Koe no katači

[4,5*]     "Ishida-kun is moving his hands around." "It's probably sign language." "What? Wow. I didn't know he had that special skill."     Po dlhšom čase jeden japonský animovaný film, od ktorého som nedokázal odtrhnúť oči, nádherným spôsobom rozoberajúci stále aktuálnu tému šikany. Režisérku Naoko Jamada som nepoznal, ale odteraz ju už určite budem mať v hľadáčiku. Už samotný príbeh je veľmi silný a hlboko ľudský, čo ma ale uchvátilo najviac, je tá prepracovaná psychológia, na animovaný film veľmi neobvyklá. Film zrejme najviac vystihuje prívlastok animovaná psychologická dráma. Tých postáv je toľko a tie vzťahy sú často tak zložité, že sa v nich jeden menej pozorný divák musí nutne strácať. Skvelým vizuálnym nápadom sú krížiky na tvárach postáv, ktoré sa objavujú a miznú podľa toho, aký má daná postava aktuálne vzťah ku hlavnému hrdinovi.     "I want you to help me live." (19.11.2022)

Každý tyran má svoje vlastní běsy, což ale oběti může být zcela ukradené. Ne však v případě neslyšící Shouko, která je tak hodná a laskavá, že se nedá věřit, že by taková dívka někdy skutečně mohla žít. Stejně jako její tyran, který pod vlivem vlastní zkušenosti, otočí. Je to pohádka, ale jako takovou ji beru. Není totiž jednoznačná. Následky šikany nezahladí lehce, naopak, co se stalo kdysi, má následky ještě po letech. V tomhle už mi psychologie postav seděla víc. Včetně napětí mezi hlavní dvojicí, kde už od začátku jde o vztah, který není přímočarý. Dobře prokreslené jsou i charaktery vedlejších postav. I když zrzavý kámoš tam byl citelně jenom do počtu. SOUHRN: Izolace je příšerný trest. (23.07.2019)

WOW, tak tady není o čem, tohle je jeden z nejlepších romantických filmů co jsem kdy viděl, který v sobě ukrývá perfektně napsané postavy, příběh, dialogy a dlouhé tiché záběry, které vás nechají užívat si tu krásu animace a emoce daných postav, které jsou opravdu silné. Jak už jsem zmínil, emoce to je hlava tohoto filmu a také příběh, který se táhne od raného dětství až po dospívání, při čemž se seznamujeme s mnoha postavami ale hlavně s naší dvojicí, kterou tvoří hluchá dívka a chlapec, který jí v dětství šikanoval. Film také řeší velice vážné problémy jako je sebevražda a už zmíněná šikana, která ještě přikládá dříví do celkového ohně emocí. Dost tomuto hodnocení dodává to, že sám osobně mám se šikanou zkušenosti a vím jaké to je být terčem narážek, posměšků a fyzicky nepříjemným situací. Paní, která tato příběh napsala si zaslouží obrovský potlesk a oskara za takto vypiplaně srdcervoucí film. Extrémně doporučuji 10/10 (17.07.2023)

Přecitlivě sonda, jakou jsem snad ještě nikdy neviděl. Místy se jsem už nechápal, jestli v tom filmu není nějaká přetočená smyčka, která nutí postavy opakovaně se omlouvat. Motivace Ishidy mi od začátku přišla neuvěřitelná. Nevěřil jsem ty animované emoce vůbec nikomu a místy snímek působil dost trapně. Mám anime rád, mám rád Japonskou kultůru, která je odlišná, ale čeho je moc, toho je příliš. (08.12.2020)

Málokdy se stane, že by mě nějakej film rozbrečel tolikrát jako tenhle. U filmů to ze mě leje vcelku často, to se přiznám, ale většinou maximálně jednou. Za to tenhle kousek? To je jiná, panečku. Nevěřila jsem, že je tak dojemnej, jak se všude psalo. Byl. Takže doporučuju vzít si kapesníky. Tenhle film vás dostane tím, jak neskutečně uvěřitelnej a reálnej je. Šikana, vzájemná neschopnost si porozumět a konečně odpuštění ostatním, ale hlavně sobě. No řekněte, kdo takovej příběh nezažil, nebo aspoň nebyl svědkem? Zasáhne vás přímo do srdce především tím, jak se dokážete ztotožnit minimálně s jednou postavou, který jsou až moc lidský - každá má svoje chyby a každou jste schopný pochopit. Hlavně si nemyslete, že je to další milostnej příběh tisíckrát omílanej dokola, protože je hlavně o životě a milostná zápletka je jenom malá součást. Jako někdo, kdo se romanťárnám vyhýbá obloukem, jsem toho důkazem. A jak mohla porota Oscarů zvolit Boss Baby místo tohohle filmu, to v životě nepochopím. Hodnocení: krájí někdo cibuli?/10 (01.02.2023)