Dom z piesku a hmly

Súboj skrachovalej alkoholičky a bývalého iránskeho vojaka o jeden dom neznie papierovo ako film, ktorý by mal byť strhujúci. Opak je však pravdou. Jennifer Connelly a Ben Kingsley rozohrávajú skutočný herecký koncert a audiovizuálne aj dramaturgicky skvelá práca štábu ich v tom v obrovskej miere podporuje. Komorná dráma hraničiaca s thrillerom má skvelý drive a v závere dokáže dohnať k slzám. Malý zapadnutý klenot zasluhujúci si väčšiu pozornosť. (07.12.2017)

Nemůžu si pomoct, ale jedná se přesně o ten žánr, který se v Evropě umí líp...Film byl pro mě zajímavý jako psychologické drama konfliktu dvou naprosto (ať už povahou nebo hodnotovým žebříčkem) rozdílných osobností a ve druhé polovině se už bohužel přiblížil (zejména když došlo na střílení a postavou mladého policisty) postupům tuctových amerických kriminálních thrillerů. Conellyová je jistě dobrá herečka, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že na natáčení si odskočila z jiného ateliéru-typově mi prostě na uklízečku nesedla... Přesvědčivý byl naopak Ben Kingsley a celá jeho perská rodina. Pokud chtěl Perelman představit svou Nicol byť i jen částečně jako oběť systému, na mě to nefungovalo. Byla pouze obětí vlastní lehkomyslnosti a jako s hrdinkou jsem se s ní nedokázal nikterak ztotožnit. Celkový dojem 60 %. (07.05.2007)

Krásný a dojemný příběh, ke konci bohužel nesmyslně dohnaný do nereálných (filmových) extrémů, které podle mě dost ubírají na autentičnosti. Perelman suverénně prokázal, že i s velmi jednoduchou látkou se dá obratně pracovat, a jeho podbízivá, oku lahodící režie si přímo říká o individuální ocenění. Avšak hlavní hvězdou večera není ukrajinský filmař, nýbrž krásná Connelly a, to především, úžasný Ben Kingsley, jenž zase jednou definoval přirozené a precizní herectví. Opravdu škoda, že se Perelman nechal nakonec tak strhnout zámořským trendem, podle něhož musí být filmové finále automaticky plné slz a okatého psychického nátlaku. Tady by to mistři herci jistě dokázali zařídit i lépe. 80% (09.01.2014)

Scénka s rukou! Táto scénka , kedy sa chlapík modlí za záchranu svojho syna v nemocnici a bľaboce tam tie kecy o desiatich kilo semienok a ja neviem , čo ešte , no a zoadu k nemu pristúpi doktor a stiskne ho za rameno, tak táto scénka urobila z tejto , inak veľmi slušnej drámy , frašku . Ja som vybuchol od smiechu ! (02.05.2010)

Tento příběh měl skutečně oscarový potenciál, jenže ten byl rozmělněn přílišnou dávkou patosu v některých scénách. Teprve když se kolečka osudu patřičně rozhýbala, stal se i děj mnohem poutavějším. Jenže s tím souvisí další problém Perelmanova debutu – nerealistické (neboli přehnané) chování většiny postav během posledních minut. Zatímco zbytek děje se nese v realistickém duchu, v závěru jako by autor potřeboval rychle a efektivně „utít“ všechny rozpletené dějové linie, což se mu ne zrovna dvakrát povedlo. Každopádně, Dům je možná postavený z tak nedůvěryhodných materiálů, jakými jsou písek a mlha, přesto stojí poměrně pevně – někde mezi evropským uměleckým a americkým nezávislým filmem. 75% Zajímavé komentáře: k212, Niella, castor (01.11.2005)