Lady Bird

Není to špatný film a Saoirse Ronan je zde výborná jako vždy (stejně tak Beanie Feldstein, která mě baví čím dál víc), ale osobně mě to bohužel moc neoslovilo a trochu se mi tam vkrádala i nuda. Titulní postava podle mě neprožívá nic výjimečného a ani mi nepřišla nějak zvlášť zajímavá, a ty její věčné spory s matkou mě jen iritovaly. Celkově jsem tam postrádal nějaký výraznější závan filmařské invence, aby to Lady Bird nějak odlišilo od nespočtu podobných filmů. Myslím, že po krátké době se mi to vykouří z hlavy a zapomenu, že jsem to vůbec viděl. (09.11.2019)

Co je na tomhle filmu dobrého, to mi rozum nebere. Saoirse Ronan tu možná hraje Lady Bird víceméně slušně, ale zároveň se jí nedá upřít určitá nepříjemnost, vzteklost a rozhodně nesympatičnost, čímž si to u mě dlouhodobě rozházela. Na filmu není nic vtipného, zábavného, natož alespoň trošku zajímavého. Jasné, je tu vidět určitý svět silně založené křesťanské rodiny, které se Saoirse snaží trošku vzdorovat. Není to ale žádný vzdor nucený k vymítání. Je to asi standardní vzdor každého puberťáka, ze kterého režisérka udělala víc, než bylo potřeba. (14.01.2018)

Já asi nejsem úplně cílová skupina, pro kterou je tento film určenej, ale mám z toho dojem, že režisérka a scénáristka v jedný osobě si to natočila hlavně sama pro sebe jako takovou nostalgickou vzpomínku na dobu, když byla mladá a neklidná. A výsledek jsou jakýsi epizodky ze života dospívající holky, kde se vždycky nakousne nějakej problém nebo nastane nějaká situace, ale zůstane to nevyřešený a přeskočí se na další epizodku. A takhle ten děj pořád přeskakuje až doskáče k závěrečnejm titulkům. U celýho filmu jsem se zasmál asi tak třikrát, což je na komedii dost málo. Má to teda i nějakej sociální přesah, ale drama bych v tom taky moc nehledal. Je to takovej hipsterskej nezávislej film o ničem. (07.02.2023)

Malý, nenápadný film a hlavně hořkosladký, přesně jako mám rád, asi jsem našel svého oscarového favorita. Pravděpodobně se jedná o první a možná poslední film z prostředí Sacramenta, který jsem kdy viděl a uvidím. Příjemné překvapení a nadšení v mnoha ohledech - naprosto dokonalá Saoirse Ronan, postava Lady Bird jí snad byla napsána na tělo, výteční Laurie Metcalf a Tracy Letts ve vedlejších rolích, stejně tak mladé naděje Hedges a Chalamet - čím to je, že hrají v samých oscarových snímcích? Skvěle napsaný scénář, výborný střih, hudební složka a především mistrně vystižená atmosféra sice hlavního kalifornského města, ale současně toho nejméně známého. Humor je občas břitký, sarkastický až černý, ale smál jsem se nahlas, naopak spousta podnětných myšlenek či silných motivů je zpracována velmi citlivě, nenásilně a působivě - tak nenápadně, že může divákově pozornosti až uniknout. No a sestra Jonaha Hilla jako nejlepší kámoška? To už je třešnička na dortu. V Helsinkách budu 4. března držet pěsti tomuto snímku. (13.02.2018)

Academy Award 2018 nominee. Být v pubertě není jednoduché v žádné době, žádné zemi a žádné kultuře. Citové zmatky, potřeba vymezit se vůči rodičům, hledání životní cesty. A Lady Bird ho popisuje skvěle. Síla tohoto snímku totiž spočívá v jeho obyčejnosti. Christinin pubertální vzdor není nijak dramatický a jiný, než jaký zažívá každý adolescent na celém světě. Její máma není netvor, ale vlastně citlivý a pečující rodič. Duše dospívajícího je vždy křehká se zamotanými city - a právě to Greta Gerwigová vystihla skvěle. A jako bonus nastínila další problémy, které vnímáme očima dospívající dívky, proto zůstávají jakoby v pozadí: neradostnou ekonomickou situaci rodiny, když jeden z rodičů přijde o práci, dril církevní školy, falešná kamarádství... Gerwigová si za kamerou počínala bravurně a jistě, ještě lépe jí ale šlo psaní. Scénář nemá jediné hluché místo, promyšleně staví Christinin příběh a zdánlivě zkratkovitými střihy dává jasně najevo, co a jak se kde děje. Za to zaslouží hlubokou poklonu, protože i když je Sacramento, "ve kterém by chtěl žít každý, kromě Christiny tedy", hlavní město Kalifornie, jeho předměstí je tak trochu buranský zapadákov - a to film vystihl výborně. K tomu úžasný realistický postavy, propracovanost charakterů... Jsem stejně starý jako Gerwigová, která psala o sobě, v letech 2002 a 2003 mi bylo stejně jako jí a hrdince. Dobře si na tu dobu vzpomínám - třeba na zdánlivě nepodstatné detaily, jaké to bylo, když jsem od rodičů dostal první mobil "pro případ nouze" a podobně. Navzdory tomu, že Lady Bird vypráví silně ženský a silně americký příběh, jeho autenticita zasáhne i muže a Evropany. Dosud nikdy, ani jako dítěti, se mi nestalo, že bych se zamiloval do filmové postavy. Christine Lady Bird to změnila. I proto jsem letos Oscara přál právě jí. (07.03.2018)