího seriálů. ___ V tomto filmu z roku 1994 jsou přítomny známky nastávajících změn, jejichž výsledek je dnes všeobecně známý – jsou to počítače, mobily a hlavně v té době začínající internet, který zásadně proměnil způsob distribuce informací, a na konci filmu lze vidět elektronický budík s nápisem Japan – dnes by to bylo Made in China. (19.08.2013)

Když nebudu počítat Šifru mistra Leonarda, která se mi vůbec nelíbila, tak jsem všem filmům od Rona Howarda, co jsem zatim viděl, dal vždycky 3 hvězdy. Já mam pocit, že ty jeho filmy snad vznikaj metodou pásový výroby. Řemeslně jsou zvládnutý bez výhrad, ale všechny jsou takový sterilní, bez nápadu, bez nějaký originální myšlenky, prostě tomu "něco" chybí. Tohle je zase další z řady naprosto průměrnejch filmů od Rona Howarda. Těžko na něco nadávat, těžko něco chválit... Co se týče děje, tak první polovinu bych označil za průměr. Druhá polovina vypadá chvíli docela zajímavě, ale zase to pokazí zbytečně natahovanej konec. Z herců nikdo vyloženě nezklamal, ale zároveň má každej na svym kontě rozhodně světlejší okamžiky. Prostě tenhle film je podle mě po všech stránkách průměrnej. Jestli někdo z toho průměru aspoň trochu vybočuje, tak Randy Quaid. (23.08.2011)

Předvídatelná a umělá záležitost od režiséra, který je sice profík, ale jako takový sází na jistotu a originální, provokativní nebo experimentální film od něj v žádném případě nečekám. Jako komedie to u mě nefunguje, spíš jako pokus o zachycení dramatické atmosféry jednoho pracovního dne v redakci newyorkských novin. Bohužel scénárista i režisér si tenhle svět idealizují v duchu takových těch typicky amerických tezí o žurnalistice jako nejsilnějším pilíři demokracie. Ty zdánlivě nejemotivnější dialogy a činy mi tam šustí papírem a ani za mák jim nevěřím. Samozřejmě zvítězí pravda a spravedlnost, ale je to taková americká limonáda natočená příjemným způsobem, nenutící k přemýšlení a na hony vzdálená realitě. Ona ta americká žurnalistika je vcelku servilnější než např. britská, celkově krotčí, protože závislá na vlivných inzerentech a politických elitách. A to se s tlakem internetu a přesunem potenciálních čtenářů k blogerům a internetovým zpravodajstvím jenom zhoršuje. Jedna z klíčových scén, rvačky Michaela Keatona na straně dobra a Glenn Close na straně zla, mi nepřišla ani tak vtipná, jako spíš křečovitá. Nezachránila to ani přítomnost mé oblíbené Marisy Tomei. Celkový dojem: 45 %. (16.09.2011)

Počas celého filmu sa u mňa hodnotenie posúvalo od počiatočných 2* (kvôli nudnému začiatku, kde som sa pol hodinu nemohol dostať do diania) až po 4* (za vygradovaný záver). Na to, že sa jedná o komédiu je tu humoru pomenej, dôležité sú postavy (ktoré sú dobre zahrané), ich vzťahy a všetok chaos okolo novín. Zaujali ma niektoré scény, kde bola až dokumentárna kamera a herci hrali veľmi presvedčivo (najmä scény, kde sa dohovárali, čo pôjde do novín), pretože boli fakt uveriteľné (oproti tým klasickým hollywoodskym dramatickým scénam) a pripomínali seriál The Office. Celkovo ale ide o klasickú, mierne nadpriemernú 90´s komédiu. (21.06.2009)

Jedno vím zcela jistě, že já bych rozhodně v žádné redakci jakýchkoliv novin nikdy nechtěla pracovat. Napětí, rivalita, neustálé se honění za senzacemi, které by upoutaly co nejvíc čtenářů, by nebyla v žádném případě moje parketa. A ten neustálý boj se svým svědomím, potlačit ho a nechat u ledu, jo pak by to možná šlo. Henry to snad ustane, ale nebude to mít jednoduché a ty nervy s tím spojené mu vůbec nezávidím. Michaela Keatona mám ráda, hrál toho svého redaktora Henryho moc dobře a co nemohu filmu určitě v žádném případě upřít, byla velmi dobře vystavěná gradace filmu, která mě ale stejně o čtvrté hvězdě nepřesvědčila, škoda. Ale "noviny" kvůli tomu nepřestanou vycházet. (30.06.2014)