Max
Max
Max
Max
Réžia:
Menno MeyjesKamera:
Lajos KoltaiHudba:
Dan JonesHrajú:
John Cusack, Noah Taylor, Leelee Sobieski, Molly Parker, Ulrich Thomsen, Janet Suzman, András Stohl, Krisztián Kolovratnik, Peter Capaldi, Kevin McKidd (viac)Obsahy(1)
Píše se rok 1918 a Německo se zmítá v křečích z prohrané války. Byly zveřejněny potupné podmínky versailleské smlouvy a každý správný Němec se stydí za to, že je Němec. A do tohoto všeobecného marasmu přichází do Mnichova desátník Adolf Hitler, mladý, opuštěný muž, člověk, který se po čtyřech letech v zákopech nemá ke komu a k čemu vrátit. Nemá rodinu ani přátele, nemá ani adresu. Má jen své malování, jemuž hodlá zasvětit celý život. A zdá se, že to není tak neuskutečnitelná představa. Protože galerista Max Rothman, který zanechal na válečném poli se svou pravou rukou i vlastní budoucnost malíře, jakoby v tom smutném, zahořklém muži rozeznal zvláštní, svébytný talent. Jenomže není sám, kdo se o tohohle člověka zajímá. A umělecký talent není jediný Hitlerův dar. Tenhle na první pohled nenápadný človíček má i schopnost zaujmout, přesvědčit, strhnout, zfanatizovat svým projevem dav. A tenhle talent v něm objevila armáda, která si dobře uvědomuje, že Německo balancuje na ostří nože. Že může stejně tak dobře padnout nalevo i napravo. A že je třeba využít každé možnosti k tomu, aby znovu jako Fénix povstalo z popela k árijské čistotě a velikosti.
Scenáristu a debutujícího režiséra v jedné osobě Meyjese inspiroval k Maxovi výrok Hitlerova přítele Alberta Speera: "Chcete-li porozumět Hitlerovi, musíte si uvědomit, že původně byl umělcem." Meyjese zaujala představa, že dějiny lidstva mohly být úplně jiné, kdyby se bylo ambicióznímu Hitlerovi podařilo prosadit se na uměleckém poli. Že jeden z největších masových vrahů se v prvopočátcích své "kariéry" mohl stejně tak dobře stát umělcem jako politikem. A že k rozhodnutí věnovat se výhradně politice jej přivedlo zklamání, které zažil jako nepochopený, neuznaný malíř. Meyes o tom říká: "Koneckonců, kořeny fašismu jsou vždy stejné: strach, zlost, závist a frustrace."
K mimořádně působivému vyznění filmu přispívají i vynikající výkony obou protagonistů snímku: Johna Cusacka v roli Maxe Rothmana a Noaha Taylora jako Hitlera.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (31)
TV/// Obsazení 4/10 Děj 3/10 Hudba 3/10 Efekty 4/10/// +Leelee Sobieski (ale měla tak strašně málo prostoru), snad námět -unylé zpracování, hodně slaboučká dramatická část, hooodně nudné a prázdné/// Na film jsem se šel dívat hlavně proto, že tam hraje moje oblíběná herečka. Potom jsem si přečetl příběh a měl jsem druhý důvod se na film dívat. Bohužel Leelee je zde jen na okrasu. A její postava je v celkovém příběhu úplně zbytečná. Není totiž vůbec využitá. Dramatická část filmu je směšná. Kde nic tu nic. Nic se neděje, řeší se umění a Hitlerovo Umělecké nadání. Alespoň jsem pochopil myšlenky hlavního hrdiny. Vycítil v Hitlerovi hrozbu a snažil se ji zažehnat. Ale to je asi tak vše co film nabídne. Je to prostě slabota./// Celkem 34%/// ()
Ticícikrát škoda!!! . . . Obsahem (tedy nemyslím ani tak námětem, jako spíše jeho uchopením...) polopatistická a laciná, formou pak docela nezáživná "fikce" (no, ještě že to tvůrci přiznávají), vezoucí se na vlně otřepaných klišé, že Hitler byl už z principu prostě jen hloupoučký, netalentovaný, frustrovaný a uřvaný kaprál, který celý život nevěděl kudy kam... Nejsem opravdu fundovaným(!) znalcem výtvarného díla ni osobního života tehdy ještě >utajeného futuristy, politického kariéristy a vizionářského vůdce< , každopádně toto stále dokola opakované >blbečkování< na jeho adresu mi připadá nejen kontraproduktivní, ale i (z hlediska dávno již možného historického odstupu) laciné a ubohé... Ano - "Budoucnost je podvratná..." - vyřčeno jest ve fatálním závěru filmu - tak proč prosím stále někdo musí z minulosti dělat podvraťáka... (?!) - - - P.S. Za tradičně debilní >vylepšující< český dabing (zase jednou spolehlivě degradující atmosféru filmu na nějakou čétévizáckou nedělní inscenaci) pak - být Vůdcem Jiného prostoru - stavím ke zdi... - - - - - (Poprvé viděno 31.3.2009 na ČT2, komentář zde jako první - 31.3.2009) ()
Koprodukční fabulace okolo započetí fanatické pouti Adolfa Hitlera. Taylor v roli mladého Hitlera není špatný, také Cusack potěší svým výskytem mimo obvyklý rámec, ale film jako celek vyznívá tak napůl. Často se jen táhne a poutavě působí jen v náznacích a závěru, který už měl ambiciózní parametry. 60% ()
Hitler: vzestup zla bylo sice dílko nedokonalé, zatížené jednak ryze televizním vzhledem, jednak zkratkovitostí, nicméně v porovnání s Maxem jde o vyloženě mistrovský kousek. Max je jednak z dramatického hlediska mdlý, nezáživný a klišoidní, jednak je zavádějícím způsobem historicky zreslující. Zdaleka tu nejde o to, že umělecký talent Hitlera byl prokazatelně mizivý, jde spíš o to, že tvůrcům se nepodařilo přesvědčivě a realisticky vystihnout jeho charakter a okolnosti, které formovaly jeho hodnotový žebříček. Dialogy, vkládané do úst filmovým postavám jsou nepřesvědčivé a neodpovídají dobovému myšlení.Celkový dojem: 40 %.. ()
Každej dvanáctiletej šprťáček masturbuje nad otázkou co Hitler a umění. Netvrdím, že Menno Meyles by si se svým genitálem nehrál zručně, ale tak trochu to nikam nevede. Dva konflikty - jeden vnitřní a jeden mezilidský, oba jasný a čítelný jako dětský slabikář. Sympatický mi bylo hraní Johna Cusacka a kočičkovitost Leelee Sobieski. ()
Reklama