Záhradníctvo: Dezertér

Dezertér je o něco méně nudný než první díl prequelové trilogie, ale o to víc nevyvážený žánrový masomix. Příběh titulního "Dezertéra" se řekne jakoby mimochodem, včetně toho, že nevíme, proč zrovna na konci spáchal sebevraždu mimo obraz. To je mimochodem už po druhé v téhle sérii, kdy hlavní TITULNÍ postava zemře jen tak mimo obraz. Scéna s lepidlem je naprosto nepochopitelně znázorněná jako groteska stylu Sám doma nebo Mr. Beana a pak ji bůhvíproč máme brát vážně jako Ottovu finální kapku. Je zde jasně vidět, že Jarchovský v druhé půli zapomene na postavu Karlíka a tak vůbec neřešíme následky "lumpárny" na jeho život. Vše je to prominuto krátkým dialogem mezi sestrami. Vidíme tu neuvěřitelné a nepochopitelné karikatury komunistů, které HLAVNĚ nejsou vůbec vtipné. Ale aspoň, že jsou tu doslovné odkazy na Pelíšky jako "Krev mé krve?" nebo "Dávám komunistům rok, maximálně dva". (videorecenze) (03.12.2021)

Nemůžu uvěřit, že to někdo v této podobě a v tomto formátu (3 rychle za sebou nasekané, samostatné, přitom ale navazující filmy) nasměřoval do kin s cílem na tom vydělat desítky miliónů korun. To je opravdu absurdní záměr. Tohle je totiž od A do Z typická televizní věc. Naprosto, ale naprosto vším. A jako taková není vůbec špatná. Naopak- televizní diváci u toho budou vrnět blahem. I já bych tomu bez mrknutí oka přihodil ještě jednu pecku. Ono to ale šlo do kina..! Navzdory té televizní kameře, navzdory vší té prázdnotě, navzdory tomu nesmyslu se třemi díly. Pokud bych v tom kině seděl, tak tomu naopak ještě jednu uberu. A kdyby to někdo z tvůrců například v rámci nějaké besedy připodobnil k Pelíškům, tak to kino zapálím. (22.07.2018)

Přišlo mně to přehlednější níž než první díl, ale zase že by tam byla nějaká výrazná dějová kostra při který by příběh držel při sobě to se mně nezdálo. Třeba postava Jirky Macháčka měla slušný part, ale v klíčových okamžicích se jí vůbec nevěnuje pozornost a místo toho se věnujeme celkovému nedění. Navíc mně ze Zahradnictví nejde radost, ale povinnost, má to dobré momenty, silné scény, ale ty jsou vzápětí střiženy a vše se umrtví a jede se odznovu. (11.03.2018)

Taxem si myslel, že mi půlměsíční nesledování TV či filmů poněkud otupilo vnímavost k umění a ono to vypadá, že se diví i mí oblíbení komentovači. První díl jsem neviděl, ale tento mne málem porazil: mdle zahrané podivné scénáristické smyšlenky a celkovou nudu nerozptýlila ani žertovná scéna „honili se a hapali“ do skleníku... Křečovitě jsem svíral područky křesla, kdy v léčebně Otto obdržel vánočku. Čekal jsem, že ji rozlomí a bude v ní pilník – oblíbená, těžce klišovitá, pomůcka trestanců při překonávání mříží. Opravdu mne překvapilo (bezmála zklamalo), že tam nebyl. Ještě mne napadlo, že vánočku hodí do záchodu – bylo by pak pochopitelné, že si přes půl republiky přijel pro křídlo. Obě varianty se omylem dostaly na plátno, jelikož by byly bezvadným rozcestníkem v Kinoautomatu. Podivuji se nápadu, že STB hlídaný maník se (i s ošetřovatelkou) vytratí z psychiny, někde seženou luxusní oficínu (původně jsem si myslel, že se skrývají ve zrušeném modistickém závodě), vesele tam vniknou, žijí a provozují činnost pro odpolední směnu. To soudruzi nezkoumali, co jsou zač?! Věru naivní představa dobové atmosféry v roce, kdy zdrhali Mašíni... Klára Melíšková byla ségrou za všechny prachy, ale dorazil mne modelový (poněkud součastný) účes mladého klavíristy. Pokud mne paměť neklame, hoši této věkové kohorty mívali na hlavách model tzv. rendlík. (odstavec - závěr) Řekl bych, že zase jeden CZ filmový propadák. On Macháček věděl, proč se nechal umřít. Před časem jsme v kině viděli díl „Nápadník“ a jevil se mi o dost lepší. P.S.: xxmartinxx bravo! (24.09.2018)

Mnohem mnohem lepší, než dějově prázdný Rodinný přítel s otravným Sokolem. Taky tu tolik nestrašila Geislerka. A v neposlední řadě, Macháček je velký herec a jen náhoda a osud tomu chtějí, že svou parketu našel nejčastěji v "nestydatých" komediích. Nádherná hudba, řemeslně skvělá kamera. Když se z Pelíšků komedie stane realita a jenom modelářské lepidlo připomene, že i v nejtvrdší době lze najít pro filmový scénář momenty, kterým se lze smát. (04.02.2018)