Záhradníctvo: Dezertér

Proti Rodinnému příteli jsme se nepatrně posunuli v čase, což neznamená, že by po konci války nastala selanka. Luxusní kadeřnický salón opět zahájil provoz, k většímu luxusu pro zákazníky přibyl kávovar (pro ilustraci, jaký byl dříve standard, fungovat takto kadeřnictví dnes, dost možná nemám z kadeřnictví fóbii). Z koncentráku se navrátivší Jindřich s Vilmou čekají druhé miminko, on tak vehementně touží po synovi, že mám chuť ho nakopat (jako ostatně každého, komu nejde primárně o to, aby dítě bylo zdravé) a z celého srdce mu přeji nejen dceru, ale i v další generaci samé vnučky! Ještě jak se choval k prvorozené dceři v porovnání s jeho chováním vůči synovci. Jen na okraj, obě děti jsou velmi sympatické a před kamerou se chovají příjemně civilně. Postava dezertéra Macháčka představuje oběť doby a okolností, tragédii osobní i rodinnou a divák, stejně jako dezertér sám, váhá a uvažuje, jestli je to chudák, hajzl, semletá troska, pragmatik, egocentrik, nic z toho, nebo od každého trošku. Hodnotit budu až po poslední části, ale zatím bych řekla, ku podivu, že to má vzestupnou tendenci.edit 14. 12. 2018 nahlíženo zpětně, mnohem víc se mi vracejí věci a děje z Rodinného přítele, takže i když Macháček tu hrál jak o život, jako film je Dezertér prostě slabší. (20.03.2018)

Jen další čekání na kompati(de)bilitu a unikátní propojení s Pelíšky. Pelíškovská prequel trilogie tímto vstupuje do své prostřední fáze. Válečné období střídá nástup komunismu, udávání, vyvlastnění majetku a persekuce osob, které s režimem nekorespondují. A tak největší negativní sílu pocítí Otto Bock, majitel kadeřnického salonu, současně i švagr Jindřicha Krause, na jehož přerod do cholerického nerudy Jiřího Kodeta je každý zvědavý. A stále se tak neděje. Až na pár ráznějších výstupů, je Martin Finger ve své "kodetovské" transformaci stále nervově umírněný. Už se ale divák dočká jeho druhé dcery, Jindry, s níž v Pelíškách vedl pozdější spor o noky. Film je natočen technicky kvalitně, kamera, výprava i ostatní si drží vysokou úroveň. Ne už tak střih, respektive střihová skladba. Děj je totiž větší měrou roztříštěný, návaznost některých scén je hodně slabá, mnohdy ani nebylo zřejmé, co chtěl režisér danou sekvencí vyjádřit, neb častá podivná, debilní a zmatená ukončení různých scén, které nikam nevedly, vyvolávala nemalé divácké rozpaky. Film určitě není humorný. Jedinou humornou scénku představuje ta z kadeřnictví, kdy nešikovným kadeřnickým zásahem dojde ke ztrátě vlasů na palici ruské komunistky. A dál už je film takový různě polohovatelný, přičemž nejvíc působil neradostně, melancholicky až hodně smutně, občas ale i hodně sterilně. Jan Hřebejk nezapomněl na svého hereckého oblíbence Jiřího Macháčka, toho postavil do popředí příběhu. Ani tentokrát se druhý prequel neocitne v kolonkách divácké obliby. Pořád je to jen vláčné přemostění k závěrečnému vyvrcholení jménem "Nápadník", v němž bude dokončena transformace Martina Fingera na šíleně nesnesitelného tyrana Jiřího Kodeta, přičemž zvítězí humorné pojetí, které bude mít k Pelíškům nejblíže. 6/10 (02.02.2018)

Hřebejk is back. O dve triedy lepšie než jednotka, z ktorej to spätne robí lepší film. Pomalé tempo a určitá koktavosť rozprávania síce ostali, no vzhľadom na to, že sa tu dejú omnoho zaujímavejšie/ vtipnejšie/ pôsobivejšie veci, tak to zrazu funguje. A občas fakt výborne. Herci hrajú viac než solídne (Macháček veľmi milo prekvapil), emočné vrcholy fungujú tak ako majú. A ako bonus množstvo odkazov na pôvodné Pelíšky a nádherný epilóg pripravujúci pôdu pre záverečný, tentoraz čisto komediálny film. Plné hviezdičkové hodnotenie je možno prepálené, ale mám pocit, že mnoho ľudí tu bude hlasito a predpojato fuckovať, tak prečo tento mimoriadne zaujímavý a ambiciózny domáci projekt nepodržať? Zatiaľ 9/10 a definívne uvidím po Nápadníkovi. (28.09.2017)

Já fakt nevím. V podstatě Hřebejkovi pořád fandím, neustále mu nadržuju, opakovaně hledám logická vysvětlení, proč poslední roky dopadá, jak dopadá, a chytám se každého stébla (Učitelka, Pět mrtvých psů) jak hledat naději, že z něj ještě něco vypadne... ale tohle je už neomluvitelné. Tohle je brutálně špatné ve všech ohledech, nehodné lidí, kteří v životě natočili víc než pět minut narozeninové oslavy na mobil. Tady už musí končit smířlivost, je potřeba prostě říct, že tenhle antifilm, ve kterém tvůrci pomalu nedokážou dát k sobě dva záběry tak, aby vytvořily smysl, neměl spatřit světlo světa. Je až fascinující snažit se pochopit myšlenkové pochody filmařů, kteří tomuhle věnovali dny, týdny, měsíce své práce a nakonec to v této podobě pustili do světa. Doufám, že se to bude alespoň jednomu člověku líbit, abych si mohl přečíst, jakou optikou by se teoreticky dalo dojít k tomu, že tohle je legitimně napsaný, natočený a sestříhaný film za miliony, který jde do široké distribuce. Je pro mě vážně nepochopitelné udělat film na profesionální úrovni až takhle špatně, bez jediné vykupující kvality. (28.09.2017)

Pro mě osobně nejsilnější díl celé trilogie. Věděla jsem, že nejdu na komedii, tušila jsem, že filmovou rodinu čekají těžké časy a křehké zpracování všech tvůrců i aktérů hodnotím známkou nejvyšší. Je dobře, že se pan Jarchovský do trilogie pustil. Má nám o čem vyprávět. Jiří Macháček, Gabriela Míčová- výteční! (08.12.2017)