Detská hra

Z "80kových" hororových sérií je Dětská hra rozhodně ta, kterou zub času nahlodal nejvíc. Zajímavý námět podráží sterilní scénář a možná až přílišně vážné pojetí, které se ovšem postupem času vytrácelo - což je ale v případě Chuckyho jen a jen dobře. Čtvrtý a pátý díl série je z mého pohledu nejlepším přírůstkem do rodiny, protože černá komedie skutečně Chuckymu sluší nejvíc. Přesto jsem v tomto konkrétním případě velmi zvědavý na připravovaný remake, který může opět Chuckyho slávu pozvednout i na poli hororového žánru. (25.08.2011)

Tenhle film se dal z mého pohledu hodnotit dvěma způsoby. Kdybych bral v úvahu jen to, že jsem Dětskou hru viděl dnes, kdy jsem již dospělý a ani jednou jsem se nevylekal, natož abych pocítil, že koukám na horor, tak bych film označil za průměrný a málo hororový. Jenže je tu jeden fakt, který prostě nemohu pominout. Já tenhle horor dnes neviděl poprvé. Já jsem ho viděl zhruba jako osmileté dítě před nějakými 15 lety, a to v noci, kdy na lidskou (natož potom dětskou) psychiku horor působí nejhůř. Tehdy jsem to opravdu hodně prožíval, hodně jsem se bál, bál jsem se usínat sám a děsil jsem se všech hraček, které jsem měl v pokoji. Po dlouhá léta jsem si pod pojmem strach vybavil právě Chuckyho. Tenhle horor tedy na mě jako na dítě velice zapůsobil a probudil ve mně ohromný strach. A to je právě ten druhý aspekt, podle kterého nakonec také tento film hodnotím. Nezáleží na tom, jak na mě Dětská hra působí teď, ale jak na mě zapůsobila, když jsem jí viděl poprvé jako dítě. Nezapírám, že tenhle film pro mě také znamená ohromnou nostalgii, ale hlavně mohu zodpovědně prohlásit, že tohle je film, který mě dokázal vyděsit snad nejvíce ze všech hororů, které jsem kdy viděl. A proto jsem se rozhodl ohodnotit pěti hvězdami, jelikož když se řekne Dětská hra a Chucky, tak se mi znovu vždy vybaví strach, úzkost, a dlouhá léta neklidných nocí, kdy jsem se v posteli v noci před usnutím docela bál. A to prostě musím ocenit. (08.05.2010)

Dětská hra dnes už platí za legendu, ale ze začátku to tenhle horror o vraždící panence neměl tak jednoduché. Snímek se v roce 1989 zúčastnil madridského festivalu Imagfic, kde se postaral o slušnou aférku. Tom Holland byl totiž oceněný cenou za nejlepší režii, což hodně těžko nesli festivaloví kritici, kteří měli jasného favorita v uměleckém kousku La Vouivre od Georgese Wilsona. Porotci byli díky svému verdiktu tvrdě napadáni ze všech stran. Ano, i takhle se rodí kult. Každopádně Chucky se mezi diváky těšil velké oblibě, kladné recenze v odborných časopisech nebo další pokračování tenhle úspěch jenom potvrdily. Režisér Holland projevil svůj smysl pro horror, trikaři odvedli skvělou práci, při níž dokázali věrohodně oživit na první pohled nevinnou panenku a nechat jí vraždit. Za pozornost ještě stojí působivá kamera Billa Butlera (Čelisti), který vytvořil autentickou atmosféru hrůzy ze zdánlvě neživého, všedního předmětu. (07.02.2011)

Kedysi paráda a dodnes kultovka. A určite si na ňu spomínam, ako niečo, čo ma strašilo a v pamäti ostalo dodnes. Ono to ťažko bolo aj zabudnúť, keď  v tom čase boli v predaji ako bábiky vždy len takéto škaredé gumy, ktoré Chuckyho pripomínali. Pamätám si ako by to bolo dnes, ako som im česával plešinu. (04.05.2024)

Vraždící panenka Chucky, to není zrovna film pro děti. Tom Holland možná ani děti nemá rád, a proto hned v úvodu prokletou bastardskou duši zločince nechá v supermarketu reinkarnovat do nevinné panenky, která hned po zakoupení začíná vraždit. Místy invenčně pojaté (brilantní začátek je asi nejlepší z celého filmu) a o napětí taky není nouze, ale přece jen se místy film vleče, ale jinak se tento horor dá zařadit mezi ty povedenější, i když těch skutečně hororových scén mělo být víc. 60% (04.02.2009)