Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Píše se rok 1914 a Praha se připravuje na návštěvu arcivévody Ferdinanda. Policie proto zbavuje město politicky nespolehlivých občanů. Jedním z nich je i spisovatel Jaroslav Hašek (Josef Abrhám), který je umístěn do blázince. Jelikož ani to nezabrání v jeho provokacích, putuje brzy nato na vojenské cvičiště a posléze na frontu. Je natolik nespolehlivý, že mu nadřízení svěří jen stádo krav. Při prvním setkání s ruskými vojáky se Hašek chce vzdát, ale ukáže se, že Rusové sami chtějí do zajetí k Rakušanům, aby už nemuseli bojovat. Spisovatel jim vyhoví a za své zásluhy je povýšen, nicméně zanedlouho se mu stejně podaří dezertovat s několika spolubojovníky k Rusům. Po vypuknutí Říjnové revoluce se Hašek i s kamarádem Strašlipkou (Rudolf Hrušínský) přidá k Rudým a je jmenován velitelem městečka Bugulmy...

Rusko-český snímek režiséra Jurije Ozerova zachycuje několik epizod z Haškova života a také postavu, jež se stala předobrazem jeho nejznámější knihy, totiž dobrého vojáka Švejka. Ve filmu ji ztvárnil Rudolf Hrušínský, který několik let předtím vtiskl Švejkovi nezaměnitelnou podobu ve dvou filmech režiséra Karla Steklého Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (48)

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Velká cesta aneb Jak Jaroslava Haška propagandisticky využít a zneužít. Jednu hvězdičku si snímek zaslouží za silné herecké obsazení jak osvědčených velikánů československé kinematografie, tak i talentovaného hereckého nováčka Josefa Abrháma. To ostatní je ale nanejvýš problematické a za všechny kritické hlasy doporučuju třeba komentář fragreho. Je sice pravda, že bouřlivák a levičák Hašek přešel k bolševikům a službu sovětské revoluci považoval za přirozené vyústění svého celoživotního směřování, ale právě kniha Velitelem města Bugulmy je svědectvím toho, že kritické smýšlení ani v nejmenším neztratil a kdyby zůstal v sovětském Rusku, stalinistická mašinérie by ho nelítostně semlela. Tohle je prostě nehorázná deformace výchozího textu, poplatná době vzniku a sloužící režimní propagandě. Celkem šikovně se tvůrci snaží využít popularity dvou filmových zpracování Osudů dobrého vojáka Švejka, které vznikly několik let předtím. Ale tam, kde byl Hrušínský a ostatní skvělí, tady se zjevně vkrádají hodně falešné tóny. Ani dramaturgicky není film zvládnutý dobře. Že Josef Abrhám nepřipomíná Jaroslava Haška ani z rychlíku, je to poslední, co bych Velké cestě vyčítal. Úplné převrácení myšlenky literárního díla je ale neodpustitelné. Celkový dojem: 25 %. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Tak to musi byt - ja jakozto megafunda Rudolfa Hrusinskeho si proste musim pozriet jeho filmy- a ze ich natocil, coz je pre fundov Hrusinskeho len dobre. Prahu v roku 1914 zbavuje rakusko -uhorska policia neziaduceho lumpenproletariatu, pretoze sa chysta vyznamna navsteva - arcivojvoda. odkial to je, odkial tato snaha pochadza ? No predsa zo starovekeho Rima - ked mal mat taky Gnaeus Pompeius Magnus /alebo hocikto iny, vyznamny rimsky vojvoda/ trimf v meste, taxa magistrati Cursus Honorum cinili - cistilisa rimske ulice, a hlavne lumpenproletariat mal zakaz vychadzat - boli za to dost drsne tresty. Aby nerusil majestatnost a nadheru triumfu rimskeho vojvodu. No ale s5 k filmu : vystupuje tu dalsia uz notoricky znama postava, Jaroslav Hasek v podani Abrhama, ktoreho velmi nemusim. Kazdopadne Jurij Ozerov ukazal rezisersky talent, a fungovalo to aj ako akasi predpriprava kultoveho Osvobozdenje. 84 % ()

Reklama

pytlik... odpad!

všetky recenzie používateľa

Chudák Hašek, tohle si fakt nezasloužil... Je to podobné veledílo jako Poslední bohém. Nevím, proč si scénárista honí triko nesmyslnými, nelogickými a bůhví odkud vycucanými příhodami, když skutečný Haškův příběh by byl tisíckrát zajímavější a hlavně zábavnější. Škoda, že dnes je už Hašek pasé, málokoho zajímá, takže realistický film o něm už nikdo nenatočí. Kdo si chce udělat představu o jeho skutečném životě, ať si přečte Longenovu knihu Můj přítel Hašek. ()

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Velká cesta je zneužitím životních osudů Jaroslava Haška a zručným znásilněním Steklého Švejka k propagandistickému manifestu ideového uvědomění. Pod chytrým sovětským dohledem Jurije Ozerova se demonstruje upřímnost slovanského bratrství na věčné časy, se škodolibou jízlivostí se znevažuje monarchie a kapitalismus, v euforickém opojení a v radostné rozpustilosti nechává herce opakovat jejich dřívější repliky a ve štědré náruči bodré ruské duše se připíjí na velikost krásy života, bujaře se zpívá a zvrací pod stolem. Pokud se divák dokáže povznést nad propagandistické určení filmu a nechá se strhnout proudem nezbedně skotačivého veselí, může si dovolit vychutnat uvolněné Abrhámovo herectví dychtivého předsevzetí. Základním bodem stranického ideového poselství je Jaroslav Hašek (vynikající Josef Abrhám), hochštapler, spisovatel a společenský provokatér v soukromém křižáckém tažení na důstojnost rakouské monarchie. Revoluce nabízí možnosti vzestupu i splnění osobního poslání. Život se raduje a dychtivě křepčí. Důležitým prostředkem škádlení je Josef Strašlipka (velmi příjemný Rudolf Hrušínský), prostoduchý vojín rakouské armády a věrný Haškův druh na ruské frontě i v zajetí. Historie právě zde vyrábí osudové mezníky a nesmrtelné hrdiny. Hlavní ženskou ozdobou je Šura (zajímavá Inna Gulaja), uvědomělá bojovnice lidové revoluce a Haškova životní partnerka v jeho bugulmském rudém vládnutí. Z dalších rolí: loajální, důvěřivý a na malou chvilku také důvěrný rakouský i československý generál (Jaroslav Marvan), nerudný a slabošský rakouský hejtman i československý kapitán (František Filipovský), bezstarostně se přizpůsobující bělogvardějec Polivanov (Jurij Jakovlev), spravedlivý a jeden z nejvyšších bolševických funkcionářů v Moskvě Jakov Sverdlov (Alexandr Kutěpov), nového bugulmského rudého ochránce jmenující velitel brigády (Nikolaj Griňko), bujarý povýšenec, bugulmský starosta (Sergej Filippov), spolehlivý tajný rakouský a též řádný československý policajt (Josef Kemr), brumlavě opatrný hostinský Palivec (Josef Hlinomaz), důstojně zasloužilý rakouský i československý policejní inspektor (František Hanus), oslavně v Praze vítaný rakouský arcivévoda Ferdinand (Karel Effa), či jeho bojácná ženuška (Míla Myslíková). Film Velká cesta je levicově uvědomělou demonstrací přirozeného výběru slovanského sepětí. Švejk a Hašek jsou vychytrale využiti pro stranické potřeby lidové komedie a ideového přesvědčení. Přesto dokáže pobavit. ()

sud 

všetky recenzie používateľa

Z počátku jsem měl problémy s obsazením Josefa Abrháma, který Jaroslava Haška nepřipomíná ani z vlaku, ale začalo mi to být jedno ve chvíli, kdy jsem zjistil, že se nejedná o životopisný film, ale o satirickou komedii typu „Srdcového krále“. Chvályhodné je, že si tvůrci vybrali pro role předobrazu postav slavného románu tytéž herce, kteří je hráli ve Steklého dvoudílné adaptaci (František Filipovský, Josef Hlinomaz či nepřekonatelný Rudolf Hrušínský). Film za podpory jemně absurdního humoru příjemně ubíhá, komických scén je dostatek (Hašek velitelem města) a závěrečná scéna, kdy vojín Strašlipka kráčí po osamělém Karlově mostě je až dojemná. Příjemné překvapení, které za vidění určitě stojí. 70%. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (5)

  • Animovaná postava Františka Josefa I. říká: "Zabili mě strejčka, tak jim dejte přes držku". František Ferdinand d'Este však byl synovec Františka Josefa I. Nicméně jde o téměř doslovnou parafrázi věty, kterou vysloví Josef Švejk v románě Jaroslava Haška "Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války". (VMa)
  • Ve filmu se opevnění paláce Kreml mohlo objevit, jelikož v současné podobě je již od roku 1849. (VMa)
  • V Rusku v první světové válce voják s příjmením Strašlipka sloužil a Jaroslava Haška doprovázel, ale jeho jméno bylo František, nikoliv Josef. (VMa)

Súvisiace novinky

Filmová ocenění benátského festivalu

Filmová ocenění benátského festivalu

26.04.2017

Nejstarší filmový festival a jeho ocenění je nyní už i na ČSFD. Festival v Benátkách patří mezi tzv. "Velkou trojku", kterou tvoří festivaly v Benátkách, Cannes a Berlíně. Založen byl už v roce 1932… (viac)

Reklama

Reklama