Zborov

Pro mne veliké překvapení, že i v éře českých veseloher třicátých let minulého století byl natočen v Českoslovenku s tak odlišnou tématikou. Je to film na který se dá dívat i po 80 letech. Kromě toho, že se jedná o válečné drama, tak polovina filmu nám ukazuje, jak to vlastně bylo. Jsi součástí monarchie, tak bys měl jít do říšské armády. Jenže Češi se postavili za svůj národ a přidali se k legiím a po boku Ruska bojovali proti Říši. Kolikrát i Čech proti Čechovi jen v jiné uniformě. Už takhle to popsal Jan Galandauer ve své knize a zde všichni aktéři tohoto filmu jsou pamětníky první světové války. V závěru došlo i na válečnou vřavu. Jen u ní bylo škoda toho, že kolikrát nešlo poznat, kdo je na které straně. Byl to jen jeden velký randál bomb, granátů a pušek. A co více mě zamrzelo, tak ta poslední minuta, kdy raněný voják v československých legiích dává až moc najevo morální povzbuzení, které bylo symbolikou na vyvýjící se situaci konce 30. let v Evropě, především po Mnichovu 1938. [302. hodnocení, 19. komentář, 58%] (28.01.2019)

Prvorepublikový monumentální film to neměl snadné. Tam, kde chtěl triumfovat a strhávat, zpravidla nudil a otrávil - především před svým dobovým premiérovým publikem. Jsou čestné v ýjimky, které jen potvrzují toto nepříliš povzbudivé pravidlo (JÍZDNÍ HLÍDKA, ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA, BÍLÁ NEMOC). ZBOROV stojí na pomezí této problémové křižovatky prvorepublikové národní kinematografie. Výhrady vznášené k dobovému filmovému řemeslu jsou na místě, pokud nepřekračují rámec osobního diváckého pocitu, na který má každý své nezadatelné právo. Podstatnější je, že přesně zachycuje zrod, motivaci i sociální zázemí našich legionářů, jejich dělnickorolnický i živnostenský základ s nemalým vkladem české inteligence (Štěpánek, Kopta, Kratochvíl, Medek, Pavlů, Moravec či Moravcové). A tlumočí city a pocity, které upadly do zapomenutí. Reflexe tohoto filmu na tomto fóru zachycují právě tento moment. Moment odcizení historické paměti, které ve všech svých formách naší polistopadové skutečnosti tolik škodí. A abych zůstal práv skutečné kvalitě tohoto filmu, nemohu neupozornit, že dalším pokračováním v této řadě jsou monumentální filmy druhého exilového odboje a třetí republiky (VĚRNI ZŮSTANEME či REVOLUČNÍ ROK 1848, z nichž vyrůstá mj. Vávrova husitská trilogie a posléze filmy šedesátých let; jejich společným jmenovatelem je tíhnutí k uměleckému dokumentu). ZBOROV tak dnes víc vypovídá o našich deziderátech než o kvalitách svých tvůrců. V každém případě nám předkládá ne příliš povzbudivou bilanci. (15.04.2008)

Slavné okamžiky historie si je třeba připomínat, i proto je Zborov důležitý, i když jistě ne úplně dokonalý film. Škoda jen, že se nedočkal uvedení do kin v původní verzi, že následkem doby přišel zásah cenzorů... bez něj by to celé bylo jistě ještě zajímavější. Přesto toho zbylo mnoho, slušně napsané postavy, ukázka života v oné době a samozřejmě též jejich problémů a touhy po samostatnosti. Příběh je v úvodu spíše komorní, zabývá se především jednou rodinou a bratry v ní. Postupem času ale postavy přibývají a vše graduje na frontě, kde se dočkáme snad té nejsilnější scény filmu... otec a syn, každý na jiné straně, zajetí a soud. Další silnou je potom ta závěrečná, očekávaná bitva... skvostně natočeno, vůbec na dobu vzniku. U Zborova jsem si zavzpomínal i na mé oblíbené Povstalce, také proto mu odpustím těch několik podivných "náhod". 70% (16.07.2017)

Mnohým trocha vadí, že sú tu Rusi vykresľovaní v príliš obdivnom svetle, no v tej dobe to do veľkej miery tak aj myslím bolo. Slovanské krajiny mali k sebe blízko, Rusi prišli na pomoc Srbsku, postupne získavali územia v Halíči a tak sa niet čomu diviť. O Zborove som prvýkrát niečo zistil, keď som našiel doma odznak, kde boli roky 1917 a 1937, následne som ho stratil v Budapešti, no keď som zistil, že existuje k tejto udalosti aj film, tak už to moju zvedavosť potom, čo som sa dočítal na wikipédii, nemohlo zastaviť. Film je rozťahaný, nemal som ho v najlepšej kvalite, nie je nejak detailne popisujúci vtedajšie dianie, ale za to je to hrdinský film o oslobodzovaní spod útlaku. Na danú dobu úplne bežný film, s hereckými výkonmi, ktoré vyzerali, že protagonisti sa do svojich postáv ozaj vžili. (12.03.2016)

Záslužný pokus o morální mobilizaci českého národa. Bohužel, pozdě. Původní záměr volného pokračování s názvem Ubráníme se byl okamžitě smeten ze stolu a lednovou premiérou skončily veškeré snahy o zachování národní identity a samostatnosti. Za necelé tři měsíce napochodovala do Prahy hitlerovská vojska a sen o demokracii a svobodě navždy zhasl. Neslavně a s hořkostí na jazyku. (01.05.2010)