Velká cesta

Nemůžu se rozhodnout mezi třemi a čtyřmi, ale druhá půlka mi svou přílišnou uměleckou licencí moc nevyhovuje... Film je výborně natočený, je tu spousta inovativních prvků, navíc Josef Abrhám jako Jaroslav Hašek je okouzlující a obsazení předobrazů knižních postav stejnými herci jako v Osudech dobrého vojáka Švejka (v případě Františka Filipovského jako v Poslušně hlásím), to byla podle mě trefa do černého... Ovšem musím uznat, že Jaroslav Hašek takhle nějak zřejmě pociťoval svůj vztah k rudé armádě a celkově k výsledkům VŘSR, takže dám ty čtyři, ale slabší... CCA 71% (16.01.2011)

Československo-sovětský pokus o zmapování kouska života Jaroslava Haška. Na tehdejší poměry jde jistě o nadprůměrné dílo. Abrhám se prý zdráhal roli přijmout, ale byl nakonec přesvědčen, že Hašek zhublý po nemoci se mu docela podobá. No, dejme tomu… Na snímku je patrný silný ideologický nános. Rudí jsou samozřejmě ti správní hoši a bílí jsou zločinci. Že naprostá většina českých, slovenských a moravských přeběhlíků bojovala v legiích proti Rudé armádě nebo alespoň zachovávala neutralitu, je utajeno. Hašek se sovětskému režimu hodil do krámu a jeho knihy vycházely ve statisícových nákladech. Proto je dodnes v Rusku populární. Těžko soudit, co by k tomu řekl sám Hašek, kdyby mohl. Myslím si, že zapálený rudoarmějec nebyl, spíše anarchista. Ve filmu mi chybí moment, kdy vlastně Hašek „prozřel“ – tedy došel k závěru, že má jít na rozcestí k rudým. Co ho pořesvědčilo? Abrhám, Hrušínský, Marvan, Filipovský, Kemr a Hlinomaz jsou prvotřídní herecká esa, kterým se sovětští herci ani zdaleka nepřiblížili. Ovšem revolucionářka Šura pro svůj vzhled jistě stojí za zmínku. Ten slušivý kožený mundur si jistě potají doma šila v předvěčer očekávání revoluce. Je docela překvapivé, jak se revolučních ideálů dokázala vzdát a odešla se svým mužem do kapitalistické ciziny. Měli snad v Praze oba plnit tajné poslání? Na internetu je naštěstí dostatek informací o Haškově životě, takže si každý může přečíst, že to všechno bylo trošku jinak než v sovětském filmu. Animace se mi nelíbila. Sloužila jenom jako překlenovací můstek mezi scénami nebo k zobrazení vyprávění pro toho, kdo nemá představivost. Díky filmu se stal také Abrhám v SSSR velmi populární. Až mu to možná bylo nepříjemné. A co udělal s těmi tisíci dopisů od sovětských ctitelů a ctitelek? Jiný pohled na Haškův život nabízí nyní znovu uvedený film "Poslední bohém" z roku 1931. Doporučuji shlédnout poněkud zaoblenějšího Haška v podání Saši Rašilova. (23.08.2012)

Velká cesta aneb Jak Jaroslava Haška propagandisticky využít a zneužít. Jednu hvězdičku si snímek zaslouží za silné herecké obsazení jak osvědčených velikánů československé kinematografie, tak i talentovaného hereckého nováčka Josefa Abrháma. To ostatní je ale nanejvýš problematické a za všechny kritické hlasy doporučuju třeba komentář fragreho. Je sice pravda, že bouřlivák a levičák Hašek přešel k bolševikům a službu sovětské revoluci považoval za přirozené vyústění svého celoživotního směřování, ale právě kniha Velitelem města Bugulmy je svědectvím toho, že kritické smýšlení ani v nejmenším neztratil a kdyby zůstal v sovětském Rusku, stalinistická mašinérie by ho nelítostně semlela. Tohle je prostě nehorázná deformace výchozího textu, poplatná době vzniku a sloužící režimní propagandě. Celkem šikovně se tvůrci snaží využít popularity dvou filmových zpracování Osudů dobrého vojáka Švejka, které vznikly několik let předtím. Ale tam, kde byl Hrušínský a ostatní skvělí, tady se zjevně vkrádají hodně falešné tóny. Ani dramaturgicky není film zvládnutý dobře. Že Josef Abrhám nepřipomíná Jaroslava Haška ani z rychlíku, je to poslední, co bych Velké cestě vyčítal. Úplné převrácení myšlenky literárního díla je ale neodpustitelné. Celkový dojem: 25 %. (05.07.2016)

Zvláštní film, který samozřejmě posouvá a manipuluje některé věci, ovšem není to tak špatné. Je to jiné...(ne)české. Rusko tomu dává jiný rozměr. Na Abrháma se dá zvyknout. Kdo má rád Švejka v klasickém podání Rudolfa Hrušínského, tak to může vzít jako takový datadisk. 58%. PS: Závěrečná scéna Karlově mostě je moc pěkná. (15.09.2019)

Z počátku jsem měl problémy s obsazením Josefa Abrháma, který Jaroslava Haška nepřipomíná ani z vlaku, ale začalo mi to být jedno ve chvíli, kdy jsem zjistil, že se nejedná o životopisný film, ale o satirickou komedii typu „Srdcového krále“. Chvályhodné je, že si tvůrci vybrali pro role předobrazu postav slavného románu tytéž herce, kteří je hráli ve Steklého dvoudílné adaptaci (František Filipovský, Josef Hlinomaz či nepřekonatelný Rudolf Hrušínský). Film za podpory jemně absurdního humoru příjemně ubíhá, komických scén je dostatek (Hašek velitelem města) a závěrečná scéna, kdy vojín Strašlipka kráčí po osamělém Karlově mostě je až dojemná. Příjemné překvapení, které za vidění určitě stojí. 70%. (30.01.2011)