Cesta s tátou

Nedávno jsem viděl takový pořad, kde cizinci z různých koutů světa hodnotili české filmy. Nejvíce zkritizovali Pelíšky. Nechápali tu absurditu, to prostředí, ty historické souvislosti, se kterými tady lidi tehdejší doby denně žili. Ve výsledku to zkritizovali, že je to nesmysl, a že bychom se měli oprostit od natáčení filmů z komunistické doby. Kdyby věděli, že evropská kinematografie z velké části žije právě onou historií jednotlivých zemí, asi by se nestačili divit. Třeba právě tento film - Cesta s tátou. Nádherná filmařská práce, do které Rumuni zlanařili do koprodukce skoro půlku Evropy a ještě se část odehrává u nás. Takový film přece nemůžete mít neradi, ne? (25.11.2018)

Film rumunskej režisérsky A. M. Lazarescu, inspired by true-based story, sa snaží zachytiť prostredie a pocity, ktoré prevládli v Rumunsku počas roku 1968. Prostredie, pocity (jak na jednej, tak na druhej strane [Západ, Východ]) a myslenie ľudí, arogancia moci, atď. – skratka režisérka sa snažila dotknúť všetky dôležitejšie aspekty. Z tých „filmových“ obrazov, čo som videl, ma najviac vydesili deti, ktoré hrali na to, ako ľudia moci sa snažia chytiť zradcov (to zahrnulo aj imitáciu popravy) . Z hereckej stránky slušný priemer, avšak ani jedna postava nie je dostatočne výrazná. Film, ktorý Bohužiaľ nepôsobí tak silne ako by mal (je to čiastočne spôsobený aj trošku jednoduchým a plochým záverom). Osobné hodnotenie: 73% (***) (05.10.2020)

Měl jsem štěstí, že hned první film v rámci Das Film Festu byl i s hostem, příjemnou paní režisérkou a scénaristkou v jedný osobě. Velmi se mě líbilo, že si po skončení projekce chtěla povídat s diváky. Anca bude zřejmě velmi pečlivá žena, protože nepodcenila ani práci s detaily , ale hlavně práci s náladou diváka. Většinu filmu je natočená velmi realisticky i když zejména svérazná postava otce se stará o zabavné prvky celkově film vyznívá poněkud smutně až melancholicky, ale doba ve který se odehrává skutečně veselá nebyla, určitě ne pro čechoslováky. Velmi mě překvapilo jak moc nás v Rumunsku v 1968 sledovali a za to že k nám v 68 neposlali armádu jim patří mé dodatečné, děkuji. Cestá s tátou vlastěn obsahuje dva na sobě nezávislé smutky, jednak politiku a jednak osobní rodiné záležitosti, přesto jsem neměl pocit, že by mě Anca nějak citově vydírala a jedinou její snahou je odvyprávět příběh, který nenudí a je co nejblíž realitě a to se jí myslím povedlo. (20.10.2016)

Vlastně takový typický Balkán (tady ještě okořeněný německými reáliemi), takže od radosti ke smutku a naopak. Plus samozřejmě nějaké ty absurdní situace, to jak se komunistickým režimem zdeptaný a unavený starší bratr, shodou osudu ocitne v Německu ve skupince bohatých salónních levičáků, ve mně vyvolávalo úsměv i smutnou vědoucnost zároveň. Asi už jsem převzala trochu toho balkánského myšlení. (16.06.2019)

-3* další film, kterému z mého pohledu ubližuje ČSFD zařazením mezi komedie, i když je fakt, že podobně svou hudební náplní vyznívá i trailer. Bohužel však v samotném filmu nebylo téměř žádné místo na smích a je to čistokrevné drama, kterému k vyšší známce pomáhá jen to, že se v něm často odkazuje na událostí v Československu a to mu dodává punc přitažlivosti a zajímavosti. Není to špatný film, ale na druhou stranu ani nijak významný, který bych dokázal za něco konkrétního vyzdvihnout. Moje doporučení nezíská a ani nebude chuť si ho někdy zopakovat. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (26.12.2020)