Réžia:
Tobe HooperKamera:
Daniel PearlHrajú:
Marilyn Burns, Allen Danziger, Paul A. Partain, William Vail, Teri McMinn, Edwin Neal, Jim Siedow, Gunnar Hansen, John Dugan, Robert Courtin, William Creamer (viac)VOD (1)
Obsahy(3)
Sally se dozví, že vandalové údajně znesvětili hrob jejího dědečka. Spolu se svým ochrnutým bratrem Franklinem a přáteli se pouští do vyšetřování. Po návštěvě staré rodinné farmy zjistí, že v jejím sousedství žije skupina šílených, vraždících psanců. (Cinemax)
Videá (2)
Recenzie (548)
LFŠ 2009 Jednou provždy a naposled: je to EXPLOITATION, přesněji HIXPLOITATION. Je nesmyslné filmu vyčítat, že nemá atmosféru a nevyvolává strach, "pouze" pocit znechucení a šoku, když to jsou základní charakteristiky exploitationu. A ty naplňuje Hooperův první a zároveň nejlepší film dokonale, až natolik, že se stal základní protézou celého jednoho žánru - exploitationu - a jednoho z jeho mnoha subžánrů - hixploitationu, ve kterém hrozbu představují burani z Jihu. Není pravda, že TEXASKÝ MASAKR MOTOROVU PILOU nermá myšlenku, jen to chce znát dobový kontext (válka ve Vietnamu, republikáni u moci, liberálové - hippies), protože se vypovídá néco o strachu z neznámého, nebezpečí, které může přijít z Jihu a subkultuře hippies, která si blízkost a nebezpečnost hrozby pořádně neuvědomuje. Nebýt ideologického pozadí, i tak dám plné hodnocení, protože se jedná o velice nepříjemný zážitek, který nejdřív diváka téměř ukolébá pomalým tempem filmu (úvodní půlhodina), aby pak onen kontrast a probuzení se do noční můry bylo působivější, přestože se s explicitním hnuse nepracuje, ale nevolnost vyvolává především paradokumentární forma (blízká dokumentárním záběrům vídaným v televizi) s roztřesenou kamerou s vysokým zrnem a posílenou zvukovou stopou. Jen škoda toho, že dnešní diváci - posíleni jistými substancemi - vnímají TCM jako trash, jak dokázala půlnoční projekce s francouzským dabingem a českým voice-overem do sluchátek. Myslím, že by potřebovali střet s ikonou žánru - Leatherfacem. 10/10 ()
Co to proboha bylo? A takové hodnocení? Vtip? To nebyl horor. Ve druhé půlce je to pouze nepříjemný pocit, srovnatelný s neustálým škrábáním nože o talíř. Neplést prosím se strachem! Scénář je neuvěřitelně čitelný a trapný. Klišé tu jsou...a jaké. Ta třešnička na dva roky zkaženém dortu je až neuvěřitelně typická "hororová" rozdělovačka: "Jdu se na ně podívat, ty tu počkej". Logiku ten film nemá žádnou. Nic tam pořádně nedává smysl. Pozitivním momentem byla scéna ze začátku s nožem a docela zajímavá úchylná rodinka, ovšem takovýto kladný moment brzy vystřídají ukrutně debilní herecké kreace představitelů. Celý děj je vyprávěn naprosto protivným způsobem, přičemž doufám, že to někdo nepovažuje za umění. Žánr horor miluju, ale 99% filmů do něj spadajících, nesnáším. ()
Při porcování lidí nemám příliš velký zájem být krájeným, krájícím ani tím, kdo krájení sleduje z bezpečného křesla v zamčeném domě se staženými okenicemi a nabitou brokovnicí v rukou. Zkrátka se neumím předpisově bát, takže mi většina hororů připadá směšně zábavných, ale tentokrát nebudu zastírat, že tato na koleni stlučená klasika obsahuje několik pasáží, nad kterými musí úchylovo srdce radostně zaplesat. ()
Dominantní formální znaky tohohle filmu jsou následující: 1, Falešné hlediskové záběry, kdy objektiv kamery jakoby zastupuje samotného záporáka, přestože ve skutečnosti nezastupuje (proto jsou falešné). Přesto mají tyto záběry moc vytvářet napětí, protože nevíme, kdy je záběr falešný a kdy je už opravdový (kdy už se záporák skutečně dívá a každou chvíli vybafne). Na tom je postaveno spousty hororů, na strachu, monstrum je pouhým vyvrcholením („zklamáním"), jen takovou exploatační atrakcí, která rozbíjí obrané mechanismy ega (vytěsněnou hrůzu z osamocených domů v lese). 2, Dalším znakem filmu jsou detaily v momentě, kdy bychom se potřebovali zorientovat, protože probíhá nějaká znepokojivá událost, a my prosíme kameramana, aby nám zprostředkoval celek, abychom viděli celou událost z dálky nebo nějak přehledně, ale on nám to chytře neumožní, a dostává nás tím do stejné situace, v jaké jsou postavy - tím se s nimi identifikujeme, respektive s tím, v jaké prekérní situaci se nachází. 3, Některé střihy u konce (hlavně „andaluské“ oči svázané hrdinky) nemají daleko k promyšlené montáži ze slavné scény ve sprše z Psycha. 4, Film poskytuje dostatek znepokojivých úhlů kamery a neustále něčím překvapuje (např. různé podhledy za jdoucími postavami), třebaže máme zřetelně co do činění s lacinější 16 mm technologií. Tím uděluje lekci všem filmařům, kterak vytěžit z mála hodně. 5, Film pracuje nadvakrát s dvojitou komunikací (interakcí) s divákem – (i) plátno nás chce ovládnout a vyzývá k návštěvě, (ii) ale zároveň nám tvrdí, že události filmem popisované jsou podivné a svým způsobem neobvyklé. To divák (iii) touží přirozeně proniknout do příběhu, ale (iv) stejně tak se tomu brání (kdo by se chtěl octnout v prostředí naštvaných hixploitationerů, rozuměje svérázných amerických buranů). 6, Horory bývají pokládány za cosi pokleslého, třebaže se řada z nich na rozdíl od apolitického idylického mainstreamu angažovaně vyjadřuje k okolnímu dění (Vietnam, zrovnoprávnění černochů, konzumerismus). Tenhle říká něco ve smyslu, že pokud se nepřestaneme chovat špatně ke zvířatům, skončíme jako oni (v druhým plánu vypovídá o kapitalistické spotřební jateční ekonomice) - a ty jatka budou o to bolestnější. ()
Už kdysi se mi tenhle snímek líbil, ale napodruhé jsem nadšený. Texaský masakr je stále dost originální horor. Na první pohled docela normální hrůzostrašný slasher, který ale kašle na různá klišé, což působí osvěžujícím dojmem obzvlášť v dnešní době, kdy jsou si slashery tak podobné (no, možná se to týká hlavně období kolem roku 2000). Například postavy jsou představené jenom letmo, což vůbec nevadí, stačí to. Nejsou to žádní super-sympaťáci a super-sympaťačky, ani žádná parta debílků. Není zde klasická formulka "hodná holka mezi kretény". Jsou to prostě docela normální parta mladých lidí... kteří to pěkně schytají, když se dostanou mezi úchylný vidláky. Ti jsou znepokojující, ale jejich králem je "Leatherface", který je správně bizarní. Se svou maskou je pěkně strašidelnej a jeho obvykle rychlé a precizní zabíjení je dost děsivé. Má ale i svou černohumornou stránku, například se různě převlíká. Na konci má stylové fráčko a na oběd si zase nanese rtěnku, aby dělal své rodině maminku. No není to miláček? Překvapivě propracovaný a svižný horor. Téměř dokonalá znepokojující jízda. (9/10) ()
Galéria (223)
Zaujímavosti (101)
- V důsledku nízkého rozpočtu nosil Gunnar Hansen (Leatherface) po celou dobu natáčení pouze jedno triko, které se navíc nemohlo prát. Ke konci natáčení s ním proto nikdo nechtěl sedět u oběda, jelikož notně zapáchal. (HellFire)
- Film se natáčel v Austinu, Leanderu, Hills Prairie, Round Rocku a Wattersonu. (henrycruel)
- V Austrálii nebyl film uveden až do 80. let minulého století. (HellFire)
Reklama