Zvony pre bosých

V dnešní době nás vichry dějin vrhají do divadelní hry, kdy my již nejsme hrdinové pobíjející vetřelce v soutěsce, ale my jsme mrtvými těly, jež jiní hrdinové pobíjejí. Tato lekce nám více otvírá cesty pochopení a pocitů lidí, proti kterým jsme v dobách hrůz Druhé světové války bojovali. Úžasný slovenský válečný film, který si až tragikomicky pohrává s absurditou prapodivných válečných osudů. (11.09.2015)

Není na co čekat. Řekl si zřejmě S. Barabáš, a nekompromisně vhazuje diváka do mrazivých a zlých dnů, které zúčastněným jasně rozdává pozice. Ovšem pozice jedince je v těchto dnech vrtkavá. Rozhodnost jednat a podřídit se drsnosti doby, naráží na lidskost a soucit s tím, nadkým mi doba dovolí vyřknout ortel. Zlá doba je na ústupu a život jedince dostává větší váhu. Už není tak jednoduché zmáčknout kohoutek a pálit. Tedy, jak pro koho. Pro oddaného esesmana je to více než snadné. Soudce zde není, není čas, vždyť stačí jen zmáčknout. Zlá doba zavádí muže z odlišných stran barikád pod stejný závoj. Pod tímto černým závojem již není rozdílu, zde již není potřeba hledat viníky. Ženě nezbývá nic. Na jedné straně spálený dům, i s celou výbavou, na té druhé leží budoucí naděje, které odcházejí tak rychle, jak se dostavily. Odvážnější a osobitější režie by určitě neškodila, Liška se vytáhl nádhernými melodiemi s až barokním nádechem a herecky opět výtečné. (31.08.2013)

Další neskutečně silné, hutné drama na něhož jsem dostal tip od filmového kolegy darkrobyk za což mu tímto děkuji. Opravdu silnej zážitek. Především ten konec byl nemilosrdnej, nekompromisní. Celkovej dojem z tohohle nezapomenutelnýho filmovýho zážitku mi ale trochu kazila zvolená hudba, která v tomhle případě(alespoň pro mě) byla spíše rušivým elementem. Proto jen 4hvězdy. (27.09.2023)

Zvony pre bosých jsem viděl už před více než 20 lety a jak to chodí, pamatoval jsem si je jako mnohem silnější drama, než jaká nakonec byla střízlivá skutečnost. Toho filmu je docela škoda, protože potenciál byl obrovský a nelze si nevzpomenout např. na mrazivé sovětské drama Vzestup. Přitom ledacos i tak funguje, Rajniak s Müllerem odvádí výbornou práci a ty tvrdé chlapy jim věříte, majestátnost zasněžených hor odvádí rovněž svoje, černobílá kamera Vincenta Rosinece je působivá a motiv dilematu popravit, nebo nepopravit zajatce ve vyhrocené situaci je silný. Jenže scénář má svá slabá místa, nad roztomilým psíkem coby mazlíkem německého velitele ve velehorách se mi zdvihlo obočí, skupina tankistů, kteří nechali tanky někde v údolí a prochází pásmem velehor, taky nedává zrovna smysl. Na Ewu Krzyzewskou se sice dobře dívá, ale některé dialogy mi moc nešly přes uši a ani režie Stanislava Barabáše zdaleka není bezchybná. Nakonec jsou to takové nijaké tři hvězdičky, kdy si říkám, že i těch 60 % celkového dojmu je docela dost vzhledem k rozpačitým momentům. Možná by to chtělo remake.:-) (11.06.2020)

Existenciální drama s nejednoznačnými postavami se sice odehrává v období SNP, které je však jen pouhou kulisou. Je to sartrovská úvaha o chování člověka v mezních situacích. Mezní situace donutí člověka chovat se tak, jak by se jinak nechoval a všechno prožívá se zvýšenou citlivostí. Hlavně pokud mu teprve začínají růst vousy a ještě nepoznal ženu z intimní stránky. Zvony pre bosých je film, kterých moc není, přesto se vyplatí si jej sehnat. Skvělý scénář Ivana Bukovčana, výtečná kamera Vincenta Rosince, nádherná varhanní hudba Zdeňka Lišky a naprosto excelentní herecké výkony ústřední trojice (Vlado Müller, Ivan Rajniak, Axel Dietrich). Nejvíc mě zaujal právě mladičký Axel Dietrich v roli šestnáctiletého německého vojáčka. Viděl jsem v jeho očích strach, naději, všechno. Všechno jsem mu uvěřil. Ten film je naprosto geniální a určitě se k němu vrátím. A moc rád... (20.03.2010)