Sněží!

Teprve felliniovský závěr s létajícím peřím (sněží!) a člověkem ve skafandru naznačuje, že se matčina a babiččina realita zřejmě konečně protnuly a obě ženy vidí totéž. Podstatné ale není, co přesně scéna sděluje, ale jak osvobozující účinek podobné oživení v komorním, křehkém a realistickém dramatu má. Nedvědová nehledá řešení, nevynáší soudy, nesměřuje k velké pointě. Především nám za přispění nenucených hereček dává dost času a prostoru, abychom pochopili situaci jednotlivých, rozporů plných hrdinek a dokázali se do ní vžít. V české filmu, vyznačujícím se dlouhodobě převahou mužské perspektivy a nedostatkem empatie, jde o jev vzácný a cenný. Více tady. 70% (09.05.2019)

Tři chlapi v chalupě ... pardon čtyři ženské v jednom baráku v rozboru mezilidských vztahů proloženým dlouhosáhlými záběra alá umělecký film. Děvčata Vagnerová, Nesvačilová, Hybnerová a Pošívalová hrají přirozeně dobře, ale jestli mne na konci napadlo nějaké slovní spojení tak " artový film od ženy pro ženy ... nějaké umělecky citlivé ženy. Mne to nebavilo. (09.07.2020)

Nesvačilová hraje typ člověka, kterého z duše nesnáším. Někam přijde a začne to tam všechno překopávat nezávisle na lidech, kteří to tam takhle mají uspořádané už nějakou dobu a fungovalo jim to. Podobné, pomalu plynoucí, příběhy, které se o nic moc nesnaží a přitom řeknou tak mnoho, mám rád. Herecky výborný kousek, od babičky, přes matku až po dcery. A ta tajemná, mrazivá, místy až horrorová atmosféra. (24.06.2020)

Po akčním thrilleru Anna jsem si zvolil skvěle film, v němž se nic neděje a to doslova. Uvařil jsem u něj celou večeři a i když jsem občas musel odklonit zrak, na obrazovce se nic nezměnilo. Troufám si tvrdit, že sledovat z okna zasněženou krajinu by bylo akčnější než sledovat tento film. Na druhou stranu nemohu říct, že by mě vysloveně nudil a jeho vypovídací hodnota se blížila nule. Je to zkrátka pomalý, spíše lyrický film, jenž nám nabízí nahlédnout do jedné domácnosti, v níž se sice odehrávají lidská dramata, ale pomalu, poklidně bez vypjatých emocí. Vágnerová s Nesvačilovou to obě zahrály velmi slušně. (10.10.2020)

Je to film s ženským světem a smutné odpovědnosti jejich ženského údělu. O výčitkách, co jsme vůči svým nejbližším zůstali dlužni. V domku babičky u lesa. Bezčasí samoty s náznaky humoru jako marná inventura trvanlivosti potravin v ledničce. Odevzdanost, rezignace, pasivita. Proto je těžší odhadovat postavy než obvykle. Mají vnitřní zranění, která se hojí déle než zlomeniny kostí. Muži na které se čeká asi nepřijdou. kají na muže, kteří nejspíše také nepřijdou. Vagnerová si na rozdíl od ostatních, kteří něco řeší kouzelně vychutnává nicnedělání a přírodě. (16.04.2020)