American Gothic

Uplácat bandu dílů z toho, že nějaký ňouma někomu něco naprosto bezdůvodně neřekne jen proto, že je to idiot, a pak se všichni jakože angažovaně brodí ve spleti kokotích absurdit a umělohmotně vylisovaných situací, aby to vůbec o něčem bylo a mohlo to trvat déle než jednu epizodu, umí kdejaký Spelling. Ale udržet ten účelový maglajz celou dobu v poměrně zábavných a dokonce logicky ne až tolik obskurních intencích tak, že u toho nehysterický heterodivák nechytá kompulzivní nutkání žehlit, hladit kočky, drhat nebo si uklohnit nějakou tu Babicovu dobrotu, to už je docela frajeřina. Tohle Mlčení Dallasů je sice telenovela jaxviňa, klasicky plná až močotvorně charakterních zásadových správňáků, veskrze prohnilých bezpáteřních zmrdů a spousty nevyhraněných psychotiků, bezradně tápajících mezi nimi, nicméně scénáristicky fickaně zvládnutá, prostá bestiální stopáže a osazená sympatickými a solidně hrajícími xichty. V bezútěšné realitě při čekání na první kardiovaskulární příhodu se tím dá vcelku příjemně zabít nějakých dvanáct hodin, aniž by hrozilo, že po skončení začněte na zahradě vrtat ropu nebo za klapotu kastanět pomáhat slepým kundám přes přechod. A Rylencku tu vystajlovali v natolik šťouchatelnou MILFku, že si na své přijdou i příznivci ručně startovatelných dvoutaktů, loupání okurek a čištění lešeňových trubek od rzi. (10.09.2016)

Když se v tom člověk začne hrabat a rozpitvávat každý díl do nejmenších detailů, musí dojít nutně k závěru, že zápletka sama o sobě vystačí sotva na tři epizody a konstrukce, které seriál postupně vytváří, sice mají logiku, ale jsou poněkud chatrné a zavánějí ryzí účelovostí. Jenže když se v tom člověk hrabat a pitvat nebude, užije si strhující sondu do jedné ušpiněné bostonské rodinky, která se před guvernérskými volbami musí vypořádat se sériovým vrahem ve svém středu. K neutuchajícímu tempu a zdařilému vodění za nos se přidávají i výborní herci, jimž v mých očích jednoznačně vévodí Juliete Rylance, která byla na zabití i k sežrání. Doufám, že schválení druhé řady bude jenom formalitou. 80% (11.09.2016)

Sice logika trošku hapruje a motivace postav se občas staví dosti záhadně, ale jinak jde o solidní letní pokoukáníčko o rodině, která je tak bohatá a angažovaná, až je jasné, že něco nemůže být v oukeji.... a není. Vůbec nic. Za připomenutí stojí milá paní sousedka, která má trouble s kočkou. Já fakt takové báby znám. Nezničitelné fůrie, na které, kdyby jeden svrhl nuklární vepn, tak ji zhltnou, krknou, prdnou, a zkritizují atomové číslo náplně. (11.08.2017)

Když jsem hloubal nad tím jak bych toto ohodnotil, tak se toto dá charakterizovat jednoduše slovem "jednohubka". V podstatě suprová show, kterou sledujete v mém případě třeba týden nebo dva, v celku se dobře bavíte, postavy mají charaktery, není to žádná cheapy záležitost, kde postavy nemají rozum a má to i v celku napínavou detektivní zápletku. U tohoto seriálu si ale nedokážu představit druhou sérii. Nejenom, že by to nezapadalo, ale docela by to zničilo i celkový dojem z toho seriálu. Jsem rád, že opět někde vidím mistra Starra, kterému tahle role z půlky seděla a z půlky totálně ne. Budu doufat, že ho uvidím konečně i v něčem dalším. Rozkrývání pravdy o této rodině se mohlo pojmout všeljak. Mohla to být třeba i šestidílná, ne-li i třídílná mini série, který by se odehrávala v uzavřeném prostoru a tajemství by se samo pomalu a jistě odhalovalo. Ale to asi moc vykrádám Deset malých černoušků co? Nevadí. Reputace dobrá. Až na pár slabších dílů skvělá minisérie. (08.05.2017)

Zvončekový. Vrah. Už iba tieto dve slová sú spolu prapodivné, nieto ešte celý nasilu vytlačený seriál. Zase jeden zo seriálov, ktorý by sa vtesnal do dvoch hodín. Potom by to možno bol obstojný film. Ale seriál je zbytočná, trápna, predvídateľná naťahovačka pripomínajúca naivné divadlo. Antony Starr po Banshee (jeden z mojich top 10 seriálov) volil zle. (06.10.2016)