Hounds of Love

Slušná "únosovka" od protinožců, která se namísto dravýho benzínu rozhodla jet na úspornou naftu. Tim chci říct, že tvůrci se vyhnuli téměř všemu násilí, které se tentokrát odehrává za (polo)zavřenými dveřmi, a většinu péče věnovali pro ně důležitějším faktorům. Třeba pěknému vizuálu (kde vedou povedené slow-motion záběry), trefně zvolené hudbě a velice slušně hrajícímu trojúhelníku postav, jehož dvě třetiny budete nenávidět a zbytku zdravě fandit. I proto jsou nepřímé (!) záběry znásilňování poměrně intenzivní (stačí, když se řve) a finále z vás může vykřesat dokonce i nějaké ty emoce. (17.05.2017)

Hounds of Love pro mě byl neskutečně intenzivní zážitek a užívala jsem si každou zvrácenou vteřinu, kterou tenhle labilní pár dokázal nabídnout. K celému znepokojivému příběhu navíc hrají ty nejlepší retro pecky, které si jen umíte představit. Herecké výkony jsou taktéž na velmi dobré úrovni a přes to, že je stopáž na tento typ filmu maličko delší, udrželo si mě to opravdu až do poslední vteřiny. Je to takový ten typ hororového dramatu, který toho neukáže moc, ale tím víc hraje na divákovy nervy. Já velmi doporučuji. (01.07.2017)

Únos dievčiny, väznenie u 2 psycho únoscov v ich dome, pokus o útek. Austrálčania pri tradičnom námete zvolili netradičnejší prístup, kedy násilie, znásilnenia a brutality príliš neukazujú (poväčšine si vystačia si len s náznakmi a zvukmi) a idú na to skôr pomalšie, psychologicky, cez dialógy, prácu s postavami a snahu o kvalitnejšiu technickú stránku (kamera,strih) než býva u hororoch zvykom. Niekomu to možno sadne, ja som asi skôr za klasický prístup, pretože takto mi pri dĺžke 110 minút a fakte že sa takmer nepohneme z 1 domu, prišlo, že sa až často nič moc nedeje. Emóciami to vďaka fajn zahratému triu postáv funguje, ale nie je to zrovna najstrhujúcejší triler alebo horor, aký som videl... 55-60% (10.03.2024)

Obrovské překvapení. Australané natočili za pár babek přesně ten typ filmu, který když vleze do hlavy, všechno ostatní tam na chvíli vymete. Pomalý, chladný, traumatizující, ale přitom velmi inteligentní a nádherně natočený. Z hrstky herců dokázali vymačkat obrovský potenciál a natočili ukázkově napínavé drama "so zimomriavkovým koncom". (28.05.2017)

Pamatujete si tu zvědavost, než Butch se samurajským mečem otevřel dveře místnosti, v níž Maynard se Zedem zatlačovali ranní stolici pana Marselluse Wallace? Tady jsem byl rád, když „lovci lásky“ ty dveře za sebou zavřeli.. Slow burn thriller podle skutečných událostí, který se může na rozdíl od většiny žánrových kolegů vytasit několika přednostmi. Forma je znamenitě dotvářená interakcí slunné pouliční idyly a interiérového inferna, kdy dva zcela rozdílné světy od sebe odděluje jen pár palců tlustá zeď. Děj je zasazený do reálného rámce včetně charakteristiky únosců jakožto obyčejných sousedů od vedle, co se tu a tam pohádají, mají dluhy či žárlí. Uvěřitelnosti pomáhají perfektní herecké výkony ústřední trojice (Stephen Curry jako australský Ondřej Havelka představuje zlo s lidskou tváří, Emma Booth jako jeho vděčná žena přesvědčivě přepíná mezi různými emocemi a Ashleigh Cummings trpí, že to bolí i vás). A jako hořkosladké bonbónky pro milovníky splynutí hudby s obrazem se rozdávají „Nights in White Satin“ a „Atmosphere“ od Joy Division.. „Nasycení enormní náloží amerických počinů a druhotných nezáživných amatéřin? Pak existuje cesta kinematografie australské!“ Chápete..? (15.06.2017)