Legenda pekelného domu

Teda... kdyby mně se válel pod peřinou duch, asi bych se zachoval jinak (chápej, nasral bych si do kalhot), než slečna ve filmu. Ale já naštěstí nejsem médium. Tim chci naznačit, že Legenda pekelného domu se mi postarala o pár krušných chvilek. Super atmosféra obrovského sídla zahaleného nepropustnou mlhou, uvnitř něhož se dějou fakt strašidelný věci. Dobrý obsazení, parádní hudba. Obsahuje sice několik logických kopanců, ale jinak nemám žádný jiný námitky. (09.01.2011)

Kvalitní duchařinu si představuju jinak. Chybou a zapomenutím ohodnotit jsem film po několika letech viděl znovu, aniž bych si to sám uvědomil, což samo o sobě napovídá. Atmosféra na mě nepůsobila, ničemu nepomohl ani dabing (byť první, vznikl až v roce 2003). Konec je docela dobrý, ale to co tomu předchází, připomíná nudu. Roddy McDowall v brýlích vypadá jako chovanec mentálního ústavu. (21.04.2013)

Není žádným tajemstvím, že osobně preferuji starší kousky před těmi novějšími a to hlavně z několika důvodů. V té době se filmaři museli spoléhat na své šikovné ruce a ne na mnohdy hnusné a otřesné digitální efekty, mnoho scénáristů přišlo s originálními náměty, často si museli vystačit s nepříliš velkým rozpočtem, a přesto dokázali vytvořit nezapomenutelnou atmosféru i příběh. Legendu pekelného domu sice nepovažuji za úplný TOP ve svém subžánru, ale i tak jde o lehce nadprůměrnou duchařinu, která rozhodně není žádnou ztrátou času. Diváky jistě okouzlí především ponurost samotného sídla, které již samo vzbuzuje hrůzu a to ještě nepřišel na řadu zlý duch, který ho již řadu let obývá a nechce být nikým rušen. Je pravdou, že dost velká část filmu je ukecaná, ale mluví se zde hlavně o pochmurné minulosti tohoto místa a jeho divném majiteli. Což mě samotného docela zaujalo a má představivost začala pracovat na plné obrátky (orgie, dvě desítky mrtvol, pohřešovaný majitel). O něco horší už to bylo s dialogy mezi jednotlivými postavami, kteří si dost často něco vyčítali a na své hádky dostávali na můj vkus až zbytečně moc prostoru. Páč to mě zas až tolik nezajímalo. Já se těšil vždy na chvíle, kdy se ke slovu přihlásil samotný dům a temné síly, které jej obývaly. Tu práskly dveře, tu zazněli podivné zvuky, tu se zas duch mihl pod peřinou, předměty létali přes celou místnost, děvčata odhazovala svršky proti své vůli…Nu co si budeme povídat, tohle už byla ta zajímavější část. Stejně jako útok a osud černé kočky v konfrontaci s Pamelou Franklin. Největší smůlou však je, až moc zbrklý a lehce nepovedený závěr, který jak vidno dle ohlasů diváků nezklamal jen mně. (09.08.2018)

Jednoznačně nadprůměrná duchařina. Skvěla natočená, velmi atmosférická, vzhledem ke svému stáří na mě až překvapivě fungovala, už jen silueta ústředního prokletého baráku působí děsivě. Ale co ten konec proboha? Ten je tak neskonale mimo, že se to rozumu příčí. Měl jsem kvůli němu přesně takový ten zklamaně zmatený "cože/proč" pocit, jako kdyby mě nejlepší přítel bodnul kudlou přímo do srdce. Takhle atmosféricky povedený horor s takhle mimózně nesmyslným závěrem se fakt nevidí každý den ... (26.01.2012)

Jeden z nejlepších strašidelných domů. Nebylo potřeba nějakých speciálních efektů či extra lekaček. Stačily jen bouchající dveře, společně s povlávajícími peřinami,kvílením, mručením a šeptáním. To vše v mrazivé atmosféře ponuré stavby, která spolehlivě vyvolávala husí kůži. Ani herecky nebylo co vytknout, přičemž prim hrála Pamela Franklin jako médium, které si čas od času duch vypůjčil pro své reje. Od absolutních čísel tak film dělil jen konec, který byl absolutně mimo mísu. Jakékoliv klišé, charakteristické pro podobné duchařiny, by bylo vhodnější. Ale přesto se jedná o hodně nadprůměrnou záležitost. 85% (10.07.2014)