Noviny

Ron Howard natočil nezvyčajný príbeh z novinárského prostredia na ktorom je najprekvapujúcejšie, že sa vôbec nenudíte. Od začiatku až po koniec sa stále niečo deje a to niečo sa deje s takou razantnosťou, že vám film nenechá ani vydýchnuť. Okrem iného sa dozviete aj priebeh ako to v takom novinovom vydavateľstve vyzerá. K tomu všetkému sú tu skvelý herci, ktorý krásne balancujú medzi rivalskou vtipnosťou a osobnou drámou. Keatonov urapkaný hlavný hrdina, Duvallov pohodový šéf , Closeovej mrcha, Tomei - ina kráska a Quaidov buddy from next door, vytvorili skvelú mozaiku, ktorá sa počas filmu preplieta , mení a do konca neviete na čom vlastne ste. o to je koniec taký pekný. LENŽE. akokoľvek je film skvelý je to stále len skvelý priemer, ktorý uspokojí nenáročných, pobaví náročných ale pri ďalšom pozretí prípadu pelikán vám film vyšumí z hlavy. (23.08.2009)

Příjemná nedělní oddechovka. Ron Howard buď ovládá brilantně životopisy nebo si odpočine u takových pohodiček jako je právě film Noviny. Aneb ze života novinářů, kteří nemají jednoduchý, jak život v soukromí, tak v práci. Celé je to mimochodem v takovém tom poctivém a spravedlivém americkém duchu. Je tu dobrý Američan, špatný Američan, oba mají nějaké poselství a vše končí comebackem. No a do toho hraje taková ta devadesátková americká hudba jako podkres. Jo, tuhle atmosféru v amerických filmech fakt mám děsně rád. U ní se dobře odpočívá. Hlavní hrdinové jsou totiž neuvěřitelní pohodáři a tady jim k tomu ještě pomáhá krásná kulisa v podobě New Yorku. Co víc chtít… (02.12.2013)

Přes všechny sympatické postavy a herecké kvality většiny osazenstva včetně pana režiséra Howarda musím říct, že jsem čekal trochu víc. Ne o moc, ale trochu. Celé to bylo příjemně obyčejné, ale špetka něčeho navíc mi tam prostě chyběla. Samozřejmě, jako film do televize na sobotní odpoledne, kdy jsem ho tuším viděl, to je perfektní zábava, ale do kina bych na to opravdu nešel (popravdě nenašel bych důvod:)). Trochu to působí i jako hra na jistotu, protože tu je jednoduchý příběh novináře a jeho boj za pravdu, přestože je v tom boji prakticky nepodporován z vyšších míst. (18.07.2009)

V práci jakýchkoliv sdělovacích médií existuje prvek bulváru, který u samotného bulváru dosahuje maxima, a v samotné činnosti zpravodajů tak existuje menší nebo větší podíl paparazzionismu neboli slušněji řečeno hledačství pokladu, senzace. Čím více existence média a zpravodaje (novináře, fotografa, kameramana atd.) závisí na výdělku, tím menší roli hraje etika, pravda a ohled. Hlavní pro média ve skutečnosti není samotná informace a její maximálně objektivní a hluboké zpracování a šíření – to si může dovolit pouze nezávislý filosof nebo speciálně za to placený sociolog. Hlavní pro média, obzvlášť ta samoživící se, je novota, ojedinělost a rychlost. Nakolik tomuto tlaku peněz, mechanismu fungování média a potřebě šíření samotné informace nebo moderně řečeno memu podlehne každý konkrétní mediální pracovník, je dáno jeho vlastním světonázorem, životními potřebami a okolním děním. Tento film je hlavně o samotných novinářích a jejích postojích spíše než o novinách a o zprávách, a spíše než mechanismus novinového vydavatelství ukazuje vnitřní "kuchyň" jeho pracovníků. Film sice má všechny složky, počínaje zajímavým tématem a zkušenou režií a konče slušným obsazením, ale nakonec pro mne ztratil na přílišné snaze vměstnat do filmových 24 hodin maximum novinařiny. V tomto případě by filmu prospělo vyčištění a vykrystalizování anebo prodloužení do menšího seriálů. ___ V tomto filmu z roku 1994 jsou přítomny známky nastávajících změn, jejichž výsledek je dnes všeobecně známý – jsou to počítače, mobily a hlavně v té době začínající internet, který zásadně proměnil způsob distribuce informací, a na konci filmu lze vidět elektronický budík s nápisem Japan – dnes by to bylo Made in China. (19.08.2013)

Ještě v dobách, kdy nebyl Ron Howard tak slavný, natočil tento nenápadný ale výborný snímek z žurnalistického prostředí. Plejáda výborných herců, povedené a vtipné scény a neuvěřitelná gradace mě opravdu dostaly a chvílemi jsem si říkal jestli dělat pro noviny je tak zábavné jako sledování tohoto filmu. Ale asi ne. Po druhém, třetím, čtvrtém a pátém shlédnutí musím dát plný počet. (18.04.2009)