Tarzanova smrt

Nesvadbova a Balíkova variace na osudy legendárního Tarzana z rodu Opů. Zatímco Edgar Rice Burroughs se svým hrdinou ujížděl do sci-fi, zejména v knihách propojených se světem Pellucidaru, Nesvadba parafrázoval základní příběh o ztraceném synovi lorda Greystoka jako setkání ztraceného barona Wolfganga von Hoppe s lidskou nenávistí a chamtivostí. Nešvary jsou personifikovány jako boj mezi anglickou agentkou a německým nacistou. Bohužel formální manýrismus 60. let je natolik agresivní, že se v jádru zajímavý námět ve výsledné podobě stává jen etudou na mnohokrát viděné a mnohokrát inscenované situace. Hrušínský by mohl být vskutku atraktivním Tarzanem, ale chtělo by to jiné režijní vedení a jiné finanční možnosti, aby bylo možné navštívit skutečnou džungli. A samozřejmě, uvěřit Janě Štěpánkové femme fatale je zhola nemožné, stejně jako je nesmysl tolerovat ty nekonečné geometrické honičky s nepřijatelným hudebním doprovodem. (29.08.2020)

Podle názvu by si každý mohl myslet, že jde o smrt legendárního pána opic. I já jsem si to myslela a hned jsem byla vyvedna za svého omylu. Ovšem, tenhle film má s ním jen velmi málo společného. To se týká pouze osudů obou postav a tam také veškerá podobnost končí. Rudolf Hrušínský byl výborný. Tenhle nebude patřit k těm, které bych musela nutně vyhledávat častěji než je zdrávo. (24.02.2012)

„Lidi přeci nejsou zvířata, mezi lidmi nejsou přeci tygři.“ Nebo, že by tomu bylo krapánek jinak? Pro Wolganga von Hoppeho alias Tarzana v podání kouzelného "opičáka"  Rudolfa Hrušínského je čím dál tím složitější se v tom v lidském světě vyznat. Jeho výkřik, "lidi, co to děláte, lidi!", zní jako silné memento a to nejen v kontextu doby, ve které se film odehráva (předválečné nacistické Německo), ale vlastně v kontextu jakékoliv doby. Už jen pro toto poselství musím tento film ocenit, ač zejména bláznivou scénu, v níž se snad každý pere s každým, protože "tady jde přeci o naftu", bych si asi odpustil. (03.11.2021)

Míň jak 4 dát rozhodně nemůžu. Rudla jako tarzan je geniální. Ač přichází z džungle a učí se civilizovanosti, sám nakonec zjistí, že zákony a morálka džungle jsou daleko spravedlivější a vyspělejší než smýšlení lidí. Ono, když se člověk zničeho nic objeví v Německu v druhé polovině 30tých let 20tého století, není se čemu divit. (23.11.2011)

I když jsem Nesvadbovy povídky čítal rád, zrovna Tarzanovu smrt už si nepamatuju. Její filmové zpracování mě ale potěšilo soustředěným herectvím téměř celého obsazení, nejen divocha Hrušínského, scénářem beroucím nečekané, ale nikoli nelogické zákruty, sevřeností sdělení, i když prý vůči předloze posunutého, a taky zajímavě nasnímanými dobovými pražskými exteriéry. To Blbec z Xeenemünde, kvůli kterému jsem si tenhle disk pořizoval, dopadl o poznání hůř. (23.06.2013)