Romeo a Julie na konci listopadu

Asi nejkrásnější a nejdojemnější (český) film o lásce jaký jsem kdy viděl. U Karla Högera (podobně jako např. u Rudolfa Hrušínského) nikdy nepřestanu obdivovat jejich geniální herectví, kdy i beze slov jen třeba pouhým pohledem dokážou vyjádřit vše. A Dana Medřická jakbysmet úžasná. No a jako třešnička na dortu nadpozemská hudba Karla Mareše, TA HUDBA OMG! (19.11.2014)

Jsem si při dnešním deštivém pondělku vykoledovala melancholickej infarkt :-) krása.Ten film pořád funguje. Alespoň na mne. Jednotlivé scény, dialogy... "Opera nebo balet, to máte jedno. Hlavně hudba! Člověk ani nedejchá". Slova mistra Högera podepisuji. Tady je přenádherná hudba ve vzácné symbióze s děním na plátně. Tu pátou * si tento film zaslouží. Sypu si popel na hlavu za původní čtyři. (01.02.2016)

Dva geronti se do sebe zamilují aneb o seznamování v dobách bez internetu :-). Ne, teď vážně, s takovými hereckými personami nemohl žádný film dopadnout špatně a tudíž i na tuto "romanci" se velmi příjemně kouká. Hogerova rodinka mi sice docela pila krev svojí šablonovitostí, ale naštěstí tam nebyli tak často. Rozhodně lepší než většina současné televizní produkce, což je na zamyšlenou. (31.01.2016)

Dva vynikající herci se rozhodli předvést své umění. Již tolikrát opakované téma, v různých podobách a detailech změněné, se rozehrává znovu a ještě tisíckrát se rozehrávat bude. Stárnoucí muž pozná celkem náhodou ženu podobného věku a těm dvěma je příjemné trávit spolu čas, což se ale nelíbí jejich rodině. Je to skvěle vyprávěné, zajímavé a ne nudné drama, které se může jednou týkat každého z nás. A dva hlavní herci excelují. Nenudil jsem se a to i přesto, že se jedná o téměř půl století starý film. A konec dobrý, všechno dobré. Dobré věci se nemusí nijak složitě hodnotit, stačí napsat, že to bylo prostě dobré a možná ještě trochu víc. (25.02.2019)

"Vy jste všichni jako egyptský mumie, ale já jsem ještě neobrostl mechem, já jsem ještě živej!" Napřed mi to přišlo jen jako černobílé psychologické melodrama a hned zpočátku hláška: "...nebo ještě lépe, družstevní mládež opéká brambory...", naštěstí byla jen ojedinělá a Karel Höger to pak ke konci smazal svou moravštinou, která asi režii unikla a mě potěšila :-) No a pak se z té romantiky vyvinulo kvalitní rodinné drama o sobeckosti. A především o hereckém výkonu mistra Högera. (24.02.2019)